Články dle značky: Ženy UK

Rektorka UK Milena Králíčková patří mezi nejvlivnější ženy Česka. Objevila se na 36. místě žebříčku, který zveřejňuje magazín Forbes. Zabodovaly i další dámy spjaté s UK: Věra Jourová či Lenka Bradáčová.

Linda Štucbartová, členka Rady pro komercializaci na UK, studovala i v Oxfordu nebo Ženevě. Má zkušenosti ze státní i soukromé sféry, technologických startupů, mentoringových programů pro ženy i přenosu vědeckých poznatků do praxe. Jak to jde vše dohromady?

Největší změnou novely vysokoškolského zákona je zvýšení doktorandských stipendií. „To zřejmě povede k nižšímu počtu studujících, přičemž počet absolventů by měl zůstat stejný a měla by se zvýšit úspěšnost studia,“ říká právnička Tereza Smužová, která měla zpracování připomínek na Univerzitě Karlově na starosti.

„Imunoterapie je budoucnost léčby rakoviny,“ říká lékařka-vědkyně Zuzana Střížová z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Mimo jiné letošní laureátka talentové soutěže L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

„Univerzita je pro mě na prvním místě a již více než třicet let je součástí mého života,“ říká Milena Králíčková, zvolená kandidátka na rektorku Univerzity Karlovy. Prorektorka pro studijní záležitosti, lékařka a vědkyně v oboru gynekologie je první ženou v historii UK, jež bude zastávat funkci rektorky.

Bioložky, fyzičky, chemičky, matematičky, socioložky, psycholožky, psychiatričky, filozofky, teoložky, pedagožky a mnoho dalších vědkyň dnes slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

České ženy často opouštějí vědeckou kariéru ještě před jejím rozjezdem pro nerovně nastavené příležitosti a rozdílný systém podpory. Tématu se dlouhodobě věnuje Kateřina Cidlinská, doktorandka FSV UK a předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů.

„Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ říká kardioložka Renata Cífková, jež je s 35 tisíci citacemi nejcitovanější českou vědkyní.

„Ke všemu a všem přistupuji s otevřenou myslí, bez předsudků a hodnocení,“ říká Markéta Supa z Fakulty sociálních věd UK, kde zkoumá, jak děti vnímají svůj vlastní život s médii.

„Ve výzkumu jsme průlomový objev asociace genu a fenotypu učinili dvakrát,“ říká Petra Laššuthová z 2. LF UK, která se svou výškou 186 centimetrů hrávala i basketbal.

„Letos šla výkonnost českých holek hodně nahoru a reálně nás může o olympiádu zabojovat asi deset,“ říká Sandra Schützová, studentka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.