„Za hranicí představivosti“ - to je úryvek z Einsteinova citátu i název aktuální výstavy Milana Kunce, jež je do konce července k vidění v Galerii Kampusu Hybernská. Ještě dvakrát, v pondělí 19. a 26. července, vás výstavou při komentované prohlídce provede sám její autor, uznávaný výtvarník.
Kampus Hybernská hodlá propojovat svět kultury, inovací, vědy a vzdělávání. A přesně to se daří i v pestré výstavě Milana Kunce s názvem Za hranicí představivosti. „Jedná se o úryvek citátu Alberta Einsteina, kterým jsem tuto výstavu zastřešil. Logika nás dostane z bodu A do bodu B, ale představivost nás dostane všude. Například i vědci potřebují představivost, vyjít ze všednosti a známého a objevit něco nového, nečekaného, co si ani oni sami nedovedli představit. A to tato výstava nabízí,“ řekl magazínu Forum světově uznávaný Milan Kunc.
„Moje díla mají určitý metafyzicky obsah, který koresponduje s rovinami všech věd. Umění není nic jiného než nějaká individuální syntéza, která je spíše poeticky řízená, ale koketuje a řeší i současné problémy politiky, historie, ekonomie, ekologie a mnoha dalších oborů,“ říká umělec, který například dělal ilustrace i pro výroční zprávu jedné německé společnosti zabývající se ekologií a recyklací surovin. „Problematiku recyklování jsem skutečně studoval, jezdil jsem na jednotlivá místa, bavil se s odborníky. Vznikl z toho třeba tento obraz, který znázorňuje jednotlivé komodity, které se dají recyklovat, zařazené do podoby budov a dalších věcí běžného života a spolu tvoří takový romantický futuristický obraz,“ ukazuje na obraz na stěně.
Milan Kunc (vlevo) při vernisáži výstavy s kurátory Filipem Kazdou a Karlem Srpem (vzadu).
„Díla Milana Kunce jsou úžasně nadčasová; i když vznikla před mnoha lety, jsou zase aktuální. Už jen ta nadčasovost je něco, za čím by lidé mohli přijít a bezmezně to obdivovat,” říká kurátor výstavy Filip Kazda. „Nadčasovost sem nadčasovost tam, když se jedná o obrazy. To není everybody´s darling (miláček všech),“ bere si slovo Kunc: „Dnes již lidé obrazy vnímají jinak – rychleji, videoklipově, zprostředkovaně, jsou mnohem citlivější na reklamu. Klasické nehybné obrazy to v dnešní době, v konkurenci televize, filmu a fotografie, vůbec nemají jednoduché, lidé se odnaučili obrazy číst. I tak ale věřím, že si v nich každý dokáže něco najít.“
Obraz Don´t worry be happy (1997) byl na výstavu zapůjčen ze sbírek Národní galerie Praha.
Koncept výstavy vznikal pozvolna a postupně se spirálovitě rozvíjel od zmíněného citátu: za hranicí představivosti. „Má díla se často týkají iracionálna. Představivost je fenomén, který nás dokáže dovést k věcem, blíže než běžné informace, jimiž jsme obklopeni. Své obrazy během komentovaných prohlídek nechci popisovat, ale spíše jen vysvětlit kontext a co jsem tím zamýšlel. Nechávám na každém, co v obrazech vidí,“ líčí autor, jehož inspiroval i samotný prostor Kampusu Hybernská. „Když jsem byl Filipem osloven, zalíbili se mi lidé, prostory i myšlenkové pojetí celého kampusu, takže jsem s pořádáním výstavy souhlasil. Chopil jsem se příležitosti ukázat obrazy v jednotlivých místnostech jako tematické celky, skupinky, které mluví samy za sebe.“
Výstava nabízí velmi pestrý průřez umělcovou tvorbou. „Snažili jsme se to udělat tak, aby měl člověk pocit, že by tu chtěl bydlet, že je tu dobře, že by se tu chtěl zdržovat při prohlížení výstavy, aby to nechtěl jen tak rychle proběhnout,“ popisuje Kazda, jemuž se touto výstavou plní sny. „Výstavu jsme dělali v týmu lidí, jmenovitě musím zmínit alespoň Karla Srpa – spolukurátora výstavy. Osobně mi to dalo neuvěřitelnou zkušenost, plní se mi sny, které jsem v kurátorství měl. Spolupracovat na projektu s Milanem Kuncem i Karlem Srpem bylo něco mimořádného a bylo to nesmírně obohacující,“ dodává Kazda - umělec, kurátor výstavy a vedoucí Galerie HYB4.
