Články dle značky: PřF

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.

Geografické informační systémy (GIS) pomáhají v mapování jevů i dopadů covid-19. Mohou je využívat zaměstnanci i studenti UK. „GIS aplikace využíváme přes dvacet let. Jsou vynikajícím nástrojem pro mapování stop lidské činnosti v prostoru,“ říká egyptolog Miroslav Bárta.

Zatímco výzkumníci Univerzity Karlovy bádají, oni už přemýšlejí o tom, jak jim s výsledky pomoci do praxe. Navíc vědcům pomáhají se získáním dotací, právní či patentovou ochranou, či zajišťují komunikaci s médii a komerčnímu subjekty - Inovační skauti.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Své hájemství má na dohled Vltavy a co by kamenem dohodil od bydliště. Slouží jí k relaxu i práci. Ekoložka Tereza Petrusková z Přírodovědecké fakulty UK se totiž zabývá výzkumem ptačího zpěvu. 

Herbářová sbírka Přírodovědecké fakulty UK se může pochlubit téměř 2,5 miliony archivovaných položek. „Herbářové sbírky jsou živé archivy rostlinné biodiverzity,“ říká botanik Patrik Mráz, který se o ně stará.

„V Kampusu Hybernská bychom chtěli nabídnout společný prostor pro všechny fakulty a součásti UK, aby se na tomto území mohly setkávat jak mezi sebou, tak s partnery z města nebo aplikační sféry,“ říká Marcel Kraus, manažer projektu Hyb4City.

„Pochopení role lidské činnosti ve fungování naší planety není jen zajímavým akademickým cvičením. Bez nadsázky lze říci, že na něm závisí blahobyt, ale i samo přežití lidstva,“ upozorňují Jan a Jaroslava Frouzovi v nové knize z Nakladatelství Karolinum.

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

Londýn, Cardiff, St Andrews a Edinburgh, čtyři města a šest univerzit v Anglii, Walesu i Skotsku. Takové byly cíle delegace z Univerzity Karlovy. Koncem března se uskutečnila „mise UK v UK“, jež měla za cíl posílit vztahy mezi českou univerzitou a britskými institucemi.

Zajímá jej, jak se v závislosti na zeměpisné šířce mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. „Víme, jak je rozmístěná biodiverzita na Zemi; víme, kde je druhů víc a kde méně. Co nám chybí, je pochopení mechanismů, které za tím stojí,“ přibližuje entomolog Robert Tropek.

Studenti Univerzity Karlovy napříč všemi fakultami se bohulibě zapojují do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Pomáhají jako dobrovolníci, organizují sbírky, přispívají finančně. Svou trochou teď přispěli i studenti dvou lékařských fakult a PřF UK: uspořádali benefiční hokejové utkání.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

Zástupci Univerzity Karlovy, hlavního města Prahy a Vlády ČR poklepali základní kámen Kampusu Albertov. Ten bude určen pro výuková a vědecká pracoviště MFF UK, PřF UK a 1. lékařské fakulty UK. Studenty a vědce by měl přivítat nový kampus v akademickém roce 2026/2027.

„Neúspěchy jsou nedílnou součástí vědecké práce. Inspirativní mi v tomto přijde pan Ollivander z Harryho Pottera. Čím více hůlek Harry zkouší,  tím více je pan Ollivander nadšený, protože se více a více ponořuje do neznámého,“ přirovnává Ondřej Veselý, který se na PřF UK věnuje výzkumu zeolitů.