Články dle značky: PřF

Před 110 lety, 3. dubna 1911, přijel Albert Einstein do české metropole, aby působil na pražské univerzitě. V Praze strávil šestnáct měsíců. Právě o tomto období vypráví kniha Einstein in Bohemia (2020) z pera Michaela D. Gordina, jehož jsme vyzpovídali.

Univerzita Karlova u příležitosti 673. výročí svého založení a oslav Dne vzdělanosti zveřejnila letošní laureáty prestižní výzkumné podpory Donatio Universitatis Carolinae. S oceněním, které je udělováno od roku 2017, se pojí příspěvek milionu korun na výzkum.

Univerzita Karlova bere udržitelný rozvoj vážně: šetří zdroje a energie, rozvíjí elektronickou agendu a hodlá více akcentovat tato témata ve výuce, výzkumu i provozu. „Na celé UK se v rámci udržitelného rozvoje děje mnoho věcí,“ líčí Anna Shavit.

S nadsázkou tvrdí, že výstava Amazonka vznikla proto, že při úklidu náhodou objevil krabičku s nejvyšším státním vyznamenáním Peru... Profesor Bohumír Janský se stal prvním cizincem, jenž toto ocenění s právem užívat šlechtický titul komtura obdržel. 

Je považován za špičku ve výzkumu flebotomů a leishmanií. Založil laboratoř pro výzkum přenašečů infekčních nákaz, kde se svým týmem intenzivně přispívá k rozvoji lékařské entomologie na UK. Profesor Petr Volf byl spolu s dalšími čtyřmi vědci loni oceněn prestižní podporou Donatio.

Vrabce domácího zvolila Česká společnost ornitologická za Ptáka roku 2003, aby upozornila na pokles jeho početnosti na našem území. Běžnému druhu, který se ještě před pár desítkami let mohl chlubit nejpočetnějším výskytem, se kvůli úbytku podařilo i uhnízdit v kalendáři: od roku 2010 je 20. březen Světovým dnem vrabců.

Týden mozku je festival nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Letos probíhá celý online.

V podvečer 11. března proběhlo online předávání cen Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách. Z Univerzity Karlovy byli oceněni čtyři laureáti v pěti kategoriích. V disertacích získala Karlovka plný hattrick.

Zvítězit v soutěži Kniha roku v jedné z největších evropských zemí je jistě úspěchem nejen autora, ale i české kultury. Stane-li se ale stejná věc podruhé, znamená to, že dotyčná země je dotyčným trochu posedlá. A právě to se nyní děje Stanislavu Komárkovi na Ukrajině.

Karpaty bere za jednu z posledních výsep divoké přírody ve střední Evropě a v podhůří milovaných Beskyd má základnu-chatu, odkud se vydává do terénu za velkými šelmami. Zoolog, molekulární biolog a ekolog Pavel Hulva ale nepohrdne ani Vysočinou a dalšími kouty republiky, kde se mihnou vlci.

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

„Bioinformatika je budoucnost,“ shoduje se Marian Novotný a David Hoksza, garanti studijního oboru Bioinformatika. Na výuce spolupracují s EMBL a Max Planck Institute, čímž studentům otevírají dveře do světa už během studia. Daří se jim i výzkumně – jejich software využívá i proteinová databáze PDB.

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Jaké to bylo studovat v kosmopolitní Kodani? Psát diplomku v Lublani? Anebo vyjet do Vídně i se studující manželkou? To vyprávějí – v blozích a podcastech – studenti UK na webu Charles Abroad.

První únorový den je připomínkou naší zodpovědnosti vůči planetě, přináší šanci na změnu. U příležitosti Mezinárodního dne bez palmového oleje si magazín Forum povídal s Ondřejem Sedláčkem z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Co je to mRNA? Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? Prodělal jsem onemocnění covid-19, mám se nechat očkovat? Je to bezpečné? Očkování proti koronaviru vyvolává řadu otázek. Na ty nejčastější jsme se zeptali odborníků z Univerzity Karlovy.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

V polovině ledna 2021 přinesl prestižní časopis Nature Communications studii vědců z Přírodovědecké fakulty UK, kteří se podílejí na vývoji vakcíny proti zákeřné chorobě přenášené parazity.