Karlovka povede tři projekty špičkového výzkumu

Univerzita Karlova získala prostředky na koordinaci tří vědeckých projektů v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v dalších třinácti projektech je partnerem. Konkrétně povede projekt věnující se roli konfliktu v posilování odolnosti, přírodním a antropogenním georizikům a novým technologiím pro translační výzkum ve farmaceutických vědách. Na UK také míří čtyři projekty pro juniorní vědce a vědkyně Junior Star Grantové agentury ČR (GAČR).

„Podpora vědeckých týmů v tomto rozsahu posílí postavení Univerzity Karlovy v rámci evropského výzkumného prostoru, ale i její konkurenceschopnost ve vztahu k evropské i světové vědecké špičce. Společným jmenovatelem vítězných vědeckých projektů je posun hranic vědy a výzkumu, a díky němu zlepšení kvality života a řešení globálních výzev dnešního světa,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. 

Již v srpnu bylo oznámeno, že uspěl projekt CoRe s hlavním koordinátorem Petrem Kratochvílem z Filozofické fakulty UK, který řeší současný stav světa a který pomůže budovat odolnost společnosti vůči současným bezpečnostním hrozbám pomocí nových metodik, mechanismů, postupů a procesů, které díky tomuto projektu mohou vzniknout. „Lidé mají často představu, že konflikt je potřeba ze společnosti odstranit, že politický spor znamená problém, a že tedy harmonická a odolná společnost je založena na absenci konfliktu. Náš projekt vychází z opačného pohledu: Konflikt je nutnou součástí fungování společnosti. A zvyšování její odolnosti spočívá v tom naučit se, jak konflikty zvládat, regulovat, usměrňovat tak, aby nebyly destruktivní,“ vysvětluje Kratochvíl.

Zaměřit se chce mimo jiné na  systematický rozvoj tzv. „resilience thinking”. Jde o přístup, jež vnímá jednotlivce, společnosti i hmotný svět jako komplexní systém, cyklicky se proměňující a sám sebe reflektující skrze škálu různorodých přírodních, společenských a psychologických procesů.

Pohled na PřF UK z ptačí perspektivy. Foto: Petr Jan Juračka.

Nově uspěla Přírodovědecká fakulta UK, která bude pod vedením Vojtěcha Ettlera hlavním řešitelem projektu zaměřeného na přírodní a antropogenní georizika. Podrobné studium hrozeb ve svrchních sférách planety Země přispěje k pochopení příčin jejich vzniku a stanovení možných dopadů na lidskou společnost. „Myslím, že všichni lidé vnímají, že četnost a intenzita některých negativních přírodních procesů se zvyšují. Každou chvíli slyšíme o nějakých přírodních katastrofách, které se často dějí nejen ve vzdálených koutech zeměkoule, ale i za našimi humny. Jsou to zejména extrémní jevy v atmosféře i na zemském povrchu, které souvisí s klimatickou změnou,“ říká Ettler. Zásadním výstupem projektu bude také návrh monitoringu a předpověď rizik, včetně možností zmírnění jejich dopadů.

S třetím projektem NETPHARM zaměřeným na výzkum a vývoj pokročilých terapií, (nano)formulací a doručovacích systémů léčiv uspěla Farmaceutická fakulta UK. V projektu využije inovativní technologie, nejnovější přístupy a experimentální modely translačního vývoje (těsné propojení laboratorního výzkumu s klinickou praxí) léčiv v několika excelentních vědecko-výzkumných laboratořích a propojí řadu pracovišť a institucí se silným medicinálně-chemickým, farmaceuticky-technologickým, biotechnologickým, farmakologickým, analytickým a klinickým potenciálem. Celonárodní platforma pracovišť má za úkol vyprodukovat nová potenciální léčiva s malou molekulou pro několik molekulárních cílů, inovativní formulace a strategie dodávání léků existujících a léků experimentálních s malou molekulou. Dojde i na vývoj nových přístupů a experimentálních modelů pro řešení nežádoucích / toxických účinků léčiv, či lékové rezistence.

V dalších projektech je Univerzita Karlova zapojena jako spoluřešitel. Konkrétně se jedná o projekty:

   •   Jiřího Čejky (PřF UK) je zapojen do projektu Technologie za hranicí nanosvěta Univerzity Palackého v Olomouci

   •   Tomáše Davídka (MFF UK) bude se podílet na projektu Výzkum základních stavebních kamenů hmoty s využitím špičkových technologií pod vedením Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR

   •   Matyáše Fendrycha a Viktora Žárského (PřF UK) přispěje k Novým poznatkům pro plodiny nové generace v projektu, jež koordinuje Ústav experimentální botaniky AV ČR

   •   Kari Jussi Hemminka (LFP UK) bude se podílet na projektu s názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory pod vedením Masarykova onkologického ústavu

   •   Miloše Janečka (MFF UK) se bude věnovat výzkumu Feroické multifunkcionality koordinovaným Ústavem termomechaniky AV ČR

   •   Přemysla Jirušky (2. LF UK, na snímku vpravo) s kolegy z LF HK a MFF UK bude pod vedením Ústavu informatiky AV ČR zkoumat Dynamiku mozku

   •   Jakuba Kreisingera a Jana Dobeše (PřF UK) se zapojí do výzkumu Mluvíme s mikroby – porozumění mikrobiálním interakcím v konceptu One Health pod vedením Mikrobiologického ústavu AV ČR

   •   Ivy Matolínové (MFF UK) v projektu Konverze a skladování energie pod vedením VŠCHT

   •   Ivana Němce a Jany Kalbáčové Vejpravové (MFF UK) se budou podílet na výzkumu Pokročilých víceškálových materiálů pro nosné klíčové technologie pod vedením Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

   •   Tým Ivana Němce (MFF UK) je také zapojen do projektu Teraferoika pro ultravysokou kapacitu, rychlost a energetickou úspornost informačních technologií pdo vedením Fyzikálního ústavu AV ČR

Tým Ivana Němce je zapojen hned do dvou projektů Špičkového výzkumu OP JAK. 

   •  Zdeňky Palkové (PřF UK) Průlomové laserové technologie pro chytrou výrobu, vesmírné a biotechnologické aplikace pod vedením Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR

   •  Martina Pospíška (PřF UK) se zapojí do projektu RNA pro terapii pod vedením Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

   •  Martina Setvína (MFF UK) v projektu pod vedením Západočeské univerzity v Plzni bude zkoumat Kvantové materiály pro aplikace v udržitelných technologiích 

Dále je Univerzita Karlova zapojena do projektů:

   •   PHOTOMACHINES-Reorganizace fotosyntetických buněk za účelem vysoké produkce terapeutických peptidů, který je koordinovaný Mikrobiologickým ústavem AV ČR

   •   Senzory a detektory pro informační společnost budoucnosti pod vedením Fyzikálního ústavu AV ČR

   •   Strojní inženýrství biologických a bioinspirovaných systémů, který koordinuje Vysoké učení technické v Brně   

   •   Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu vedený Ostravskou univerzitou

   •   Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury (RES-HUM) pod vedením Masarykovy univerzity v Brně

   •   AdAgriF - Pokročilé metody redukce emisí a sekvestrace skleníkových plynů v zemědělské a lesní krajině pro mitigaci změny klimat, který koordinuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR 

   •   Centrum excelence v regenerativní medicíně vedený Ústavem experimentální medicíny AV ČR

Přehled všech excelentních projektů Špičkového výzkumu OP JAK najdete zde.