Články dle značky: PřF

Zatímco výzkumníci Univerzity Karlovy bádají, oni už přemýšlejí o tom, jak jim s výsledky pomoci do praxe. Navíc vědcům pomáhají se získáním dotací, právní či patentovou ochranou, či zajišťují komunikaci s médii a komerčnímu subjekty - Inovační skauti.

Celkem tři z letošních šesti podpořených ERC CZ projektů putují na Univerzitu Karlovu. Granty ERC CZ uděluje ministerstvo školství vědcům a vědkyním, kteří se svými projekty získali výborné hodnocení v prestižní soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC), ale nebyli podpořeni pro nedostatek financí.

Geografické informační systémy (GIS) pomáhají v mapování jevů i dopadů covid-19. Mohou je využívat zaměstnanci i studenti UK. „GIS aplikace využíváme přes dvacet let. Jsou vynikajícím nástrojem pro mapování stop lidské činnosti v prostoru,“ říká egyptolog Miroslav Bárta.

„Geografie je umění myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností i vytvářet mapy,“ říká Jakub Jelen, pedagog a PR koordinátor Zeměpisné olympiády. Jejím spoluorganizátorem je již tradičně Přírodovědecká fakulta UK.

Tmavovláska zralého věku, s uhrančivým pohledem temných očí, skvělá hospodyně, vyzná se v lesních plodinách i bylinách – by se ráda seznámila s moderním člověkem, který by toužil dozvědět se víc… Tak nějak by mohl vypadat inzerát „naší hrdinky“. Co by asi na sebe prozradila na první schůzce?

„Evoluce je náhodný proces,“‎ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.

„‎Čekali jsme, že největší změny vegetace budou na konci doby ledové. Překvapilo nás, že to jsou poslední čtyři tisíce let,“ říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK, který se na publikaci v prestižním vědeckém časopise Science podílel.

Podobají se více ptákům než šupinatým plazům. Na Zemi se vyskytují přes 200 milionů let. I proto, že tři čtvrtiny druhů jsou v ohrožení, se od roku 2000 slaví 23. květen jakožto Světový den želv. O jejich významu hovoří Jindřich Brejcha z PřF UK.

Biologům z Belgie a České republiky se podařilo objasnit, jak rostlinné hormony brasinosteroidy řídí růst kořenů. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature Plants přispívá k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému.

Mladý hydrogeolog Tomáš Weiss přišel s kolegy na inovativní řešení měření „vnitřní“ vlhkosti v horninách. Je levnější a jednodušší; nabízí se pro něj už i širší uplatnění.

Začít kreslit a malovat pastelkami bylo pro Zuzanu Šabatkovou přirozené jako pro každé malé dítě. A přestože je totální samouk, zvítězily její akvarely v posledním ročníku soutěže Věda je krásná. Poprvé tak ilustrace prorazily v klání, ve kterém až dosud sklízely úspěchy výhradně fotografie.

Hostem pořadu Stewdent Podcast byl Denis Cmunt. Denis vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK a za doktorátem se vydal do Lausanne, kde se nyní na Ludwigově institutu věnuje nádorovým onemocněním. Moderuje Václav Ryšlink.

Vědkyně Mariya Shamzhy získala cenu Učené společnosti v kategorii „mladší vědecký pracovník“‎. V Centru CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK zkoumá zeolity, průmyslové katalyzátory. Medailí za zásluhy o rozvoj vědy byl oceněn i genetik Milan Macek ze 2. LF UK.

„Ze všech zemí, které jsem navštívil, musím vyzdvihnout Izrael. Je obdivuhodné, že v tak přírodně i politicky nepříznivých poměrech vybudoval natolik fungující společnost,“ říká hydrogeolog Zbyněk Hrkal, jenž díky své práci procestoval širý svět: 79 států.

Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka.

Mezinárodnímu týmu se podařilo datovat lebku člověka Zlatý kůň. Studie vyšla v Nature Ecology & Evolution. Profesor Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty UK spolu s kolegy a s genetiky z Max-Planckova Institutu posunuli původ fosilie do období před více než 45 tisíci lety.

Chce přijít na kloub možným následkům bombardování raných planet asteroidy a kometami. Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty UK napsal diplomovou práci, za kterou získal Cenu Wernera von Siemense.  

Před 110 lety, 3. dubna 1911, přijel Albert Einstein do české metropole, aby působil na pražské univerzitě. V Praze strávil šestnáct měsíců. Právě o tomto období vypráví kniha Einstein in Bohemia (2020) z pera Michaela D. Gordina, jehož jsme vyzpovídali.

Univerzita Karlova u příležitosti 673. výročí svého založení a oslav Dne vzdělanosti zveřejnila letošní laureáty prestižní výzkumné podpory Donatio Universitatis Carolinae. S oceněním, které je udělováno od roku 2017, se pojí příspěvek milionu korun na výzkum.

Univerzita Karlova bere udržitelný rozvoj vážně: šetří zdroje a energie, rozvíjí elektronickou agendu a hodlá více akcentovat tato témata ve výuce, výzkumu i provozu. „Na celé UK se v rámci udržitelného rozvoje děje mnoho věcí,“ líčí Anna Shavit.