Výroční konferenci univerzitní skupiny Coimbra, jež zahrnuje 41 univerzit ze 23 zemí, letos hostí Univerzita Karlova. Ač všichni doufali, že se již členové budou moci setkat osobně, přetrvávající pandemie vyústila v další online setkání. „Je to škoda i proto, že rektor UK Tomáš Zima končí své funkční období a chtěl nás přijmout osobně,“ řekl magazínu Forum profesor Ludovic Thilly, předseda uskupení Coimbra.
Mezi hlavní témata aktuální konference patří udržitelnost, postpandemická spolupráce a pomoc studentům, jejichž vzdělání a budoucnost byly krizí ovlivněny.
Jak sdružení zvládlo poslední rok a půl, který byl ve znamení pandemie covid-19?
Tato každoroční konference Coimbra je v normálních časech velmi důležitá; je to příležitost pro všechny účastníky, pracovní skupiny, rektory a členy výkonné rady, aby se setkali na jedné z členských univerzit v průběhu čtyř až pěti dnů. Během roku pořádáme i nejrůznější další setkání, ale konference je jako velké rodinné setkání (Na fotografii je profesor Thilly vpravo vedle rektora Zimy při návštěvě Univerzity Karlovy v roce 2018).
Loňský rok byl velmi frustrující, protože jsme museli na poslední chvíli zrušit výroční setkání, jež se mělo konat v Montpellier. Univerzita v Montpellier si totiž připomínala 800. výročí svého založení, což bylo pro školu i pro nás hodně důležité. Evropu však začala sužovat pandemie a kvůli zrušení na poslední chvíli jsme zvládli uspořádat online jen ta nejdůležitější setkání, abychom splnili základní požadavky asociace, jako je rozpočet a další praktické záležitosti.
Tehdy jsme všichni doufali, že příští hostitel – Univerzita Karlova – bude schopna akci opět uspořádat naživo, ale přestože se situace v Evropě – ale ne všude na světě – zlepšuje, přijali jsme opět rozhodnutí uspořádat akci online. Dynamika pandemie prostě nebyla příznivá. Je to škoda i proto, že rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima končí své poslední funkční období a chtěl nás přijmout osobně.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a prorektorka pro evropskou problematiku Lenka Rovná při zahájení konference Coimbra.
Pozitivní je, že jsme měli dostatek času na to, abychom vývoj pandemie sledovali a mohli včas změnit původně připravovaný hybridní model konference přímo na online a mohli jsme tak dodržet všechna plánovaná setkání. Místo fyzického setkání v Praze jsme byli schopni všechny akce [spolu s hlavní konferencí] zorganizovat během tří týdnů. To je lepší jak pro organizátory, tak pro účastníky, všichni již známe „únavu ze zoomu“. I když bychom byli velmi rádi v Praze – sám jsem ji mnohokrát navštívil a velmi se na ni těšil – mohli jsme alespoň všechna potřebná setkání pokrýt online.
Všechny univerzity v rámci skupiny Coimbra se nejspíše potýkaly hlavně s tím, jak se vypořádat s omezeními a jak se epidemii přizpůsobit, že?
To je jedno z poučení. Podařilo se nám to. Samozřejmě, že v prvních týdnech a měsících byla řada činností zmrazena, ale poměrně rychle jsme v červnu a červenci minulého roku viděli, že všechny pracovní skupiny přešly do online prostředí, stejně jako pokračoval veškerý výzkum na univerzitách. Univerzity prokázaly neuvěřitelnou odolnost a schopnost reagovat. My jsme byli svědky téhož a v rozporu s tím, čeho jsme se možná obávali, jsme naše komunitní aktivity zachovali a některé dokonce zvýšili! Méně cestování totiž znamenalo více času, který bylo možné těmto aktivitám věnovat, a nakonec byla globální bilance pozitivní. Je zvláštní to říkat, protože na druhé straně tu byl naprosto traumatizující dopad na lidi, rodiny a také počty úmrtí, ale pokud jde o komunitní aktivity samy o sobě, ty se znovu rozběhly a vzkvétaly, neboť jsme se přizpůsobili. Výroční setkání se v důsledku toho zcela proměnilo v online, aniž by se snížila jeho kvalita.
Skupina Coimbra sdružuje mnoho různých univerzit a pokrývá spoustu různých témat: existuje nějaké téma, které je v tuto chvíli nejdůležitější?
To je těžká otázka v tom smyslu, že všechna poslání v rámci univerzit jsou stejně důležitá. Dnes jsme ale měli zasedání poradní skupiny rektorů, jejímž členem je i rektor Zima, kde máme malý počet rektorů, kteří radí výkonné radě, a v úvodním slově současná čestná prezidentka Univerzity Montpellier Anne Fraïsse řekla, že musíme zachovat naše poslání, ale nové období a nové zkušenosti ukazují, že se musíme starat také o lidi. Nejen o poslání, ale zahrnout do toho i studenty, poněvadž ti byli pandemií těžce zasaženi a možná ztratili něco, co měli předtím, a to je víra v budoucnost. Najednou je na obzoru jakási „stopka“ kvůli pandemii, kterou předtím neměli. Nejenže je to ovlivnilo ve způsobu života, ale také v tom, že teď vlastně nevidí, co je čeká v budoucnosti.
Mobilita byla samozřejmě velice ovlivněna.
