Prevence, pomoc a individuální řešení studia či práce, tak se dají shrnout tři hlavní činnosti Univerzity Karlovy v péči o duševní zdraví studentů a zaměstnanců. „Každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ míní psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.
Současná pandemie má na duševní zdraví velký vliv a více než kdy jindy je důležité pečovat o duševní pohodu a bránit rozvinutí syndromu vyhoření, a to nejen u studentů, ale i zaměstnanců.
„Bohužel u řady studentů a studentek se vlivem pandemie snáze dostavují studijní problémy a rozvíjí se spirála duševních problémů, na ně navazující snížené schopnosti studia, tím narůstajícího stresu a tak dále. Centrum Carolina UK POINTu proto rozšířilo nabídku služeb v této oblasti. Pro studenty a zaměstnance také fungují i fakultní a další podpůrné aktivity. Společně tak toto náročné období překonáme,“ říká profesorka Milena Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti UK.
Prevencí ke zdraví
Univerzitní UK Point pravidelně pořádá nejrůznější workshopy a semináře o duševním zdraví, a to v češtině i angličtině. „V letošním roce již proběhly webináře o prevenci syndromu vyhoření, mindfulness nebo například józe a muzikoterapii,“ vyjmenovává Šárka Vohlídalová, vedoucí Centra Carolina.
A dodává, že se chystají i další. Kompletní přehled je pravidelně zveřejňován na webu, facebookových stránkách UK Pointu a v Newsletteru pro studenty a zaměstnance UK. Na webu také naleznete řadu zajímavých a užitečných odkazů, například na neziskovou organizaci Nevypusť duši, webovou stránku Opatruj.se či odkaz pro mobilní aplikaci Nepanikař.
Na řadě webinářů UK spolupracuje s neziskovou organizací Nevypusť duši.
Nebát se říci si o pomoc
„Poradna Centra Carolina je takový odrazový můstek, který může hodně pomoci. Člověk, který si nikdy o psychologickou pomoc neřekl, často netuší, jaké jsou možnosti, neví, na koho se obrátit. V poradně získá možnost to s někým probrat, poradit se a v případě potřeby a zájmu dostane i ověřený kontakt například na psychoterapii nebo kariérní poradenství,“ popisuje psycholožka Anna Marie Pospíšilová, jež v Centru Carolina nabízí individuální psychologické konzultace, krizovou intervenci a nácvik relaxačních technik či práci se stresem a úzkostmi.
„V rámci poradny Centra Carolina, která je určena pro všechny studenty i zaměstnance, každým rokem navyšujeme počty psychologických či psychoterapeutických konzultací, a to v českém i anglickém jazyce,“ říká Šárka Vohlídalová. A nárůst zájmu je v posledních třech letech více než dvojnásobný: v roce 2018 proběhlo 194 konzultací v češtině a 106 v angličtině, následující rok to bylo již 248 a 149. V roce 2020 se uskutečnilo 408 konzultací v českém a 241 v anglickém jazyce. „Na univerzitě dále funguje čtrnáct fakultních poraden, které poskytují služby primárně pro studující či zaměstnance vlastní fakulty, z toho sedm fakult poskytuje poradenství také v angličtině,“ dodává Vohlídalová.
Zvýšený zájem o konzultace během posledních měsíců ze své praxe potvrzuje i Pospíšilová: „I když se vždy snažíme vyjít maximálně vstříc, aktuální čekací doba je kolem dvou týdnů. Pro akutní stavy jsou k dispozici krizová centra a Linka bezpečí. A neexistuje žádné omezení témat – každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ říká psycholožka, která na Lince bezpečí sama působí.
Speciální potřeby ve speciální době
„Univerzita svým studentům a studentkám nabízí i individuální úpravu studijních plánů, dle jejich aktuálních potřeb. O tom se málo ví a studenti jsou často překvapení, když to v rámci poradenství probíráme,“ sdílí zkušenosti z praxe Pospíšilová. Studenti, kteří se potýkají s duševními, ale i jinými chronickými zdravotními obtížemi, se mohou nechat evidovat jako studenti se speciálními potřebami.
„Bohužel kolem toho stále panuje určité stigma, což je obrovská škoda. Studenti a studentky často popisují, že jim velmi pomohlo jen samotné vědomí, že kdyby se jejich zdravotní stav začal horšit, že se mají na koho obrátit a že je hned nevyhodí ze školy,“ líčí psycholožka. Takovou zkušenost popisuje i studentka Věra z Filozofické fakulty UK: