Články dle značky: matematika

Zuzana Arazim Dolejší z PedF UK se ve svém výzkumu snaží měnit pohled na to, co si obvykle spojujeme s matematikou i se školou. Nejde v něm pouze o vzorce a výsledky, ale především o rozvíjení kritického myšlení. „Děti jsou přirozeně zvídavé, jen je často brzdí pocit, že ve škole něco musí a nevědí proč,“ říká.

Informatička Erin Carson, která řeší na Matfyzu výzkumný ERC grant, obdržela elitní cenu v oboru numerické analýzy: James H. Wilkinson Prize. Podle profesora Zdeňka Strakoše jde skutečně o výjimečné ocenění osobností, které vedou svoji disciplínu.

Toguz kumalak není žádné magické zaklínadlo. Jedná se o deskovou hru s kuličkami zapsanou i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A mezi nejlepší světové hráče patří i Hana Kotinová z Ústavu výpočetní techniky UK.

„Učitel musí mít respekt, který si ale nedobude ze svého statusu, ale tím, že se dovede do žáků vcítit, a oni ví, že je tu pro ně,“ říká Radomíra Houšková, absolventka PedF UK, která sedm let učí v české sekci Evropské školy v Bruselu.

„Neexistuje jediný zaručený postup, jak efektivně učit matematiku. Učitel by měl proto znát více výukových metod a výuku diferencovat,“ říká docentka Jarmila Robová, jež se na Matematicko-fyzikální fakultě UK věnuje didaktice matematiky, a tedy přípravě budoucích, zejména středoškolských, učitelů matematiky.

„Nezajímá mě tolik, zda díky mým poznatkům někdo dokáže sestavit rychlejší počítač nebo popíše určitý fyzikální jev. Líbí se mi hledání a nacházení překvapivých souvislostí mezi jednotlivými pojmy a objekty,“ říká Lenka Slavíková z MFF UK, laureátka Ceny Neuron 2023 pro nadějné mladé vědce.

„Každá tvůrčí činnost je ve své podstatě stejná. Proč skladatel skládá? Protože je to jeho potřeba,“ říká kombinatorik z MFF UK Jaroslav Nešetřil. Před deseti lety získal Cenu Neuron. Stál také u zrodu Evropské ceny za kombinatoriku.

„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu děkan MFF UK Mirko Rokyta. Právě 14. března slavíme Mezinárodní den π.

„Mojí motivací není praktické využití, ale spíš zajímavé a ,pěkné´ problémy. Lidem se víc líbí aplikace, ale aby bylo možné teoretické výsledky aplikovat, musí na ně někdo nejdřív přijít,“ říká Jan Kynčl z Matfyzu, jenž obdržel Cenu Neuron za průlomová zjištění v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie.

Jaké výpočetní problémy jdou efektivně řešit, a které už ne? Odpovědi na tuto fundamentální otázku informatiky bude v rámci prestižního ERC Synergy grantu hledat Libor Barto z Matfyzu spolu s kolegy z univerzit ve Vídni a Drážďanech. 

Kdo sledoval volební predikci na serveru iRozhlas.cz, musel smeknout. Marek Omelka a Ondřej Týbl z MFF UK totiž vyvinuli predikční model, který pracoval s přibývajícími daty. A při sečtení dvaceti procent okrsků si už byli vědci docela jistí, že koalice Spolu a PirSTAN bude mít většinu.

Správný matematický výsledek je pouze jeden, ovšem cesty, jak k němu dospět, jsou v českých školách minimálně dvě. Ta tradiční a pak Hejného metoda, veřejností stále vnímaná jako alternativní. Na Pedagogické fakultě UK se přitom v jejím duchu vyučuje matematika už skoro třicet let. 

Nová kniha odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze. Do zrodu rotundy sv. Václava, jejíž základy se nacházejí v budově MFF UK, promlouvala výrazně i matematika, připomíná proděkan Martin Vlach.

Pavla Šulcová studuje posledním rokem matematiku a pedagogiku na PedF UK a tři roky pracovala na částečný úvazek v pražské Fakultní základní škole Brdičkova. Na druhém stupni zde vyučovala matematiku, k níž využívá i digitální technologie.

Docentka Jarmila Robová z MFF UK se věnuje využívání a implementování moderních technologií do výuky matematiky na základních a středních školách, zkoumá jejich možnosti i limity. Ideální učitel by se měl pohybovat v průniku tří oblastí – umět používat a vhodně aplikovat technologie do výuky, rozumět oborové didaktice a vyučovaného předmětu.

S matematikou se potýkají tisíce českých školáků. Leckdy v ní „plavou“. A k tomu se teď přidala doba koronavirová s distanční výukou, která k rozvoji jejich matematických dovedností zrovna nepřispívá. Proto přišli pedagogové z Matfyzu s originální výzvou: studenti pomáhají s doučováním žáků ZŠ.

Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol.  

Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje.