UK pomáhá: Co dělat, když mi není dobře na duši?

pondělí, 31. květen 2021 07:44

Prevence, pomoc a individuální řešení studia či práce, tak se dají shrnout tři hlavní činnosti Univerzity Karlovy v péči o duševní zdraví studentů a zaměstnanců. „‎Každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ míní psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.

duševní zdraví 2s

Současná pandemie má na duševní zdraví velký vliv a více než kdy jindy je důležité pečovat o duševní pohodu a bránit rozvinutí syndromu vyhoření, a to nejen u studentů, ale i zaměstnanců.

„Bohužel u řady studentů a studentek se vlivem pandemie snáze dostavují studijní problémy a rozvíjí se spirála duševních problémů, na ně navazující snížené schopnosti studia, tím narůstajícího stresu a tak dále. Centrum Carolina UK POINTu proto rozšířilo nabídku služeb v této oblasti. Pro studenty a zaměstnance také fungují i fakultní a další podpůrné aktivity. Společně tak toto náročné období překonáme,“ říká profesorka Milena Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti UK.

Prevencí ke zdraví

Univerzitní UK Point pravidelně pořádá nejrůznější workshopy a semináře o duševním zdraví, a to v češtině i angličtině. „V letošním roce již proběhly webináře o prevenci syndromu vyhoření, mindfulness nebo například józe a muzikoterapii,“ vyjmenovává Šárka Vohlídalová, vedoucí Centra Carolina.

A dodává, že se chystají i další. Kompletní přehled je pravidelně zveřejňován na webu, facebookových stránkách UK Pointu a v Newsletteru pro studenty a zaměstnance UK. Na webu také naleznete řadu zajímavých a užitečných odkazů, například na neziskovou organizaci Nevypusť duši, webovou stránku Opatruj.se či odkaz pro mobilní aplikaci Nepanikař.

nevypusť dušis
 Na řadě webinářů UK spolupracuje s neziskovou organizací Nevypusť duši.

Nebát se říci si o pomoc

„Poradna Centra Carolina je takový odrazový můstek, který může hodně pomoci. Člověk, který si nikdy o psychologickou pomoc neřekl, často netuší, jaké jsou možnosti, neví, na koho se obrátit. V poradně získá možnost to s někým probrat, poradit se a v případě potřeby a zájmu dostane i ověřený kontakt například na psychoterapii nebo kariérní poradenství,“ popisuje psycholožka Anna Marie Pospíšilová, jež v Centru Carolina nabízí individuální psychologické konzultace, krizovou intervenci a nácvik relaxačních technik či práci se stresem a úzkostmi.

„V rámci poradny Centra Carolina, která je určena pro všechny studenty i zaměstnance, každým rokem navyšujeme počty psychologických či psychoterapeutických konzultací, a to v českémanglickém jazyce,“ říká Šárka Vohlídalová. A nárůst zájmu je v posledních třech letech více než dvojnásobný: v roce 2018 proběhlo 194 konzultací v češtině a 106 v angličtině, následující rok to bylo již 248 a 149. V roce 2020 se uskutečnilo 408 konzultací v českém a 241 v anglickém jazyce. „Na univerzitě dále funguje čtrnáct fakultních poraden, které poskytují služby primárně pro studující či zaměstnance vlastní fakulty, z toho sedm fakult poskytuje poradenství také v angličtině,“ dodává Vohlídalová.

Zvýšený zájem o konzultace během posledních měsíců ze své praxe potvrzuje i Pospíšilová: „I když se vždy snažíme vyjít maximálně vstříc, aktuální čekací doba je kolem dvou týdnů. Pro akutní stavy jsou k dispozici krizová centra a Linka bezpečí. A neexistuje žádné omezení témat – každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ říká psycholožka, která na Lince bezpečí sama působí.

Co mě v poradně čeká?

1548348970786Konzultace aktuálně probíhají online. Na úvod se krátce představím, nastíním formát toho setkání – že setkání trvá padesát minut, může být jednorázové, ale i opakované, když se domluvíme a bude potřeba. Zdůrazním, že je to otevřený rozhovor, který zůstane jen mezi námi a vždy záleží na nich, co mi chtějí říci, co budou sdílet. Já se možná někdy budu pro lepší pochopení doptávat, ale nemusí odpovídat,“ popisuje průběh setkání Anna Marie Pospíšilová (na snímku vpravo).

„Poté dávám prostor, zda se chtějí na něco zeptat – často mají určité pochybnosti, neví, jak to funguje, co mají čekat, mívají obavy, zda ‚jsou správně‘ či zda někomu ‚nezabírají místo‘ – zda je jejich problém dost veliký. Přitom je to projev úcty sama k sobě, že si dovolím pomoc.“ Cílem poradenství je domluvit se na tom, jak konkrétně to má dotyčnému pomoci – někdo neví, tak se bavíme o možnostech.

Předem je dobré si rozmyslet, co mě trápí a umět to pojmenovat. Někdy ale člověk neví, proč má špatnou náladu – i od toho poradna je, můžeme pomoci identifikovat zdroje trápení,“ říká psycholožka a dodává, že většina konzultací je jednorázová. I tím se liší od psychoterapie, která je dlouhodobá a trvá v řádu měsíců a let. „Psychoterapie řeší více příčiny a jde více do hloubky a často i do historie. Poradenství je zaměřeno více na řešení aktuální a budoucí situace, co mám dělat teď, aby mi bylo lépe.“

Speciální potřeby ve speciální době

„Univerzita svým studentům a studentkám nabízí i individuální úpravu studijních plánů, dle jejich aktuálních potřeb. O tom se málo ví a studenti jsou často překvapení, když to v rámci poradenství probíráme,“ sdílí zkušenosti z praxe Pospíšilová. Studenti, kteří se potýkají s duševními, ale i jinými chronickými zdravotními obtížemi, se mohou nechat evidovat jako studenti se speciálními potřebami.

„Bohužel kolem toho stále panuje určité stigma, což je obrovská škoda. Studenti a studentky často popisují, že jim velmi pomohlo jen samotné vědomí, že kdyby se jejich zdravotní stav začal horšit, že se mají na koho obrátit a že je hned nevyhodí ze školy,“ líčí psycholožka. Takovou zkušenost popisuje i studentka Věra z Filozofické fakulty UK:

Autor:
Foto: Shutterstock

Sdílejte článek: