Ľudmila Křížová pracuje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na Onkologické klinice. Její obor v posledním desetiletí zaznamenal prudký vývoj s nástupem mnoha nových léčiv a komplexních genetických vyšetření. Hovoří se o tzv. precizní onkologii. 

Farmaceutická fakulta UK a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové rozjely čtyřletý výzkumný projekt, který cílí na mezisektorovou spolupráci. „Rádi bychom dosáhli skutečně hmatatelného výsledku, jímž bychom přispěli ke zkvalitnění každodenního života pacientů,“ shodují se jeho hlavní aktéři.

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.

Miroslav Koblížek je lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.

„Náš dlouhodobý výzkum je věnován vývoji nových technologií pro prvotrimestrální screening těhotenských komplikací,“ říká vědkyně-lékařka Ilona Hromadníková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro péči o matku a dítě. 

Díky úzké spolupráci CERNu s MFF UK uzavíráme oslavu jeho 70. narozenin rozhovorem s experimentálním částicovým fyzikem Martinem Rybářem. Ten pracuje na experimentu ATLAS v CERNu a popularizuje vědu. 

„Nemohl jsem tam být v lepší dobu,“ vzpomíná Daniel Scheirich z MFF UK na období, které v rámci doktorského studia strávil v CERNu. Byl tam totiž i v roce 2009, kdy byl znovu spuštěn nejvýkonnější urychlovač na světě LHC.

Za současného vedení přibyl Univerzitě Karlově půltucet ERC grantů, systémové MSCA záměry, nové projekty ERA Chair, ale i ceny pro výjimečné vědkyně a vědce.

„Největší devízou CERNu je jeho mezinárodnost. Všechny ostatní laboratoře podobného typu jsou ´pouze´ národní. Unikátní je i částicový urychlovač LHC,“ říká profesor Rupert Leitner z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK o špičkovém pracovišti, na jehož přístrojích pracují lidé z celého světa a jejich výsledky ovliňují i jiné obory, například medicínu.

Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. 

„Psychologie chudoby je stále poměrně nový výzkumný směr na rozhraní ekonomie a psychologie,“ vysvětluje vědecko-partnerská dvojice Julie Chytilová a Michal Bauer z CERGE-EI a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Dodržují se kolektivní závazky v rámci vojenských aliancí, nebo se reprezentanti daných zemí nakonec rozhodují spíše podle rozmarů veřejného mínění? I touto otázkou se bude zabývat Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK, který uspěl v klání o granty ERC. 

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

„Myslím, že když chcete být při žádosti o ERC grant úspěšní, musíte být realističtí, ale ne přehnaně skromní,“ říká Pavel Veselý z Informatického ústavu UK, který v červnu získal prestižní grant ERC CZ. 

„Zkoumám dětské čtení, a to z pohledu dětí samotných a z pohledu prožívání, než nějakého výkonu a správnosti,“ říká Anežka Kuzmičová z Fakulty sociálních věd UK, která na tento výzkum získala i prestižní ERC grant. Více představuje v jedné minutě. 

Strana 1 z 24