Články dle značky: AI univerzita

Profesor Roman Barták se může nově pyšnit titulem AAAI Fellow, který se každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu. Na půdě Matfyzu jsme však nakonec probrali i jiná témata než "jen" umělou inteligenci.

Kolemjdoucí v okolí trojského kampusu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy byli ve středu svědky poněkud zvláštní scény. Před budovou IMPAKT a po přilehlém trávníku se procházeli humanoidní roboti doprovázení robotickými psy.

Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek a používá k tomu i umělou inteligenci.

Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matfyzu vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.

Před lety se svými spolupracovníky učili robota psát divadelní hru, nyní se Rudolf Rosa snaží naučit umělou inteligenci k sepsání poezie. Povídali jsme si nejen o projektu AI v kontextu ale i o tom, zda může být umělá inteligence „dobrý sluha ale zlý pán“.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

Digitální technologie dokážou společenským i humanitním vědám otevřít okna do nových obzorů. Musíte ale vědět, jak na to. S touto ideou Jiří Kocián z FSV UK založil Výzkumné centrum pro integraci digitálních humanitních věd.

Nejdřív vyvinuli AI, která jako první na světě dokázala porazit ty nejlepší profesionální hráče pokeru. Pak jejich projekt DeepStack koupil, včetně realizačního týmu, Google. Snem šéfa firmy EquiLibre je řídit z Prahy nejlepší „trejdovací“ firmu.

Miroslav Koblížek je lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.

„Všechno je odvislé od dobře napsané instrukce neboli promptu, pro AI. Pak je umělá inteligence schopná kvalitního feedbacku, interaktivního vzdělávání, ale dokáže i snížit míru dezinformací ve společnosti,“ říká Martin Richter z FSV UK.

Jakub Charvát a Vojtěch Pour si rychle po rozšíření generativní umělé inteligence uvědomili obrovský potenciál, který pro svět práva má. A zatímco někteří právníci vnímají příchod AI spíše jako ohrožení profese, oba studenti PF UK vidí příležitost, jak svůj obor i jeho studium posunout dál.

„Komunikace v medicíně je naučitelná, ale ne samonaučitelná!“ zdůrazňují manželé Lucie a Jan Hrdličkovi. Díky jejich úsilí se budou všichni medici a medičky na 2. LF UK od letního semestru v rámci povinné výuky učit sdělování závažných zpráv i s pomocí umělé inteligence a virtuální reality.

Rezonujícím tématem posledních měsíců je umělá inteligence. Koho jiného tedy pozvat na rozhovor o Karlovce než světovou AI celebritu: ChatGPT v nejnovější verzi! Tázali jsme se dlouho, zpovídaný (zpovídaná, zpovídané) reagoval/a/o rychle. A prý má i smysl pro humor. 

Dokážou vyhodnotit kvalitu spánku, sbírat data o zdravotním stavu, mohou pomáhat v terapiích. Na první pohled se zdá, že zapojení asistenčních systémů na bázi umělé inteligence má pro člověka jen samá pozitiva. Nějaké to „ale“ se tam však přeci jen najde. 

Odborníci ze tří fakult UK vyvinuli ve spolupráci s Asociací za lepší ICT řešení, unikátního AI asistenta pro žáky a učitele základních škol. Na rozdíl od slavnějšího ChatGPT  jejich chatbot „nehalucinuje“, ale plní svůj účel, jímž je připravit žáky na přijímací zkoušky na střední školy.