Články dle značky: výzkum

Kyselina hyaluronová a sfingolipidy – dvě látky, které mají klíčový význam pro zdraví a funkci pokožky. Právě jejich propojení stálo v centru bádání Martina Juhaščika, absolventa FaF UK, který za svou disertační práci získal Mimořádnou cenu rektorky a také Zvláštní uznání poroty v soutěži Cena Sanofi za farmacii. 

„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.

Nové technologie a umělá inteligence přinášejí výzvy mnohým oborům. Zdravotnictví není výjimkou. Při péči o pacienta nebo při nakládání s citlivými osobními daty lidí je však třeba mít se obzvlášť na pozoru. Chrání české právo zájmy pacientů dostatečně?

Psycholožka Jana Marie Havigerová propojuje ve svém výzkumu i výuce psychologii, matematiku a medicínu. Na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové učí mediky i budoucí zdravotní sestry a současně rozvíjí psycholingvistický výzkum, který ukazuje, jak jazyk odráží naši psychiku i zdravotní stav.

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z LFHK UK, Univerzity Pardubice a FN Hradec Králové rozhodli pro spolupráci ve výzkumu nanomateriálů - v projektu NanoBio. 

„Snažíme se, aby byla zvířata efektivně léčena proti parazitům, ale neohrožoval se při tom přirozený ekosystém,“ říkají Barbora Szotáková a Lucie Raisová z Farmaceutické fakulty UK, které vyvíjí analytické metody zjišťující koncentraci veterinárních léčiv v životním prostředí.

„Nedáváme doporučení, snažili jsme se prostřednictvím případových studií ukázat inspirativní příklady,“ říkají David Greger a Jaroslava Simonová z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK o výzkumu, který popisuje podoby diferenciace žáků na základních školách.

„Prokázali jsme, že nejefektivnější je postup, kdy vyučující doslova žongluje s mnoha míčky, přičemž největší důraz klade na třídní klima, aby se každé dítě cítilo v kolektivu bezpečně,“ říká vedoucí projektu týkajícího se školní neúspěšnosti Irena Smetáčková z katedry psychologie PedF UK.

Mít publikaci v Nature nebo mluvit o svém výzkumu v televizi nestačí! Důležitý je skutečný celospolečenský dopad, zdůrazňují na University College Dublin. Jak se v Dublinu přistupuje k výzkumu a komunikaci vědy zjišťovala v rámci zaměstnanecké Erasmus stáže Pavla Hubálková. 

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.

Martin Setvín má za sebou skutečně skvělé období. Loni získal grant ERC CZ na výzkum polaronů v pevných látkách. Letos na podzim otiskl časopis Science Advances poslední objevy jeho vědecké skupiny. A rok 2024 završil prestižním ERC Consolidator grantem!

„Já ani nemám čas vyhořet – pořád se objevuje něco nového a zajímavého,“ říká vědkyně „očařka“ Petra Lišková z 1. lékařské fakulty UK, mezi jejíž největší úspěchy patří nalezení genů GRHL2 a OVOL2, spojených se vzácnými onemocněními rohovky.

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

V sobotu 10. září se na Univerzitě Karlově uskutečnilo setkání rektorů uskupení LERU a CE7, na němž se diskutovalo o významu výzkumných univerzit a základního i aplikovaného výzkumu v době krizí. Více říká v interview Kurt Deketelaere z Lovaně, generální tajemník LERU.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Za současného vedení přibyl Univerzitě Karlově půltucet ERC grantů, systémové MSCA záměry, nové projekty ERA Chair, ale i ceny pro výjimečné vědkyně a vědce.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

Doktor Čestmír Štuka je v prvé řadě jedním z otců WikiSkript. A když zrovna není na 1. lékařské fakultě UK, dost možná se prochází krajinou Čertovy brázdy, kde archeologům pomohl objevit unikátní liniový val stojící v jejích základech.

„Změnou lékové formulace se nám podařilo 50x zvýšit rychlost rozpouštění známého léčiva,“‎ líčí doktorandka Jana Brokešová z Farmaceutické fakulty UK. Na svém výzkumu pracuje v rámci projektu The Parc, který propojuje akademické prostředí s farmaceutickou praxí v Zentivě.