Články dle značky: PřF

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Tajemný mikrosvět učaroval Johaně Rotterové už když byla malá a rodiče jí koupili první mikroskop. A když „vyčerpala“ důkladné prozkoumávání vlasů a slin všech členů rodiny – a začala požadovat vzorky krve – poslali ji raději nabrat si vodu z potoka...

Stalo se dobrou tradicí, že na závěr roku vyhlašuje Přírodovědecká fakulta UK spolu s nejlepšími absolventy a vědci i nejúspěšnější fotografy a výtvarníky. Zázemím pro letošní slavnostní událost se s ohledem na současný stav pandemie stal přírodní amfiteátr nad Albertovem.

Zprávu, že umělá inteligence AlphaFold umí s vysokou přesností určovat prostorovou strukturu proteinů a tím způsobila revoluci v biologii, jste asi zaznamenali. Co přesně to znamená, vysvětlovali odborníci z Univerzity Karlovy v panelové diskuzi s příznačným názvem Jáchyme, hoď ho do stroje.

Chtěli ukázat, že zajímavých vědeckých výsledků dosahují i poměrně mladí lidé a lze to pěkně zpopularizovat. I tak by se dal popsat počátek online časopisu Czechsight, který se na mediální scéně objevil v květnu 2019. U jeho zrodu byli i studenti Přírodovědecké fakulty UK.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Podvečer 17. listopadu patřívá slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro významné osobnosti univerzity. Ani letošní rok nebyl výjimkou a Univerzita Karlova ocenila pět vědců, kteří významně přispívají k odborné prestiži UK.

Co víme nového o koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19? V tomto článku se zaměříme především na chování viru a možnosti jeho detekce. Nejnovější vědecké poznatky shrnuje viroložka Ruth Tachezy a imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Doktorandi Václav Zima z Přírodovědecké fakulty UK a Kateřina Radilová z 1. lékařské fakulty UK sdílí prvoautorské místo na vědecké publikaci, která popisuje mechanismus účinku flavonoidů proti chřipkovému viru.

V pondělí začal jubilejní dvacátý ročník Festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Kvůli koronavirové pandemii proběhne online. Po celý týden od 2. do 8. listopadu festival nabízí přednášky předních vědců, diskuze s odborníky, ale i dokumentární filmy.

„Charakterizují ho dredy a zápal pro evoluční a vývojovou biologii. Je velmi inteligentní a má hodně načteno – umí si spojit různé věci a do týmu vybrat ty nejlepší lidi,” říká o Robertu Černému jeho kolega Peter Fabian. Společně stojí za článkem o studiu adenohypofýzy v časopise Science.

„Pro takové objevy musíte mít jednak štěstí, a hlavně musíte být připravený a schopný je vidět. A já jsem byl,“‎ říká Peter Fabian z University of Southern California. Je prvoautorem vědecké studie, která vyšla v Science - spolu s kolegy se mu podařilo odhalit evoluční původ adenohypofýzy.

V Praze se v září konal workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, lékaře i studenty.

Hranická propast na Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů a odborníků z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkum popisuje Petr Tábořík.

Časopis Geological Magazine přinesl v květnu 2020 informace o výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, jemuž se podařilo popsat nový druh živočicha pocházejícího ze 480 milionů let starých hornin marockého Antiatlasu. V týmu byl i Lukáš Laibl z Přírodovědecké fakulty UK, odborník na prvohorní členovce.

Je výjimečná, takřka ve všem se jí daří. Vystudovala biologii a imunologii na Přírodovědecké fakultě UK, v čase pandemie testovala vzorky koronaviru a v alpském lyžování sbírá medaile jednu za druhou. Tereza Kmochová navíc dokáže odezírat ze rtů, a umí to i v angličtině. Seriál Sportovci UK přináší seznámení s nejlepší neslyšící lyžařkou světa.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

Kdyby nepřišel covid-19, svůj čas by si rozložila mezi řešení grantů a projektů, vedení referenční laboratoře a psaní článků. Vedle toho se Ruth Tachezy na katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK věnuje „svým“ studentům...

„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.