Články dle značky: PřF

Leishmanióza je jedním z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu parazita, který nemoc způsobuje, se věnuje i Kateřina Růžičková z PřF UK. Nedávný objev by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, jež by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci.

Co se uměleckých ambicí týče, lidé se dělí na umělce profesionály, a pak na ty, co krásu vnímají v rámci aktivní formy relaxace. Ti první touží, aby jejich dílo bylo nadčasové a viselo v prestižních domech a galeriích, my druzí nacházíme uspokojení v dílčích momentech tvoření.

Za terénním výzkumem do Etiopie jezdí Kryštof Verner a jeho tým již více než deset let. I když jeho doménou je geologické a hydrogeologické mapování, ví, že na problémy Etiopie, která dlouhodobě balancuje na hranici chudoby a válek, je třeba pohlížet komplexně.

Je teprve na začátku doktorského studia. Už jako magisterská studentka na Přírodovědecké fakultě UK však Alžběta Poupětová dosahovala mimořádných vědeckých výsledků.

Když nefouká, většinu času tráví Bianka Mičke v laboratoři na Přírodovědecké fakultě UK, kde se věnuje výzkumu zaměřenému na mikrobiom. Když se ale zvedne vítr, Bianka bere křídlo a pospíchá ven. Je totiž mistryní světa v plachtění na ledě.

Amerikanistka Jana Sehnálková, alumna a pedagožka na Fakultě sociálních věd UK, vede Fulbrightovu komisi v České republice a vysvětluje, jak v rámci tohoto programu co nejlépe uspět s cestami na americké univerzity.

Pro většinu lidí je poušť symbolem smrti. Herpetolog Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty UK v ní ale hledá život. Specializuje se na plazy, kterým nehostinné podmínky horkých kamenných nebo písečných pustin skvěle vyhovují.

Najít nové talenty v oblasti popularizace vědy. To je hlavní smysl mezinárodní vědecké soutěže FameLab. České finále se konalo v pondělí 29. září ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Z třetího místa se radoval Pavel Haman z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Když se antropologové dívají do minulosti a studují evoluci, přináší to odpovědi i na aktuální otázky současného člověka. Proč se dnes u starých lidí tak rozvíjí osteoporóza či kardiovaskulární onemocnění? Za vším se skrývá pohyb a jeho role v evoluci člověka.

„Naším cílem je, aby znalosti a dovednosti získané ve studiu plynule přecházely do praxe učitele,“ shodují se Milada Teplá (PřF UK) a Tomáš Klinka (PedF UK), hlavní řešitelé projektu PRoUK na Univerzitě Karlově.

Centrum Prahy takových míst mnoho nemá. Nedaleko rušného Karlova náměstí se ukrývá místo plné zeleně a klidu – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK. Založena byla právě před 250 lety. Výročí jejího vzniku připomene řada akcí.

Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand v Norsku. Ondřej Mottl vede Laboratoř kvantitativní ekologie na PřF UK. Jedním z témat, které podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.

„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká Martin Volek.

Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v ČR studovat na jediné instituci – Přírodovědecké fakultě UK. Více nám o oboru prozradí profesorka Katarína Holcová.

Nasadit takovou léčbu, která by byla pro konkrétního pacienta co nejúčinnější, a eliminovat nežádoucí účinky chemoterapie. S tímto cílem vede svůj výzkum Tereza Tesařová, doktorandka Lékařské fakulty v Plzni UK.

Prvního celého trilobita našel Petr Kraft už ve čtyřech letech během jedné z pravidelných výprav se svým dědečkem a otcem, uznávaným paleontologem. Zkameněliny jsou pro rokycanskou rodinu Kraftů vášní a osudem již po tři generace.

Do neděle 15. června 2025 mají obdivovatelé bezobratlých živočichů možnost zhlédnout unikátní expozici, kterou hostí zahrada Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK. Dodejme, že jde o akci pořádanou přírodovědci jednou za dva roky, letošní výstava má pořadové číslo pět, poprvé proběhla v roce 2013.

Letos získala Bolzanovu cenu, nejprestižnější ocenění, kterého absolvent či absolventka doktorského studia na UK může dosáhnout. O tom, jak těžké je najít uplatnění pro vědecký pár nebo jak se kombinuje mateřství a práce v laboratoři, hovořila Daniela Knížková.

Unikátní mapy Pavla Josefa Šafaříka z Mapové sbírky PřF UK byly zaneseny do Mezinárodního registru Paměť světa UNESCO. O tom, co tomu předcházelo, i o dalších sbírkách jsme si povídali s ředitelkou Mapové sbírky Evou Novotnou.

„Děti a studium? Životní styl, ke kterému musíte přistupovat s pozitivní motivací,” směje se Aneta Ženíšková, doktorandka na PřF UK a maminka čtyř dětí. Tři roky pomáhá ostatním, kteří tápou, jak oba světy spojit.