Články dle značky: PřF

„Je to neuvěřitelně náročná škola. Klobouk dolů před všemi – dětmi i vyučujícími. Nemotivovaný člověk tam nemá šanci,“ shodují se tři studentky UK, které absolvovaly čtrnáctidenní praktickou stáž v Evropské škole v Bruselu.

„Zajímá mě mimo jiné promíchávání materiálů uvnitř hvězd, které jsou blízko sebe,“ říká docent Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jenž v červenci spustí prestižní ERC Consolidator projekt v hodnotě 2,3 milionu eur na pět let.

Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout?

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně Univerzity Karlovy. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku. 

Doktorandka archeologie Kristina Doležalová obdržela letos dvě ceny: jednak Englišovu cenu v dubnu, jednak dne 17. listopadu cenu GAUK. Jejím tématem jsou mlecí zařízení z doby bronzové, jež pocházejí z turecké Anatolie.

„Akademik by na fakultě měl být rovněž pedagogem,“ říká parazitolog Tomáš Macháček z Přírodovědecké fakulty UK. Sám je nejen vědcem, ale i vyučujícím kurzu Efektivní studium VŠ, za nějž získal cenu Studentský velemlok.

Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.

Za současného vedení přibyl Univerzitě Karlově půltucet ERC grantů, systémové MSCA záměry, nové projekty ERA Chair, ale i ceny pro výjimečné vědkyně a vědce.

V září končí půlroční stáž – uskutečněná díky alianci 4EU+ a programu Erasmus – studentkám z francouzské Sorbonne Université: Sevval Ayhan, Thrinethra Shankar a Regina Shaikhutdinova v rámci magisterského studia působily jak na Přírodovědecké fakultě UK, tak v laboratořích Sotio Biotech.

Záliba ve shromažďování stejného typu výrobků provází lidstvo od nepaměti, lidé sbírají všechno možné. Kolik ale znáte sběratelů kolkovaných cihel? Mezi nejznámější u nás patří RNDr. Jan Zavřel, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

Když v České televizi popularizuje vědu, ví, o čem mluví. Vladimír Piskala je geografem a také doktorandem klimatologie na Přírodovědecké fakultě UK. „Osobní zodpovědnost za udržitelnost vychází z možností celého systému,“ tvrdí expert na cirkulaci vzduchu.

Celkem 26 českých vědců a vědkyň, studujících či zástupců nevládních organizací uspělo v prestižním klání o Fulbrightovo stipendium a v akademickém roce 2024/2025 budou sbírat zkušenosti v USA. Mezi nimi i devět kolegů a kolegyň z Univerzity Karlovy.

Šestice českých autorek a autorů z Univerzity Karlovy, Národního muzea a ČVUT publikovala v časopise Scientific Reports článek, v němž odhalili přetížení čelistního kloubu, krku a ramenních kloubů staroegyptských úředníků.

„Budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty, který po vzoru špičkových zahraničních univerzit spoluzaložil nový bakalářský program Science. 

Šestnáct životních příběhů českých vědců a vědkyň vyprávěných jejich vlastními slovy, takový podtitul nese nová kniha Věda je odvaha. Sedm z oslovených v projektu Bez frází v minulosti prošlo nebo je stále spojeno s Univerzitou Karlovou.

„Imunitní systém je jako orchestr, nebo dobře vycvičená armáda. Baví mě, že někdy nevíte, kam vás ten další střípek poznání zavede,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson, který v Česku tráví svůj vědecký sabatikl. 

Právě před týdnem, dne 9. dubna 2024 započala demolice budovy na adrese Albertov 7/3a. K nostalgickým vzpomínkám napříč stoleté historii objektu menzy a koleje Albertov – kdysi luxusního stavení uprostřed univerzitního kampusu – se za pár let přidají i ty na poslední vydaný oběd.

Přes dvě miliardy lidí v 80 státech světa trpí chronickým nedostatkem vody a asi 1,2 miliardy obyvatel planety ani nemá přístup k pitné vodě. Vyhlášením Světového dne vody se OSN rozhodla upozornit na její kritický nedostatek, nezbytnou ochranu a šetření.