Články dle značky: PřF

Životní příběh ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla i přehled o dlouholetém vývoji avifauny v Praze nabízí mimořádná kniha Pražské ptactvo 1800–2020. Vznikla za podpory Právnické a Přírodovědecké fakulty, na tvorbě se podíleli ornitologové z Přírodovědy.   

„Jsem jen malou součástí velkého výzkumu,“ říká Marek Brousil z Lékařské fakulty UK v Plzni, který si „odbíhá za vědou“ do tamního Biomedicínského centra. Výzkum jater představil na FameLab 2023. A vyhrál!

„Díváme se do minulosti, abychom poznali, jakým směrem se naše planeta ubírá nebo by se mohla ubírat za předpokladu různých emisních scénářů,“ říká Michal Kučera, mikropaleontolog a prorektor pro vědu a transfer na Univerzitě v Brémách.

Oprášit, získat či prohloubit znalosti o fungování imunitního systému je náplní kurzu Praktická imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. Podmínka k účasti je jediná: uchazeč musí do 31. ledna 2024 podat přihlášku, přičemž kurzu se může zúčastnit naprosto kdokoliv.

„Dívám se na ně pořád a snad jen tak neskončím,“ říká Kateřina Kopalová, ekoložka z Přírodovědecké fakulty UK, která svou profesní lásku – rozsivky studuje v Antarktické oblasti na jižní polokouli. Za excelentní výzkum stihla sklidit i nejedno mezinárodní ocenění a Bolzanovu cenu UK.

Imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty UK získal Mimořádnou cenu, a to v rámci prestižních Českých hlav 2023. Vědec, který je doma též na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, zaujal porotu výzkumem mechanismu léčby zánětlivých střevních onemocnění.

Přírodovědecká fakulta UK vyslyšela zájem svých magisterských absolventů a nabízí jim akreditovaný kvalifikační kurz Laboratorní techniky v asistované reprodukci určený pro budoucí embryology. Jeho druhý běh začíná 8. ledna 2024, přihlašování probíhá právě teď, a to až do 2. ledna.

„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.

„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.

„Neúspěchy jsou nedílnou součástí vědecké práce. Inspirativní mi v tomto přijde pan Ollivander z Harryho Pottera. Čím více hůlek Harry zkouší,  tím více je pan Ollivander nadšený, protože se více a více ponořuje do neznámého,“ přirovnává Ondřej Veselý, který se na PřF UK věnuje výzkumu zeolitů. 

Univerzita Karlova získala prostředky na koordinaci tří vědeckých projektů v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský, v dalších třinácti projektech je partnerem. 

Věda, byť může mít hořkosladkou chuť, jim vyloženě chutná. Proto se Eliška, Magda a Veronika rozhodly přírodu milujícím i přírodními vědami nepolíbeným smrtelníkům přiblížit tajemno, krásno a užitečno přírodovědeckých oborů prostřednictvím podcastu Ochutnej (přírodo)vědu.

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.

Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

Vysokoškolská studia mají teprve před sebou, ale obě už stihly do vědeckého života „slušně“ vkročit. Adéla Uhrová a Zuzana Buchová – po úspěších i za mořem – od nového akademického roku nastupují ke studiu na Přírodovědecké fakultě UK.

Univerzita Karlova prodloužila partnerské memorandum s Národním muzeem. „Letos otevíráme společně i nový studijní program, který se jmenuje muzejní studia,“ říká generální ředitel NM Michal Lukeš, jenž je absolventem historie z FF UK. Co plánuje? A o čem si povídal s japonským císařem?

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.