Nový koronavirus SARS-CoV-2 se šíří pomocí kapének, které mohou ulpívat na povrchu předmětů. Když se kontaminovaného předmětu dotkneme, můžeme se následně sami nakazit nebo virus přenášet na další předměty.
V nedávno publikované studii v časopise The New England Journal of Medicine vědci zkoumali, jak dlouho vydrží SARS-CoV-2 na povrchu různých předmětů. Sledovali poločas rozpadu viru neboli za jak dlouho klesne koncentrace živého viru na polovinu, po dvou poločasech rozpadu na čtvrtinu atd. Z výsledků vyplývá, že nejdéle virus přežívá na povrchu plastů (poločas rozpadu necelých 7 h), nerezové oceli (5 h a 40 min), kartonu (3,5 hodiny) a mědi (46 min). Konkrétní čísla je potřeba brát orientačně, ale i tak nám dávají představu, že živé virové částice mohou na povrchu předmětů zůstávat i po dobu několika dní.
Výsledky studie shrnuli a do češtiny přeložili odborníci z webu okoronaviru.cz. A dále doplňují jednoduché rady týkající se dezinfekce povrchů:
- Je důležité volit správný typ dezinfekce podle daného povrchu. Při nevhodné volbě může být dezinfekce neúčinná nebo může dojít k poškození povrchu.
- Někdy je nejjednodušší předmět umístit do „karantény“. Životnost virů mimo hostitelskou buňku je v řádu několika dnů.
- Balené nebo dostatečně tepelně upravené jídlo je bezpečné. Pro ovoce a zeleninu platí důkladné umývání vodou ideálně doplněné mýdlem bez parfemace nebo přímo určeným přípravkem pro mytí ovoce a zeleniny.
- Virus je odolný vůči chladu, a proto dezinfekce mrazem není účinná.
- Látkové roušky se dezinfikují vypráním, vyvařením a následným vyžehlením. Roušky se nesmí dezinfikovat v troubě nebo mikrovlnce – hrozí riziko požáru.
- Dezinfekce jednorázových roušek a respirátorů odborníci nedoporučují – může docházet k porušení materiálu a ztrátě ochranných vlastností.
V minulém týdnu se v médiích šířila obava, že by se koronavirová infekce mohla šířit při používání finanční hotovosti. Evropská centrální banka k tomu dokonce vydala tiskovou zprávu, která shrnuje, že neexistují vědecké důkazy, že by používání hotovosti mohlo přispívat k šíření viru více než kontakt s dalšími povrchy. Docentka Jitka Forstová, vedoucí Laboratoře virologie na PřF UK, pro iForum vysvětluje: „Asi největší hrozba jsou úzké kontakty s na kaženými lidmi. K nákaze může dojít přímo přes aerosol (kapénky) nebo přes kontaminované povrchy. Na veřejných místech jsou rizikové kliky, madla, tyče v tramvajích a autobusech, tlačítka u výtahu a jinde.“ A to stejné by mohlo platit pro peníze: „Peníze se v obchodech mohou rychle předávat, točit od zákazníka k prodavači a hned k dalším zákazníkům. Myslím si, že platba kartou, zvláště v rukavicích a po její následné dezinfekci, může být bezpečnější.“
Nejrizikovější jsou telefony
MUDr. Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK upozorňuje na další riziko, které si lidé často neuvědomují: „Nejrizikovější jsou telefony. Nejen kvůli současnému koronaviru, ale i z hlediska dalších virů a bakterií. Riziko přenosu je poměrně veliké, protože si telefon dáváme blízko k ústům. Dobrou alternativou mohou být sluchátka s mikrofonem,“ řekla pro iForum.
A zdůrazňuje důležitost pravidelné dezinfekce: „V období virových onemocnění by bylo ideální dezinfikovat po každém použití, především pokud se jedná o sdílené telefony v kancelářích. U osobních mobilních telefonů, určitě vždy, pokud s někým telefon sdílím a třeba, když přijdu domů. Důležité je ale používat dezinfekci k tomu určenou, například ubrousky napuštěné dezinfekcí,“ dodává lékařka.
Jako nejlepší prevence nákazy virových onemocnění je dodržovat hygienická pravidla. Vyhýbat se veřejným místům, pokud jsou k dispozici používat jednorázové rukavice, při pohybu venku si nesahat na obličej a po příchodu domů si důkladně umýt ruce.
