V úterý 16. srpna v pražské Vile Lanna proběhl již tradiční networkingový brunch pro mladé vědkyně, který pořádá Národní kontaktní centrum – Gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Letošní řečnicí byla rektorka UK Milena Králíčková.

„Pokud chceme pomáhat pacientům, musíme se dlouhodobě věnovat výzkumu, ale také získané poznatky dotáhnout do klinické studie a k pacientům,“ říká hematolog Tomáš Stopka. S kolegy nejen z UK dokončili klinickou studii nové kombinace léčiv, jež pomáhá v boji proti leukémii.

„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z FSV UK. V nové studii zkoumali postoj běžných Rusů k použití jaderných zbraní. Přestože obecně podporují jaderný arzenál vlastnit jako symbol moci, vojenské použití silně odmítají.

Tým Jana Nevorala z LFP UK a plzeňského Biomedicínského centra objevil nečekanou roli plynného sirovodíku – obaluje spermie a chrání je na cestě za vajíčkem. Výsledky publikované v časopise Scientific Reports by mohly pomoci při umělém oplodnění.

Pokud chcete na výlet za přírodou, vyražte do Prahy. Ano, čtete správně. Česká metropole je co do počtu i druhové rozmanitosti rostlin i živočichů unikátní v celé Evropě. Nevěříte? Přesvědčí vás o tom nový film a kniha Planeta Praha, na jejichž vznik dohlížel i biolog Ondřej Sedláček z PřF UK.

Západnější část Česka v úterý probudil zápach kouře. Nehořelo ve vedlejší ulici, ale i více než sto kilometrů od bydlišť – v Národním parku České Švýcarsko. „Za šíření zápachu a prachových částí i na velké vzdálenosti mohl vítr, který během noci změnil intenzitu i směr,“ líčí Michal Žák.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

„Imunoterapie je budoucnost léčby rakoviny,“ říká lékařka-vědkyně Zuzana Střížová z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Mimo jiné letošní laureátka talentové soutěže L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Alzheimerova anebo správněji Fischer-Alzheimerova nemoc, zahrneme-li i přínos pražského neuropatologa Oskara Fischera, sužuje desítky milionů lidí. Vědci ze 2. LF UK do výzkumu nemoci zapojují i virtuální realitu, telemedicínu či AI – data získávali i díky hře pro mobilní telefony.

Tři minuty povídání o vědě vám může „změnit život“‎ a otevřít nové pracovní příležitosti, získat kontakty nebo zlepšit prezentace. To říkají bývalé vítězky soutěže FameLab, jež je letos poprvé otevřena i pro humanitní obory. Přihlásit se lze až do 17. července. 

Uzavření škol v souvislosti s pandemií covid-19 byla pro školství velkou lekcí. CERGE-EI a Světová banka chystá 21. června v Praze hybridní mezinárodní konferenci, jež přinese různé zkušenosti a pohledy na to, co se stalo, co se ne/mohlo dělat, a hlavně: jak se připravit na budoucnost.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

„Veřejnost si myslí, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom je to 90 procent! Pouhé informování o této shodě je jednoduchý způsob, jak zvýšit ochotu nechat se očkovat,“ shrnuje Michal Bauer a Julie Chytilová, spoluautoři nové studie v časopise Nature.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.