Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

„Popsat nový chaperon – ‚pomocníka filmového střihače‘ v našich buňkách – se už moc často nestává,“ říká Klára Klimešová z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, první autorka nedávné studie v časopise Nature Communications.

V posledních letech jsou výzvou i strašákem hybridní hrozby. Co se pod tímto označením skrývá a jak užitečný tento široký koncept je, rozebírají Hana Martínková a Barbora Chaloupková spolu s výzkumníky z Ústavu mezinárodních vztahů v nové epizodě podcastu Za Humny.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

„‎Za hranicí představivosti“ - to je úryvek z Einsteinova citátu i název aktuální výstavy Milana Kunce, jež je do konce července k vidění v Galerii Kampusu Hybernská. Ještě dvakrát, v pondělí 19. a 26. července, vás výstavou provede sám její autor.

Ilona Hromadníková objevila, jak ze vzorků krve zjišťovat riziko budoucího rozvoje vážných kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, třeba cukrovky. A to jak u ženy-matky, tak i u jejího dítěte. „Skvělá technologie, ale předběhla jste dobu,“ slyšela od investorů.

středa, 7. červenec 2021 07:00

Holky z Matfyzu, spojme se!

„‎Nápad na založení spolku Matfyz Girls vznikl během covidové pandemie, kdy výuka probíhala online, nevídali jsme se ve škole a mně došlo, že mám většinu spolužáků kluků a znám jen pár holek-spolužaček a že by bylo fajn znát i holky z jiných sekcí,“ líčí matfyzačka Eliška Suchardová.  

Kdo si chvíli nepůjčoval, už stojí opodál. Tak by se dal shrnout ekonomický model, na němž v posledních dekádách závisejí západní ekonomiky. Podcast Za Humny v nové epizodě rozebírá neviditelnou moc finančního sektoru a její důsledky pro všechny, od pekařů po aerolinky.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.

„Ekonomem jsem se stal omylem, ale jsem za to nakonec rád,“‎ říká Tomáš Havránek, který‎ působí na Institutu ekonomických studií FSV UK a přede dvěma lety byl Evropskou výzkumnou radou (ERC) osloven pro hodnocení prestižních ERC grantů.

Celkem tři z letošních šesti podpořených ERC CZ projektů putují na Univerzitu Karlovu. Granty ERC CZ uděluje ministerstvo školství vědcům a vědkyním, kteří se svými projekty získali výborné hodnocení v prestižní soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC), ale nebyli podpořeni pro nedostatek financí.

Výroční konferenci univerzitní skupiny Coimbra, jež zahrnuje 41 univerzit ze 23 zemí, letos hostí Univerzita Karlova. A kvůli pandemii ještě v online variantě. „Již nyní víme, že mobilita studentů už nebude stejná,“ říká předseda uskupení Ludovic Thilly.

„Obě si rády povídáme o tom, co se děje ve světě a rozhodly jsme se naše konverzace nahrávat. Tak vzhůru za humna,“‎ vítají své posluchače Barbora Chaloupková a Hana Martínková, autorky podcastu Za Humny. Věnuje se mezinárodnímu dění, politice i věcem veřejným.

čtvrtek, 10. červen 2021 09:15

Sportovní genetické testy: Kdy mají smysl?

„Smysl genetických testů vidím v kombinaci s dalšími biochemickými markery a nejrůznějšími senzory pro individuální optimalizaci tréninku a jídelníčku či například předcházení zranění. V žádném případě ale nelze dělat závěry typu – nemáš sprinterské geny, přestaň běhat,“ míní docent Miroslav Petr z FTVS UK.

Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se uskutečnila tradiční Studentská vědecká konference. Vzhledem k opatřením spojeným s pandemií onemocnění covid-19 byla v hybridním formátu. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo v pondělí 31. května.

Prevence, pomoc a individuální řešení studia či práce, tak se dají shrnout tři hlavní činnosti Univerzity Karlovy v péči o duševní zdraví studentů a zaměstnanců. „‎Každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ míní psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.

„Evoluce je náhodný proces,“‎ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.

„‎Čekali jsme, že největší změny vegetace budou na konci doby ledové. Překvapilo nás, že to jsou poslední čtyři tisíce let,“ říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK, který se na publikaci v prestižním vědeckém časopise Science podílel.

Biologům z Belgie a České republiky se podařilo objasnit, jak rostlinné hormony brasinosteroidy řídí růst kořenů. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature Plants přispívá k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému.

Evropská HR strategie a související ocenění HR Award zlepšuje pracovní podmínky vědců a vědkyň na výzkumných institucích napříč Evropou. „HR Award nás nutí měnit často zažité postupy a jsem si jist, že nám to pomáhá zvyšovat kvalitu všech činností naší univerzity,“ říká proděkan Petr Solich z Farmaceutické fakulty UK.

Vědkyně Mariya Shamzhy získala cenu Učené společnosti v kategorii „mladší vědecký pracovník“‎. V Centru CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK zkoumá zeolity, průmyslové katalyzátory. Medailí za zásluhy o rozvoj vědy byl oceněn i genetik Milan Macek ze 2. LF UK.