Milan Kunc s velvyslancem Spolkové republiky Německo v Praze Christophem Israngem (na fotce vlevo) a s rektorem UK Tomášem Zimou.
Kvůli koronavirovým opatřením se otevření výstavy posunulo a prodloužení výstavy vzhledem k dalším plánům galerie nebude možné. Výstava končí 31. července, a zájemci tak mají již jen dvě příležitosti: v pondělí 19. a 26. července od 18:00 navštívit komentovanou prohlídku, kdy výstavou provede sám autor, Milan Kunc. K samostatnému prohlédnutí je výstava otevřená vždy od úterý do soboty od 13:00 do 20:00. Vstupenky je možné zakoupit na GoOut či v infocentru Kampusu Hybernská, více informací k výstavě a komentovaným prohlídkám.
Portrét Milana Kunce zpracovala i Česká televize v pořadu Artmix.
|
Předmluva k výstavě Za hranicí představivosti Výstava Milana Kunce (*1944) přináší průřez mnohostrannou prací jedné z nejvýznamnějších osobností soudobého evropského umění. Kunc náleží k hlavním zástupcům nové vlny malířství z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Z politických důvodů emigroval v roce 1969 po okupaci jeho rodné země spojeneckými armádami Varšavské smlouvy do tehdejšího Západního Německa, kde byl okamžitě pro svůj talent přijat na věhlasnou düsseldorfskou Akademii, na které studoval nejprve u Josepha Beuyse a u Gerharda Richtera. Záhy si vytvořil svébytný malířský styl, navazující na starší i novější umění a zároveň se bezprostředně vyjadřující k současnosti. Během prvých let düsseldorfského pobytu rozvíjel své výchozí představy – trapný realismus a konzumismus, které vytvořily základní myšlenková východiska jeho rozvrstveného přístupu k umění. Vedle malby se autor zabýval i akcemi, fotografiemi, kolážemi a objekty. Výstava s názvem Za hranicí představivosti, pojmenovaná podle úryvku z citátu Alberta Einsteina, představuje průřez jeho všestrannou bohatou tvorbou za několik uplynulých desetiletí, od okamžiku, kdy se poprvé objevil na německé scéně, přes léta, kdy úspěšně pracoval v New Yorku, Los Angeles, Římě a Kolíně nad Rýnem, až po jeho nynější polohu, rozvíjenou během jeho patnáctiletého pobytu v Praze. Výstavu, propojenou životopisným pásmem, člení několik na sebe navazujících tematických celků, složených z autorovy düsseldorfské minulosti sedmdesátých let, kdy svým projevem šel proti proudu tehdejšího umění, z proměnlivého toku jeho hlavních, vzájemně se přelévajících a proplétajících námětových oblastí, týkajících se globalizace, symbolů růží a srdcí, lásky, všedního a svátečního života, idyly bezčasí a dramatických dopadů dnešní civilizace. Do výstavy jsou začleněny i vyostřené koláže ze souboru Ost-Pop, ve kterých se autor navrací k jednomu z nejdůležitějších východisek tohoto média v Německu, jímž byla především sociální kritika, stejně jako fotomontáže, zabývající se propojením hlavních symbolů totalitní a konzumní společnosti. |
