Články dle značky: PřF

Není veselejší události, nežli jsou narozeniny. Když je oslavencem mateřská škola, pak nouze o radostné okamžiky rozhodně nehrozí. Desáté narozeniny slavila počátkem března 2023 Přírodovědná školka Rybička Přírodovědecké fakulty UK. 

Členové vedení Univerzity Karlovy komentují aktuální témata v podcastech Stop-time. Jak předejít poplatkům spjatým s nestandardně dlouhým studiem? Jak se podařilo zvládnout příval studentů dotčených válkou na Ukrajině? Odpovídá prorektorka pro studijní záležitosti UK Markéta Martínková.

„Společný program počátečního financování, seed-funding, spojuje výzkumníky z Univerzity Karlovy a University of St Andrews,“ píší Joseph North z elitní skotské univerzity a Jaromír Soukup z Centra strategických partnerství Univerzity Karlovy.

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

„Dlouho se myslelo, že příčinou střevních zánětů u pacientů s Crohnovou chorobou je molekula IL-17. My jsme ukázali, že je to nejspíš přesně naopak,“ říká imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty, který tuto imunologickou záhadu rozluštil v rámci svého doktorského výzkumu.

Velryby jsou již od malička její láskou. Když Petra Nevečeřalová ve svých šestnácti oslovila skupinu potápěčů pracujících s keporkaky v Mozambiku, a oni souhlasně kývli, byl její osud „zpečetěn“. Chvíli kvůli velrybám dokonce žila i v chatrči u moře.

Už počtrnácté se na Albertově sešli mladí demografové. V rámci mezinárodní konference stihli probrat nejžhavější témata, prodiskutovat nejčerstvější poznatky a představit výzkumy, kterým se věnují. Do Prahy přijali pozvání i Daniele Vignoli a Ryohei Mogi.

Celý svět 11. února slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Univerzita Karlova se pro letošní rok rozhodla slavit „mezinárodně“ - oslovili jsme zahraniční vědkyně, které na Karlovce působí, a přinášíme na dva tucty zkušeností a příběhů.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Profesor Martin Kotora je na Přírodovědecké fakultě UK vedoucím skupiny katalýzy v organické syntéze. Za excelentní výsledky ve výzkumu, špičkové publikace a vysokou citovanost převzal letos v dubnu nejvyšší univerzitní ocenění – Donatio.

Co si vybrat? Právo, mediální studia nebo geologii? Anebo snad medicínu či farmacii? Pro mladé uchazečky a uchazeče, kteří se rozhodují, jaké programy by je na Univerzitě Karlově zajímaly nejvíce (a jak se na ně dostat), byla určena sobotní akce na Právnické fakultě UK.

Koncem září vyhrála národní finále soutěže FameLab a v Cheltenhamu dnes získala stříbro! Budoucí molekulární bioložka Eliška Jandová, studentka Přírodovědecké fakulty UK, ve svém vystoupení uspokojila svou posedlost mluvením a hlavně – nastínila naději pro pacienty s rakovinou.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

„Chci využít boranové klastry pro syntézu zcela nových antibiotik,“ říká Jan Nekvinda, který vede vlastní výzkumnou skupinu na Ústavu anorganické chemie AV ČR. Kromě hledání řešení na antibiotickou krizi se věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Menza na Albertově, v níž se více než sto let posilňovali nejen studenti a zaměstnanci UK, se bude bourat. Poslední rozloučení proběhlo v rámci PříFest Open Air Festivalu, jak jinak než s veselou hudbou a slušným pitím. Doslova. Podávalo se tu totiž i Slušné číslo – nealko „pívO“ z Matfyzu.

Civilizace se rodí, rostou i upadají. Jaký osud čeká tu naší – první globální civilizaci? Své poznatky z dvaceti let cestování napříč měnícím se světem propojuje dokumentarista Petr Horký s výzkumem egyptologa Miroslava Bárty. Výsledkem je film Civilizace.

Rád by cestoval v čase a taky má rád přírodní katastrofy. V knize Pralesy a jezera mladších prvohor paleobotanik a geolog Stanislav Opluštil z Přírodovědecké fakulty UK zprostředkovává znalcům i nadšencům svět z doby, kdy uhlí bylo ještě zelené. Objemnou publikaci vydala Academia.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal a Barry Sharpless za výzkum nástrojů pro stavbu molekul. Akademie ocenila, že jejich poznatky příspějí k vývoji procesů zjednodušujících funkční chemii.