Vlastenecký sál Univerzity Karlovy v pondělí 31. srpna hostil přednášku prof. Khaled El-Enany, ministra turismu a památek v Egyptě, který včera v Národním muzeu slavnostně otevřel unikátní výstavu Sluneční králové.

Dr. Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matfyzu. Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka. Kromě studia chování naší planety upozorňuje na genderovou nerovnost vědeckého prostředí.

„Nejlepším vysvědčením je pro nás právě toto speciální číslo,“ komentuje přední český kardiolog a také děkan 3. lékařské fakulty UK prof. Petr Widimský vydání speciálního čísla prestižního vědeckého časopisu European Heart Journal Supplements, které je celé o kardiovaskulárním výzkumu na Univerzitě Karlově.

Dr. Petr Prášek se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu UK. 

Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě věcí podobné těm v placentě. Martina Čečková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a zjistit, jak se podílejí na vzniku lékové rezistence. ​

„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ říká Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda. Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v ČR i zahraničí, nyní působí jako postdoktorandka na Babraham Insititute v Cambridge.

Dr. Lucii D. Augustovičové z MFF UK se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.

Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český ekonom prof. Štěpán Jurajda, Ph.D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy.

„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z PřF UK.

Termitů existuje více než 3 000 druhů a jejich celková hmotnost je větší jak celková hmotnost všech lidí. Nejznámější jsou jako škůdci, kteří vám „sežerou“ dům a až v posledních letech se začíná více zkoumat jejich význam pro ekosystém. Aleš Buček na japonském ostrově Okinawa zkoumá jejich evoluční vývoj a příbuzenské vztahy – základní znalosti, které nám donedávna chyběly.

Ondřej Maršálek, Kryštof Březina a Tomáš Martinek tvoří výpočetní podjednotku, která se podílela na mezinárodní studii, na kterou poutala i titulní strana prestižního časopisu Science. Spolu s vědci z ÚOCHB AV ČR, Los Angeles a Berlína detailně zmapovali proces, jak se z nekovové látky stává kov.

Nebyli tak vidět jako medici s rouškami, ale čile počítají, modelují a přemýšlejí, jak uchránit zemi před hospodářskými škodami. Vědci z CERGE-EI přišli s prospěšným projektem IDEA anti COVID-19, jehož cílem je předkládat doporučení, která mohou pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize na českou společnost.

Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model vědecké komunikace open access. V rámci Ústřední knihovny UK vzniklo od ledna 2020 Centrum pro podporu open science, mezi jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data.

Michala Rolínka matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matfyzu se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.

Tři medici z Univerzity Karlovy a student informatiky z ČVUT stojí za projektem Chytrá triáž, který si klade za cíl snížit riziko šíření infekce mezi pacienty a zdravotníky při vstupu do nemocnice. S aplikací mají úspěch – používá se v testovacím režimu v nemocnici, uspěli ve dvou hackatonech a naposledy i v akcelerátoru od Startup Wise Guys.

Celkem šestnáct studentů a absolventů Univerzity Karlovy převzalo z rukou rektora Tomáše Zimy prestižní ocenění. Ve Vlasteneckém sále byly předány Ceny rektora pro nejlepší absolventy Univerzity Karlovy, Mimořádné ceny rektora a Bolzanovy ceny podporující vědeckou výchovu a odbornou přípravu studentů UK.

„Druhá šance věcem i lidem!“ to je motto Přestupní stanice, neboli Přestupky, kterou Eva Dudová založila před třemi lety. Ve dvou obchůdcích s darovaným oblečením zaměstnává lidi bez domova, kteří se pak díky pracovním návykům snadněji vrací do společnosti.

Univerzita Karlova pořádala celodenní odbornou konferenci na téma Co víme a nevíme o COVID-19. Odborníci z řad lékařů, imunologů, epidemiologů a dalších odvětví sdíleli nejnovější vědecké poznatky, diskutovali a společně hledali odpovědi na otázky týkající se nového viru.

„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.

CERGE-EI v rámci projektu „IDEA anti COVID-19“ přináší řadu studií a pohledů, jak v současné situaci nejlépe pomoci ekonomice. Zabývalo se tím i online vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID-19 na téma nejistota dat a epidemiologické modely.