Mezinárodní projekt ASkoS, který vede Peter Pavúk z FF UK spolu s vědci z Varšavy a Heidelbergu a Volosu, se zaměřuje na málo probádaný ostrov Skopelos, který by měl osvětlit fungování společnosti v egejské oblasti především ve 2. tisíciletí př.n.l.

Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout?

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Rozhovor jsme vedli na dálku mezi Prahou a Katarem. Tomáš Dumbrovský se vydal do Perského zálivu, protože potřeboval vykročit z kulturního rámce západního myšlení. Jako vůbec první vědec spjatý s PF UK získal prestižní ERC Consolidator grant.

Martin Setvín má za sebou skutečně skvělé období. Loni získal grant ERC CZ na výzkum polaronů v pevných látkách. Letos na podzim otiskl časopis Science Advances poslední objevy jeho vědecké skupiny. A rok 2024 završil prestižním ERC Consolidator grantem!

Pětinásobná radost. ERC granty pro vědce a vědkyně z UK

Autor : Helena Zdráhalová, red.
Foto: Archiv Tomáše Dumbrovského, Petr Jan Juračka, red.
úterý, 3. prosinec 2024 12:01

Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně Univerzity Karlovy. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku. 

Ľudmila Křížová pracuje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na Onkologické klinice. Její obor v posledním desetiletí zaznamenal prudký vývoj s nástupem mnoha nových léčiv a komplexních genetických vyšetření. Hovoří se o tzv. precizní onkologii. 

Farmaceutická fakulta UK a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové rozjely čtyřletý výzkumný projekt, který cílí na mezisektorovou spolupráci. „Rádi bychom dosáhli skutečně hmatatelného výsledku, jímž bychom přispěli ke zkvalitnění každodenního života pacientů,“ shodují se jeho hlavní aktéři.

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.

Miroslav Koblížek je lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.

„Náš dlouhodobý výzkum je věnován vývoji nových technologií pro prvotrimestrální screening těhotenských komplikací,“ říká vědkyně-lékařka Ilona Hromadníková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro péči o matku a dítě. 

Díky úzké spolupráci CERNu s MFF UK uzavíráme oslavu jeho 70. narozenin rozhovorem s experimentálním částicovým fyzikem Martinem Rybářem. Ten pracuje na experimentu ATLAS v CERNu a popularizuje vědu. 

„Nemohl jsem tam být v lepší dobu,“ vzpomíná Daniel Scheirich z MFF UK na období, které v rámci doktorského studia strávil v CERNu. Byl tam totiž i v roce 2009, kdy byl znovu spuštěn nejvýkonnější urychlovač na světě LHC.

Za současného vedení přibyl Univerzitě Karlově půltucet ERC grantů, systémové MSCA záměry, nové projekty ERA Chair, ale i ceny pro výjimečné vědkyně a vědce.

„Největší devízou CERNu je jeho mezinárodnost. Všechny ostatní laboratoře podobného typu jsou ´pouze´ národní. Unikátní je i částicový urychlovač LHC,“ říká profesor Rupert Leitner z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK o špičkovém pracovišti, na jehož přístrojích pracují lidé z celého světa a jejich výsledky ovliňují i jiné obory, například medicínu.

Strana 1 z 24