Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

„Dlouho se myslelo, že příčinou střevních zánětů u pacientů s Crohnovou chorobou je molekula IL-17. My jsme ukázali, že je to nejspíš přesně naopak,“ říká imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty, který tuto imunologickou záhadu rozluštil v rámci svého doktorského výzkumu.

Celý svět 11. února slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Univerzita Karlova se pro letošní rok rozhodla slavit „mezinárodně“ - oslovili jsme zahraniční vědkyně, které na Karlovce působí, a přinášíme na dva tucty zkušeností a příběhů.

Univerzita Karlova ve spolupráci s Iniciativou Czexpats in Science spouští Young Principal Investigator Forum #YPIF – platformu pro setkávání a výměnu informací mezi mladými vedoucími výzkumných skupin ze všech institucí v Česku.

„Jsme talentovaný a vzdělaný národ, ale neumíme se prodat a ani se sami sobě zasmát. I když mladší generace tím už tolik netrpí,“ míní internista, infektolog a epidemiolog Petr Smejkal. Málem z něj byl diplomat a jednou plánuje návrat ke stand-up komediím.

Jak se studenti či absolventi mohou dostat do institucí Evropské unie? Přes nový přípravný kurz Gateway to the EU institutions, který je výsledkem spolupráce Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické v Praze a byl dnes slavnostně představen.

Vyčíslování rovnic, výpočty a názvosloví, to vše děsí žáky při hodinách chemie. Jak ji učit lépe, moderněji? I to zkoumají na Pedagogické fakultě UK. A používají k tomu i moderní technologie: takzvaný eye-tracking, kdy pomocí speciální kamery sledují pohyby očí žáků.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Jak vhodně nastavit balanc mezi otevřenou akademickou spoluprací a možnými bezpečnostními riziky? Na tuto otázku hledali odpověď účastníci česko-americké konference zaměřené na prevenci škodlivého vlivového působení cizí moci na univerzitách.

„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy. 

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

„Nové technologie produkují obrovská kvanta dat, až se někdy vytrácí ta biologická podstata – proč? Odjakživa mě fascinují základní mechanismy, pochopit, jak to v buňce funguje,“ říká nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, čestný doktor UK.

Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.

Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – společnost, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.

Linda Štucbartová, členka Rady pro komercializaci na UK, studovala i v Oxfordu nebo Ženevě. Má zkušenosti ze státní i soukromé sféry, technologických startupů, mentoringových programů pro ženy i přenosu vědeckých poznatků do praxe. Jak to jde vše dohromady?

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

O udržitelné, dostupné a kvalitní vysokoškolské vzdělávání usiluje Evropská studentská unie, která jedná v Praze. Výsledky jednání reprezentují názory studentů i na jednáních Evropské komise a Evropského parlamentu.

Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší studie Petry Guasti z FSV UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která působí na Oxford University.

Darina Kohoutová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Nyní více působí ve Velké Británii, kde se věnuje především problematice Barrettova jícnu, střevního mikrobiomu či karcinomu pankreatu. „České lékařské fakulty jsou na tom ve srovnání se světem velmi dobře,“‎ míní.

Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí a gastronomických influencerů zaujmout vědou a výzkumem? Napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které bylo Forum hrdým partnerem.