Články dle značky: PřF

Na Mezinárodní biologické olympiádě (MBiO) kdysi Lenka Libusová dvakrát získala stříbrnou medaili. Od července 2022 je vědkyně a pedagožka z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK šéfkou prestižní soutěže.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice. Přinášíme komentář profesora Viktora Černého z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK.

Přes tři tisíce návštěvníků vidělo, slyšelo, cítilo, ochutnalo či se dotklo vědy. V pátek 30. září proběhla již tradiční Noc vědců. Univerzita Karlova přichystala pro děti i dospělé na osmdesát aktivit. Mimo jiné i finálový večer FameLab, který vyhrála Eliška Jandová z pražské „Přírodovědy“. 

Špičkoví vědci – specialisté na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie – se po covidové odmlce z celého světa sjeli na akci GeoRaman. Hostitelem patnáctého ročníku mezinárodní vědecké konference se poprvé stala Univerzita Karlova.

„EMBL je špičkové vědecké pracoviště, které vyniká svou otevřeností a možnostmi. Od počátku mi přišlo přirozené udržovat kontakt s alma mater,“ říká Vladimír Beneš, který vede genomické centrum na prestižním EMBL v Heidelbergu.

Na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT) vede Monika Beličková Oddělení genomiky, jednu ze sedmi výzkumných částí. Vedle práce spojené s genetickým vyšetřováním a výzkumem je už téměř rok náměstkyně pro vědu a výzkum.

Zajímá jej, jak se v závislosti na zeměpisné šířce mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. „Víme, jak je rozmístěná biodiverzita na Zemi; víme, kde je druhů víc a kde méně. Co nám chybí, je pochopení mechanismů, které za tím stojí,“ přibližuje entomolog Robert Tropek.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein lidského vajíčka, který hraje klíčovou roli v průniku spermie. Nové poznatky mohou pomoci při diagnostice a léčbě neplodnosti, ale i k lepším antikoncepčním prostředkům.

Od června začala Botanická zahrada UK Na Slupi efektivněji hospodařit s vodou. K závlaze venkovních expozic je využíván nový systém zachytávání dešťové vody. S uskutečněním dva roky trvajícího projektu UK finančně výrazně pomohl Operační program Životní prostředí.

Pokud chcete na výlet za přírodou, vyražte do Prahy. Ano, čtete správně. Česká metropole je co do počtu i druhové rozmanitosti rostlin i živočichů unikátní v celé Evropě. Nevěříte? Přesvědčí vás o tom nový film a kniha Planeta Praha, na jejichž vznik dohlížel i biolog Ondřej Sedláček z PřF UK.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Své hájemství má na dohled Vltavy a co by kamenem dohodil od bydliště. Slouží jí k relaxu i práci. Ekoložka Tereza Petrusková z Přírodovědecké fakulty UK se totiž zabývá výzkumem ptačího zpěvu. 

Proměny české krajiny především od 18. století po současnost mapuje výstava Dědictví zmizelých krajin Česka II. Geografická sekce PřF UK jejím prostřednictvím na pražském Albertově přibližuje dynamické změny, kterými prošla příroda i společnost.

Mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Petra Nevečeřalová a Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, v sérií vědeckých prací ilustroval, jakým problémům čelí v antropocénu velryba jižní. V důsledku změn klimatu v jejím „bydlišti“ mizí potrava.

Potká se bioložka, historička, pedagožka a filmová vědkyně... To není začátek vtipu, ale studentský projekt, který řeší osud bioodpadu v domácnostech. Tým tvořený studentkami Filozofické a Přírodovědecké fakulty UK vyhrál české kolo mezinárodní soutěže Map the System.

Proč pacienti s mutací v genu Aire trpí autoimunitním onemocněním a zároveň kvasinkovou infekcí? Na tuto imunologickou záhadu odpovídá nová publikace imunologa Jana Dobeše z PřF UK, která právě vyšla v časopise Nature Immunology.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

Oblastmi zájmu profesora Radana Hutha jsou klimatická změna, atmosférická cirkulace, statistika a aplikace statistických metod. Významný klimatolog z Přírodovědecké fakulty UK byl za svou práci  oceněn prestižní Royal Meteorological Society Awards and Prizes 2021.

O Čtvrté dimensi jsem se dozvěděla v roce 1959, tehdy jsem se seznámila s jejím zakladatelem, mým budoucím manželem Jiřím Gaislerem, vzpomíná doktorka Věra Gaislerová.

Vědecká skupina z katedry parazitologie PřF UK s Jovanou Sádlovou, Petrem Volfem a Tomášem Bečvářem posunula vědomosti o leishmanióze. Za objevy publikované v prestižních časopisech obdrželi Cenu Bedřicha Hrozného.