Již nyní víme, že mobilita studentů už nikdy nebude stejná. Zejména je zde silné odhodlání být více ekologičtí, používat vlaky, ne letadla, to je opravdu silné. Ale také jsme viděli, že můžeme omezit počet fyzických setkání, protože můžeme i nadále pracovat online. Na univerzitách budeme svědky stále větší kombinované mobility, stále většího prolínání výuky a učení, takže jasně vidíme, že bude existovat „před a po“, ale musíme vědět zejména to, co přijde po. Za tímto účelem v současné době konzultujeme se všemi našimi členy. Na výročním zasedání se tedy budeme zabývat všemi obvyklými úkoly, ale bude zde jakási červená linie, která prochází vším, co souvisí s covid-19.
A opravdu musíme myslet na studenty, myslím, že máme další odpovědnost, o kterou je třeba se postarat. Myslím, že je to letos skutečně hlavní téma diskusí, a měl bych dodat, že jsme v tomto směru již začali. V loňském roce jsme během tří týdnů shromáždili od všech členů skupiny údaje o reakci na krizi. Zveřejnili jsme první zprávu skupiny Coimbra o dopadech pandemie a ta měla silný dopad na mnoha úrovních včetně úrovně Evropské komise. A ta nás konzultovala, abychom zjistili, jak by univerzity mohly skutečně pomoci společnostem být odolné, a to v souvislosti s fondem EU příští generace (balíček EU na podporu obnovy členských států zasažených pandemií covid-19 - pozn. red.). To, co nyní děláme, a co jsme právě minulý týden zahájili, je nový průzkum možných dlouhodobých dopadů, abychom zjistili, jak mohou či nemusí být ovlivněny stávající mise univerzit.
Je to zajímavé, protože jsme si zvykli na online komunikaci a možná se to bude stále více mísit; zároveň je tu „hlad“ po osobním kontaktu, jakmile bude bezpečno... Takže možná nebude tolik návštěv, ale možná si také budeme více vážit toho, když k těm návštěvám dojde.
Rozhodně.
Zmínil jste obnovený důraz na ekologii: to hezky vede k hlavnímu tématu letošního online setkání, jímž je udržitelnost. Existují další příklady, kde o tom přemýšlíte?
Tímto směrem jsme se vydali již před pandemií, ale nyní je ještě aktuálnější. Myšlenka udržitelnosti je různorodá: prvotním vstupem bylo, že všechny naše univerzity se v oblasti výzkumu velmi angažují v hledání řešení současných globálních výzev a globální společnosti, a přemýšleli jsme, jak bychom k tomu mohli přistoupit. Uvědomili jsme si, že by nám mohly pomoci mezinárodně uznávané Cíle udržitelného rozvoje (SDG) od Organizace spojených národů. Od těchto prvních úvah jsme začali připravovat sérii akcí, které by se SDG věnovaly a zabývaly se udržitelností ve všech jejích rozměrech.
Mám tím na mysli politické a finanční aspekty i povahu samotných hrozeb: klima, voda, vzdělávání atd. Takto se vynořilo téma, kterému se budeme věnovat, na letošní výroční konferenci. Cíl udržitelného rozvoje číslo 16 se zabývá víceúrovňovou správou - a ten je pro nás důležitý. Udržitelná univerzita v 21. století vyvinula tento druh řízení, což znamená, že se na něm vnitřně podílejí celé komunity: profesoři, zaměstnanci i studenti... Aby byli hluboce zapojeni do rozhodování.
Z vnějšího hlediska skupina Coimbra předložila iniciativu, jež byla zahájena v roce 2016 v Poitiers a která se nazývá Poitierská deklarace. Původním tématem bylo Univerzita a město. A sestavili jsme rámec, v němž byli členové skupiny Coimbra požádáni, aby se připojili k závazku podporovat společnou správu s obcemi ve společných tématech, jako je vzdělávání, podpora vědy, aby výsledky výzkumu vedly ke vzniku místních firem, aby byla zajištěna doprava pro studenty. Tato deklarace se stala poměrně populární a nyní ji s obcemi podepsalo 33 ze 41 univerzit, které se k ní připojily. Jedná se o jasný příklad víceúrovňové správy. Začínáte na místní úrovni, pak na národní, evropské a poté i na mezinárodní. To pro nás mělo velký význam, protože našimi členy jsou tradiční univerzity, které vznikly před staletími a mají jedinečnou součinnost s tvůrci místní politiky. A bylo to i v souladu s tím, aby se toto téma stalo hlavním tématem výročního zasedání.
A co dál, co plánujete?
Chceme v tomto duchu pokračovat, zorganizovali jsme na 21. a 22. října setkání v Ženevě – seminář ve spolupráci s Ženevskou univerzitou, která má silné vazby na Univerzitu Karlovu, a důvodem je to, že se nacházejí vedle evropského sídla OSN. Setkáme se v Paláci národů a rektoři budou v přímé interakci s tvůrci politiky OSN a chceme vytvořit diskusi, která umožní realizovat cíle udržitelného rozvoje na univerzitách, ale také pochopit, že se nejedná o statický proces a že je třeba vždy aktualizovat nejnovější vývoj a výzvy. Tam chceme směřovat po zasedání v tomto týdnu. Vydáváme se na cestu, kde se udržitelnost ve všech svých rozměrech stává jedním ze základních témat skupiny.
