Alzheimerova anebo správněji Fischer-Alzheimerova nemoc, zahrneme-li i přínos pražského neuropatologa Oskara Fischera, sužuje desítky milionů lidí. Výzkum příčin a terapie tohoto neurodegenerativního onemocnění patří k vědeckému „mainstreamu“, ale objevují se i originální přístupy. Vědci ze 2. lékařské fakulty UK do něj zapojují i virtuální realitu, telemedicínu, řečové technologie, AI – a data získávali i díky hře pro mobilní telefony.
Byla to taková hra, mobilní aplikace. Jmenovala se Sea Hero Quest. Po hráči vyžadovala rychlou orientaci v labyrintu útesů, jimiž plula loď. Kromě zábavy však plnila vědecký účel – se souhlasem sbírala data od uživatelů, kteří uvedli svůj věk, pohlaví a stát, čímž pomáhali vědě a medicíně.
„Šlo o mezinárodní projekt, do nějž jsme se zapojili – a který splnil svůj účel. Posbíral totiž data od 2,5 milionu lidí. Údaje nemohly být moc osobní, ale dozvěděli jsme se, jak reaguje zdravá populace a že některé prostorové moduly můžeme aplikovat a využít třeba i pro vývoj nových diagnostických testů neurodegenerativních nemocí,“ řekl magazínu Forum profesor Jakub Hort, vedoucí Centra pro kognitivní poruchy Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol (článek vyšel v tištěném magazínu Forum 3/2021).
I díky mobilní „gamese“ se vědci dozvěděli, že se prostorová orientace zhoršuje velmi záhy – již v rané dospělosti, po 20. a 25. roce života –, ženy si vedly o jedenáct procent hůře a do výsledků se promítala i odlišná státní příslušnost, respektive způsob anebo četnost užívání mobilů.
Virtuální realita i analýzy řeči
Právě mobily coby možná zbraň proti Alzheimerově nemoci neurology zajímá. „Kromě jiného se zabýváme možnostmi telemedicíny, umělé inteligence (AI), ale i podpory prevence pomocí blockchainu, kryptoměn,“ líčí Hort. Vedle biochemie, neuropsychologie a zobrazovacích metod se tak do boje s chorobou zapojují i informační technologie – Hortův kolega profesor Jan Laczó se ostatně věnuje přímo výzkumu s využitím virtuální reality v Laboratoři prostorové kognice.
„S průmyslovým partnerem rozvíjíme nové nástroje, jež s využitím AI analyzují snímky mozku z magnetické rezonance, dále nás zajímá i analýza hlasu a nahrávky řeči pacientů,“ dodává Hort s odkazem na takzvaně řečové technologie. Počítač dokáže z prozódie – pomlk i vzorců řeči, které člověk ani neregistruje –, rozpoznat nástup či rozvoj neurodegenerativních onemocnění. „Mohlo by to jednou vypadat i tak, že si pacient aplikací vyšetří sám sebe a AI to vyhodnotí: Pozor, změnil se tvůj profil a je na čase vyhledat lékaře,“ říká Hort, jenž stejně jako kolegové dlouho spolupracuje i s proděkankou FHS UK docentkou Ivou Holmerovou (se kterou jsme připravili i samostatný rozhovor). A tak jako ona doporučuje k prevenci pohyb a zdravý životní styl, který by mohl být třeba bonifikován i nějakou tou kryptoměnou.
Trojice výzkumných směrů
Motolské centrum při 2. LF UK se spolu s Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) podílí na dlouhodobé observační studii Czech Brain Aging Study (CBAS) o stárnutí a demenci, přičemž kombinují klinickou péči a klinický výzkum. Je to opravdu veliké téma, poněvadž se celosvětově týká značného počtu lidí; trendy ve výzkumech Alzheimerovy choroby udávají právě ta pracoviště, která jsou spjata s nějakými obsáhlými a dlouhodobými studiemi, ať již jde o Mayo Clinic, Harvard, nebo Amsterdam.
Lépe Fischer-Alzheimerova nemoc |
Alzheimerova nemoc by se ideálně měla jmenovat jinak, a to po Oskaru Fischerovi, pražském psychiatrovi a neuropatologovi židovského původu a německé národnosti, který v témže roce jako slavnější Alois Alzheimer popsal první příznaky záhadné nemoci. V roce 1907 Fischer publikoval práci, kde popsal usazeniny – senilní plaky a do té doby neznámá klubka dokonce u šestnácti pacientů – Alzheimer popsal případ pouze jediné pacientky Augusty Deterové! Fischer ve výzkumu pokračoval a roku 1910 vydal další studii, kdy prostudoval 275 mozků pacientů s demencí a popsal osm vývojových stadií plaků. Doba mu však nepřála: byl zapomenut a zemřel v Terezíně (1942). |
Výzkum Alzheimerovy choroby má dnes několik hlavních směrů. „Nás kliniky nejvíce zajímá možná léčba – jak zpomalit, či dokonce zastavit progres nemoci. Hledají se léčiva, jež zabrání patologické mu ukládání beta amyloidu a tau proteinu v mozku. Už když jsem před dvaceti lety začínal, vypadalo to, že do roka budeme mít na Alzheimerovu chorobu lék, a tato situace stále trvá – čím víc toho víme, tím více se ukazuje, jak je to složité,“ doplňuje docent Martin Vyhnálek. V loňském roce byl schválen první lék pro klinické využití, Aduhelm (aducanumab) od Biogenu, ale mezi odborníky vyvolal řadu kontroverzí a pochybností kolem jeho účinku, takže se okolnostmi jeho schválení americkou FDA zajímají i investigativní novináři.
