„Lidé s mentálním postižením chtějí lásku, vztahy, blízkost i rodinu stejně jako kdokoli jiný. Největší překážkou často nejsou oni sami, ale naše představy o tom, co by měli nebo neměli prožívat,“ říkají speciální pedagožky a výzkumnice Jana Bernoldová a Iva Strnadová.

Mluvit na veřejnosti je stále pověstným strašákem mnohých z nás a podobně se i někteří za svůj hlas dokonce až stydí. Právě práci s hlasem a překonáváním těchto úskalí se věnuje Petra Jurečková, absolventka Fonetiky na Filozofické fakultě UK.

An eye for an eye, a tooth for a tooth? Thanks to a prestigious Advanced ERC grant worth €2.5 million, Assyriologist Jana Mynářová’s team at CU ARTS will focus on understanding the real scope of everyday violence in ancient Mesopotamia.

Na první pohled tichý introvert Pavel Haman z MFF UK se k účasti v popularizační soutěži FameLab dostal trochu omylem. Čemu se ve svém výzkumu věnuje a proč k představení využil zrovna pískací hračky pro psy?

Proč se některým rozcházejícím se rodičům nedaří dohodnout na tom, jak pečovat o svoje děti? Hledání odpovědi na tuto otázku přivedlo Evu Flossmannovou ke studiu sociální a charitativní práce na Husitské teologické fakultě UK. 

Oko za oko, zub za zub? Tým asyrioložky Jany Mynářové z FF UK se díky zisku elitního Advanced ERC grantu v hodnotě 2,5 miliony eur (asi 60 milionů korun) zaměří na výzkum a pochopení pravé míry nepanovnického a „každodenního“ násilí ve staré Mezopotámii.

„Individuální přístup k dítěti s poruchou autistického spektra je ve škole opravdu zásadní,“ říká psycholožka Hana Sotáková z PedF UK. A popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.

„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z MFF UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society). 

„Imunitní systém není jen záležitostí několika buněk, ale komplexní sítí, do které je zapojený celý organismus a vlastně i mikrobiální svět v nás a kolem nás,“ říká profesor Jan Krejsek z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. 

„Všechno bylo zamražené, zastavené, šedé a bezbarvé,“ vzpomíná Marcela Maftoul na konec sedmdesátých let v ČSSR, než odešla s manželem do Francie, kde začala nový život. Od překladatelství a informačních technologií se dostala až k hypnóze, kterou dnes předává na kurzech.

Právník Tomáš Koref začal spolu s počítačovými vědci vyvíjet AI nástroj pro analýzu soudních rozhodnutí. Takový výzkum by mohl v budoucnu proměnit práci soudů, potažmo šetřit peníze státu anebo i účastníkům soudních řízení.

„Největší ´gamechanger´ v domácí péči je správné čištění mezizubních prostor,“ říká stomatolog Jan Schmidt. Mluví o tom, jak věda posouvá stomatologii k regeneraci tkání a digitální protetice — a proč může být kvalitní zdravotnická dokumentace pro lékaře někdy stejně zásadní jako vrtačka.

Říká se mu uloupené umění. Jedná se o umělecká díla, která konfiskovali nacisté původním majitelům, na něž se vztahovaly rasové zákony Třetí říše. Výzvám spojeným s restitucí uměleckých děl se věnuje absolventka Právnické fakulty UK Zuzana Löbling.

Leishmanióza je jedním z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu parazita, který nemoc způsobuje, se věnuje i Kateřina Růžičková z PřF UK. Nedávný objev by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, jež by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci.

Tereza Melicharová vystudovala na FF UK iberoamerikanistiku a nabyté znalosti čile uplatňuje jak v terénu v komunitách původních obyvatel, tak v pražském Náprstkově muzeu, kde pečuje o sbírku asi devatenácti tisíc předmětů.