Články dle značky: PřF

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

Přírodovědecká fakulta UK se po dvouleté covidové pauze dočkala prezenční formy finále Zeměpisné olympiády. Proběhla i soutěž O nejlepší mapu na geografické téma. Klání se konala od 28. do 29. dubna 2022. 

Latinská Amerika je neprávem na pokraji zájmu nejen studentů, ale i akademiků. Centrum strategických partnerství UK od roku 2018 rozvíjí spolupráce; zajímavé projekty vznikly v součinnosti PřF UK s Universidad de Chile, klíčovým partnerem UK.

„Mít děti není u studentek projevem rezignace na jejich studijní a profesní ambice,“ říká Aneta Ženíšková, doktorandka z Přírodovědecké fakulty UK, také máma tří dětí a aktuálně zakladatelka Spolku studujících rodičů.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.

Ve věku 93 let odešel geobotanik, vegetační a krajinný ekolog Jan Jeník. Emeritní profesor Univerzity Karlovy a někdejší vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK patřil mezi mimořádně významné české přírodovědce.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Studenti Univerzity Karlovy napříč všemi fakultami se bohulibě zapojují do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Pomáhají jako dobrovolníci, organizují sbírky, přispívají finančně. Svou trochou teď přispěli i studenti dvou lékařských fakult a PřF UK: uspořádali benefiční hokejové utkání.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

„Netušili jsme, jak velkou roli hráli Aboridžinci v utváření tehdejší krajiny,“ říká docent Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK. Odhalení příčin požárů v Austrálii přináší studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Herbářová sbírka Přírodovědecké fakulty UK se může pochlubit téměř 2,5 miliony archivovaných položek. „Herbářové sbírky jsou živé archivy rostlinné biodiverzity,“ říká botanik Patrik Mráz, který se o ně stará.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Jako malá holka snila o práci veterinářky a ochránkyně zvířat v Africe. Láska ke zvířatům ji přivedla ke studiu zoogeografie, respektive geografie. Dnes Dagmar Dzúrová přednáší na Přírodovědecké fakultě UK o programu One Health, který usiluje o optimální zdraví člověka i přírody. 

Jak zajistit lepší proočkovanost české populace a jak může věda kromě vakcín pomoci v boji s koronavirem? V novém díle Podcastů UK na to odpovídá viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a také členka mezioborové skupiny MeSES.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.