Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Univerzita Karlova získala prostředky na koordinaci tří vědeckých projektů v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský, v dalších třinácti projektech je partnerem. 

„Klíčem k tomu, abyste byli dobrými učiteli, je rozvíjet sebeuvědomění,“ tvrdí Manuela Milani. Zdůrazňuje navíc důležitost dialogu s kolegy a se studenty. Coby mezinárodní expertka na vzdělávání je součástí platformy Paedagogium na Univerzitě Karlově.

středa, 1. listopad 2023 08:14

Karlovka jako líheň moderních adiktologů

„Česká adiktologie má v zahraničí velmi dobré jméno – jsme rovnocennými partnery a ve způsobu vzdělávání jsme dokonce inspirací pro ostatní,” říká Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie 1.LF UK, který vedl pětiletý projekt modernizující výuku adiktologie. 

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.

Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.

„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková.

Dva medici z 3. LF UK uspořádali v mezinárodním měřítku ojedinělou letní školu praktické oftalmologie, která nabídla účastníkům, lektorům a přednášejícím z celé Evropy inovativní koncepci nástavbového vzdělání v očním lékařství.

„Na kvalitě našeho vzdělávacího systému záleží i celkový úspěch naší země. Málokdo se přitom zabývá tím, kdo a jak debatu o jeho podobě ovlivňuje,“ říká Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK, která vedla dvouletý projekt mapující komunikaci ministerstva školství. 

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

„Jeden ze členů komise řekl, že jsem si mazaně vymyslela projekt o radosti z něčeho, co většina z nás dělá většinu dne – a o čem by si každý přál, aby to bavilo i jeho děti,“ říká Anežka Kuzmičová, vůbec první držitelka společenskovědně a humanitně zaměřeného ERC grantu na Univerzitě Karlově.

Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající. 

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

„Na sociální epidemiologii mě nejvíce baví, jak je pestrá. Každý si může najít výzkumnou otázku, která mu je blízká. A jeho práce může mít i přímé praktické dopady na životy lidí,“ tvrdí Dominika Šeblová, jež po zkušenostech ze zahraničí zamířila do pražského Motola na 2. LF UK.

pondělí, 31. červenec 2023 08:03

Auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, zatočte!

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

úterý, 25. červenec 2023 13:05

Vše co víme o novém typu imunitních buněk

„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology

pondělí, 17. červenec 2023 07:32

Dienstbier: V inovacích musí Česko přidat

„Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ tvrdí Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Je to právě pět let.