Jak vhodně nastavit balanc mezi otevřenou akademickou spoluprací a možnými bezpečnostními riziky, která z toho vyplývají? Na tuto otázku v úterý 17. ledna hledali odpověď účastníci česko-americké konference zaměřené na prevenci škodlivého vlivového působení cizí moci na univerzitách.
Zleva: Christy Agor (chargé d’affaires na Velvyslanectví USA v Praze), Kevin Gamache, Glenn Tiffert a Milena Králíčková.
„Na Univerzitě Karlově jsme ve vědě i vzdělávání otevřeni světu, zároveň si ale uvědomujeme možná rizika. O protivlivovou bezpečnost a s ní spojenými postupy se intenzivně zajímáme. Chceme být aktivní v otevřené diskuzi na tato citlivá témata, která, jak nás poslední roky vývoje v oblasti učí, nelze ani v nejmenším opomíjet či zlehčovat,“ řekla v úvodu setkání rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a dále zdůraznila význam sdílení informací a zkušeností.
I proto se na Univerzitě Karlově konala konference Osvědčené postupy a zkušenosti v oblasti boje proti zahraničnímu vměšování v amerických akademických kruzích (The Best Practices and Experience in Countering Foreign Interference in U. S. Academia). Konferenci otvírající téma „protivlivu“ na vysokých školách pořádala Univerzita Karlova spolu s Americkým velvyslanectvím v ČR, Centrem proti hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra ČR a Univerzitou Palackého v Olomouci. „Díky této kooperaci se do Prahy podařilo k diskuzím a přednáškám pozvat odborníky na protivlivovou problematiku ze Spojených států – ředitele americké asociace Academic Security and Counter Exploitation Program (ASCE) Kevina Gamache a vědeckého pracovník Hooverova institutu a specialistu na politické a právní dějiny Čínské lidové republiky (ČLR) Glenna Tifferta,“ uvedl Jan Jindra, člen kolegia rektorky pro eGovernment a bezpečnost.
Nelze mít stejný přístup, když neplatí stejná pravidla a práva
„Čína a USA jsou si navzájem největšími výzkumnými partnery, na druhém a třetím místě jsou pak pro obě země Německo a Velká Británie,” sdílel ve své přednášce Glenn Tiffert. „Čína ale není Německo nebo Kanada – nelze mít stejný přístup, protože nerespektuje stejná pravidla a práva,“ vysvětloval Tiffer. Jako jeden z konkrétních příkladů uvedl případ „CRISPR dětí“, kdy čínský vědec He Jiankui použil neschválenou metodu „genových nůžek“ pro editaci lidského genomu. „Jednal proti etickým pravidlům. V Číně byl nejprve oceňován jako hrdina, než se vznesla celosvětová vlna kritiky. Tento příklad dokládá, že nelze předpokládat, že pravidla platící v Americe či Evropě budou dodržována i v Číně, která je motivovaná touhou být nejlepší a první.“
Glenn Tiffert při studiu čínské historie využívá své znalosti o budování moderního čínského soudního systému a soudnictví a propojuje je s výpočetními metodami datové vědy. Na Hooverově institutu spolupředsedá projektu China’s Global Sharp Power a úzce spolupracuje s vládou a partnery z občanské společnosti na dokumentování a budování odolnosti proti autoritářskému vměšování do demokratických institucí.
Sdílením silnější
Proč mít jako výzkumná instituce bezpečnostní program vysvětloval v navazující přednášce Kevin Gamache, ředitel americké asociace Academic Security and Counter Exploitation Program (ASCE). „Svět se změnil! Za posledních dvacet let narostly možnosti spolupráce, ale změnilo se i geopolitické prostředí. Je třeba lépe porozumět a ověřovat, s kým spolupracujeme. Vždy bychom si měli pokládat otázky typu: Vím, s kým skutečně spolupracujeme? Kdo to financuje? Jaký je možný risk pro instituci, a to i na úrovni reputace? Jak můžeme snižovat možná rizika?“
Kevin Gamache také více představil samotnou asociaci: „Cílem ASCE je zvýšit povědomí o bezpečnosti v akademické sféře. Když jsme v roce 2006 začínali, bylo nás deset, dnes je zapojeno přes dvě stě univerzit. A jsem velmi rád, že se tu dnes setkáváme, protože tuto problematiku nevyřešíme sami, ale musíme spolupracovat mezinárodně.“ Dále vysvětloval, jak ASCE používá odborné znalosti svých členských univerzit a pomáhá řešit případné hrozby, které zahraniční protivníci pro akademické instituce v USA představují.
Univerzita Karlova chce zvyšovat povědomí o „protivlivu“
Již v minulých letech Univerzita Karlova iniciovala vznik návodu, jak nastavit pravidla proti pronikání vlivu cizích mocí na českých vysokých školách. Manuál vypracovalo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra. Dokument poskytuje například praktické rady, jak nastavit smlouvy s partnery či jak spolupracovat se zahraničními zeměmi. Jeho součástí jsou i návody, jak ochránit duševní vlastnictví a výsledky vědeckého zkoumání.
„Bezpečnost výzkumů je velmi významné téma i pro česko-britskou spolupráci, kdy již několik let i ve spojení s Univerzitou Karlovou pořádáme nejrůznější semináře a vzdělávací aktivity, které budeme dále rozvíjet i s americkými kolegy,“ sdílel vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt. A připomněl nedávný seminář britské odbornice Lynne Cox, která na půdě Univerzity Karlovy otevřeně sdílela zkušenosti a přístupy z Imperial College London.
