Olga, Nikola a Zuzana, tři mladé vědkyně, které za normálních okolností pracují v molekulárně biologické laboratoři na svém doktorandském výzkumu. Jak jim aktuální koronavirová pandemie změnila život a ovlivnila výzkum?

„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.

Na 24. dubna připadá Mezinárodní den laboratorních zvířat. Co se vám vybaví jako první? Pravděpodobně to bude bílá myš, což je nejpoužívanější laboratorní zvíře. Pokusy na myších jsou ekonomicky nejvýhodnější a zároveň má myš přes 95 % genů shodných s člověkem.

Aktuálním tématem v ČR je, jak ukončit plošná opatření související s koronavirovou pandemií a vrátit se k běžnému životu bez hrozby výrazného zhoršení. Proto skupina 29 vědců a vědkyň z dvaceti českých i zahraničních pracovišť vytvořila iniciativu „Model antiCOVID-19 pro ČR“.

„‎Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to stát 20 nebo 20 000 dolarů. Zkoumám, jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta, aby lékařská péče byla dostupná pro všechny,“‎ říká Michal Horný, který působí jako ekonom zdravotnictví na Emory University v Atlantě.

„Většina mé práce stále probíhá na papíře,“ říká teoretický matematik Zdeněk Dvořák z Informatického ústavu Univerzity Karlovy. Zabývá se kombinatorikou, teorií grafů a teoretickou informatikou a na svůj výzkum získal ERC CZ Consolidator Grant.

„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“‎‎ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému.

„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.

Odborníci z řady zemí tvrdí, že náhlá ztráta čichu a chuti může být projev onemocnění COVID-19 a pacient a osoby v jeho blízkém okolí by měli dodržovat karanténu. Tento příznak potvrzují ze své zkušenosti i studenti medicíny z UK, kteří jako dobrovolníci pomáhají v boji s touto nemocí.

Odborníci z CERGE-EI v rámci projektu “IDEA anti COVID-19” pravidelně přináší studie na téma koronavirová pandemie z pohledu ekonomie. Jeden z posledních příspěvků se týká postoje Čechů k aktuálním vládním nařízením.

Nový koronavirus SARS-CoV-2 se šíří pomocí kapének, které mohou ulpívat na povrchu předmětů. Když se kontaminovaného předmětu dotkneme, můžeme se následně sami nakazit nebo virus přenášet na další předměty.

Největší soutěž na světě v simulovaném soudním řízení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu se představila i v Praze. Čeští studenti se dostali až do semifinále.

Téma koronavirus na nás útočí ze všech stran. Všude slyšíme o počtu nemocných, procentech, testech, predikcích… Přinášíme přehled toho, co skutečně víme a máme vědecky podloženo.

Tým Nezapomeňme na Alzheimera můžete potkat na řadě akcí jako Festival vědy, Noc vědců, Muzejní noc nebo Týden mozku, který měl probíhat tento týden, ale kvůli šíření onemocnění Covid-19 musel být zrušen.

Tým vědců z CERGE-EI nabízí svou odbornost v boji proti ekonomickým dopadům pandemie koronaviru. Přicházejí s projektem „IDEA anti COVID-19“, jehož cílem je předkládat doporučení, která mohou pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize.

Zaznamenali jste výzvu posledních dní Roušky všem a Tvoje rouška chrání mě, moje rouška chrání tebe? V tomto článku mimo jiné vysvětlíme, proč má v současné době smysl roušku nosit, i když nás před nákazou koronavirem neochrání zcela.

„Každá minuta se počítá. Každý okamžik je nový začátek,“ říká o praktikování mindfulness Michal Dvořák. Jak nám mindfulness může pomáhat při studiu i při zvládání aktuální mimořádné situace kolem koronaviru.

Peter Dráber je jedním z devíti vědců, kteří letos získali prestižní EMBO Installation Grant. Díky tomu zakládá vlastní výzkumnou laboratoř na BIOCEV.