Články dle značky: doktorské studium

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

Největší změnou novely vysokoškolského zákona je zvýšení doktorandských stipendií. „To zřejmě povede k nižšímu počtu studujících, přičemž počet absolventů by měl zůstat stejný a měla by se zvýšit úspěšnost studia,“ říká právnička Tereza Smužová, která měla zpracování připomínek na Univerzitě Karlově na starosti.

Desítky přednášek a diskuzí napříč tématy – od MeToo, přes Green Deal, reformu doktorského studia až po válku na Ukrajině. Glosování autorů podcastu Vlevo dole nebo promítání filmu Až zařve lev. Pořádnou porci zážitků mají za sebou všichni, kdo dorazili na Právnickou fakultu UK, na její Noc fakulty.

Co potřebují studentky a studenti se specifickými potřebami? Vědí, kde si o podporu žádat a umí ji efektivně využít? Podle Alice Rytychové a Petry Konupkové z UK Pointu je povědomí o nich stále větší. Důkazem je rekordní zájem o seminář pro doktorandy, jehož se zúčastnily tři neslyšící studentky a jedna vozíčkářka.

Alena Vodáková, studentka doktorského programu Iberoamerikanistiky na FF UK měla možnost strávit čtyři měsíce na Hamburg Universität. Díky stipendiu Schnabel Stiftung její výzkum probíhal také v místní knihovně LINGUA zaměřené na studium Latinské Ameriky. V jejím článku naleznete postřehy i rady, jak přežít Německo.

Na konci roku končí mandát stálému zasedání Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ). Jaké je jeho poslání a čí zájmy vlastně zastupuje? Jak to vypadá s novelou zákona o vysokých školách nebo s výší doktorského stipendia? I o tom hovoří studentští zástupci UK Marek Boňko a Kateřina Grygarová.

Letos získala Bolzanovu cenu, nejprestižnější ocenění, kterého absolvent či absolventka doktorského studia na UK může dosáhnout. O tom, jak těžké je najít uplatnění pro vědecký pár nebo jak se kombinuje mateřství a práce v laboratoři, hovořila Daniela Knížková.

Přes třicet let žije obklopena starými mistry. Cranach, Rubens nebo Škréta jí dělají každodenní společnost od doby, kdy se po absolvování UK stala kurátorkou Národní galerie. Olga Kotková právě dokončuje přípravy rozsáhlé výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900.

„Nejlepší fígl, jak přitáhnout doktorandy, je vytvořit příjemné prostředí, v němž se studenti cítí dobře a kde je práce baví. Výzkum je nutný pro pokrok v medicíně – bez doktorandů nebudou docenti ani profesoři, a bez nich se věda neposune dál,“ říká Martina Řezáčová z LFHK UK.

Lucie Přenosilová měla za celé studium Právnické fakulty UK jen samé „výborné“, vyhrává právní soutěže, je asistentkou soudce a nejvíce ji zajímá pracovní právo – včetně rovného odměňování (nejen akademických) zaměstnanců.

V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání, podotýká Karolína Pštross z FSV UK.

Jako mladý hoch vážně uvažoval o studiu herectví nebo historie, ovšem nakonec jej čeká kariéra faráře. Nejdříve však musí Jan Lukáš dokončit doktorské studium, které řeší v rámci cotutelle na ETF UK a univerzitě v německém Tübingenu.

„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká Martin Volek.

Od března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny prorektor Ladislav Krištoufek.

Omezit se na studium jednoho oboru jí nestačilo. Chtěla dohlédnout dál, překročit své učitele nebo si vybrat téma, které ještě není tolik zmapované. Proto si nakonec Barbora Půtová udělala tři velké doktoráty a může si tak titul Ph.D. psát za jménem hned třikrát. Používá to však jen výjimečně.