Články dle značky: výzkum

„Nedáváme doporučení, snažili jsme se prostřednictvím případových studií ukázat inspirativní příklady,“ říkají David Greger a Jaroslava Simonová z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK o výzkumu, který popisuje podoby diferenciace žáků na základních školách.

Mít publikaci v Nature nebo mluvit o svém výzkumu v televizi nestačí! Důležitý je skutečný celospolečenský dopad, zdůrazňují na University College Dublin. Jak se v Dublinu přistupuje k výzkumu a komunikaci vědy zjišťovala v rámci zaměstnanecké Erasmus stáže Pavla Hubálková. 

„Dívám se na ně pořád a snad jen tak neskončím,“ říká Kateřina Kopalová, ekoložka z Přírodovědecké fakulty UK, která svou profesní lásku – rozsivky studuje v Antarktické oblasti na jižní polokouli. Za excelentní výzkum stihla sklidit i nejedno mezinárodní ocenění a Bolzanovu cenu UK.

„Prokázali jsme, že nejefektivnější je postup, kdy vyučující doslova žongluje s mnoha míčky, přičemž největší důraz klade na třídní klima, aby se každé dítě cítilo v kolektivu bezpečně,“ říká vedoucí projektu týkajícího se školní neúspěšnosti Irena Smetáčková z katedry psychologie PedF UK.

Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

„Vedle vědecké práce působím také v lékárně, a zejména od starších pacientů slýchám, jak špatně se jim některé tablety polykají. I proto jsem se chtěla ve výzkumu zaměřit na tablety dispergovatelné v ústech,“ říká postgraduální studentka Thao Tranová z Farmaceutické fakulty UK.

„Výtvarná výchova v sobě skýtá neuvěřitelný potenciál pro celou společnost,“ říkají Magdalena Novotná a Marie Fulková z Pedagogické fakulty UK. V rámci mezinárodního projektu AMASS zkoumaly vliv výtvarného umění na vzdělávání sociálně znevýhodněných skupin žáků.

Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z LFHK UK, Univerzity Pardubice a FN Hradec Králové rozhodli pro spolupráci ve výzkumu nanomateriálů - v projektu NanoBio. 

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

V sobotu 10. září se na Univerzitě Karlově uskutečnilo setkání rektorů uskupení LERU a CE7, na němž se diskutovalo o významu výzkumných univerzit a základního i aplikovaného výzkumu v době krizí. Více říká v interview Kurt Deketelaere z Lovaně, generální tajemník LERU.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Podle odhadů OSN bude v roce 2050 na Zemi 9,7 miliard lidí. Přelidnění v kombinaci s tím, že se planeta nachází uprostřed klimatické krize, vede některé její obyvatele k radikálním rozhodnutím. Na tento fenomén se zaměřila absolventka FHS UK Šárka Stříbrská. 

Doktorandka Martina Tóthová z PedF UK zkoumala, jak si vedou středoškoláci při práci s periodickou soustavou prvků. Její studie byla zařazena mezi 365 top články vydanými Americkou chemickou společností za rok 2021. Za svůj publikační počin získala v listopadu Hlávkovu cenu.

„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.

Doktor Čestmír Štuka je v prvé řadě jedním z otců WikiSkript. A když zrovna není na 1. lékařské fakultě UK, dost možná se prochází krajinou Čertovy brázdy, kde archeologům pomohl objevit unikátní liniový val stojící v jejích základech.

„Změnou lékové formulace se nám podařilo 50x zvýšit rychlost rozpouštění známého léčiva,“‎ líčí doktorandka Jana Brokešová z Farmaceutické fakulty UK. Na svém výzkumu pracuje v rámci projektu The Parc, který propojuje akademické prostředí s farmaceutickou praxí v Zentivě.

„Primus je jedinečná příležitost, jak mít vlastní tým a pracovat na vlastních projektech,“‎ je nejčastější odpověď, která zaznívá již od 112 mladých vědců a vědkyň, kteří v minulosti získali grantovou podporu Primus pro založení vlastní výzkumné skupiny na UK. 

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).