Stárnutí populace je výrazným celospolečenským problémem například v Japonsku, v Tokiu existují i nákupní čtvrti pro seniory (2009).
Druhou oblastí výzkumů je včasná diagnostika, která je pro úspěšnou terapii Alzheimera naprosto klíčová. „Dnes již Alzheimerovu nemoc umíme detekovat před propuknutím prvních klinických příznaků, ale jedná se o invazivní techniky, které nelze aplikovat pro preventivní sledování velkého počtu lidí. Proto se hledají nové diagnostické metody – například za využití mobilních telefonů,“ připomínají motolští vědci již výše avizovaný potenciál. Tato nemoc se projevuje kognitivním deficitem, první narušenou doménou je paměť, což je projev, na který si pacienti nejdříve stěžují. „Zkoušíme nové testy paměti, které jsou schopny odlišit nástup Alzheimerovy nemoci od jiných nemocí či stárnutí,“ říká Vyhnálek. V prostředí virtuální reality se zase potvrzuje časné narušení prostorové orientace a schopnosti správné navigace.
A třetím směrem je hledání podstaty onemocnění. „V projektu MIT-AD se s norskými kolegy snažíme pochopit a popsat ta úplně nejčasnější stadia Alzheimerovy nemoci,“ popisuje Martin Vyhnálek, vedoucí česko-norského výzkumu. Ony známé příznaky zapomínání a dezorientace způsobuje ukládání nefunkčních proteinů beta amyloidu a tau proteinu v mozku, jež ale začíná patnáct až dvacet let před počátkem klinických příznaků. Zatím nikdo neví, co je spouštěčem.
„Spekulovalo se o cukrovce, opakovaných úrazech hlavy, kouření… V posledních letech se výzkum zaměřuje na stárnutí buněk a selhávání buněčného metabolismu. Jeden ze směrů výzkumu se zabývá poruchou mitofágie – úklidu opotřebovaných mitochondrií,“ líčí Vyhnálek. Mitochondrie jsou energetická centra našich buněk – jakési „elektrárny“. Když se opotřebují, je potřeba je včas odstranit. To je ale u pacientů s Alzheimerem narušeno a v buňkách se hromadí nefunkční mitochondrie, což vede k energetickému a metabolickému selhávání buněk – a možnému začátku choroby.
Pár alzheimerovských mýtů |
* „Alzheimer je rodinné prokletí!“ To je pravda jen z části, genetika hraje roli, ale dá se ovlivnit životním stylem. * Některé projevy Alzheimerovy choroby bývají považovány za běžné příznaky stárnutí, ale tak to vůbec není – demence není nevyhnutelným projevem stárnutí, ale je projevem určitého onemocnění. * Lidé si často pletou Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, ale prvními příznaky Alzheimera bývají problémy s pamětí, kdežto u Parkinsona jde o potíže s pohybem (ztuhlost, pomalost a třes). |
Rady pro celoživotní prevenci
„O tom, zda v sedmdesáti letech dostanete Alzheimera, rozhoduje i naše chování už ve středním věku. Rozvoj nemoci je souhra několika faktorů – genetiky, vlivu prostředí a našeho chování,“ varuje Vyhnálek. Riziko rozvoje nemoci zvyšuje kouření,obezita, malá fyzická aktivita, špatně léčený vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol či opakovaná zranění hlavy.
„Naopak nejlepší prevencí, či dokonce i zpomalením rozvoje onemocnění je zdravá strava, mentální aktivita, dostatek sociálních kontaktů a hlavně pravidelná fyzická aktivita – u starších lidí stačí i dva tři kilometry chůze denně; zásadní je ale pravidelnost,“ doporučují lékaři. Ovšem Vyhnálek s povzdechem dodává, že většinu lidí stále zajímá léčba „jednou tabletkou denně“ a až v momentě, kdy se objeví první problémy, přičemž preventivně měnit životní styl nechtějí.
Nezapomeňme na Alzheimera! Za vzdělávacím a popularizačním projektem Nezapomeňme na Alzheimera stojí čtyři mladé neurovědkyně: Alice Foltýnová, Petra Tabáková, Petra Pohanová a Bára Černá z Přírodovědecké fakulty UK, které spojuje výzkum této choroby. Výzkum v laboratoři jim nestačil, a tak vznikl tým Kebule a popularizační projekt. Na akcích pro širokou veřejnost, jako jsou Festival vědy, Noc vědců, Muzejní noc či Týden mozku, návštěvníkům srozumitelně vysvětlují vše, co se Alzheimerovy choroby i mozku týká. Formou článků, videí nebo komiksu popularizují i na facebookové stránce Kebule a připravují i web. Letos prošli mentoringem Inovační laboratoře v Kampusu Hybernská a kromě Alzheimerovy nemoci se chystají popularizovat i další témata související s lidským mozkem. |