„Individuální přístup k dítěti s poruchou autistického spektra je ve škole opravdu zásadní,“ říká psycholožka Hana Sotáková z PedF UK. A popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.

„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z MFF UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society). 

„Imunitní systém není jen záležitostí několika buněk, ale komplexní sítí, do které je zapojený celý organismus a vlastně i mikrobiální svět v nás a kolem nás,“ říká profesor Jan Krejsek z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. 

„Jsme tu pro budoucí pacienty, jimž současná klinická onkologie zatím nemá co nabídnout,“ říká přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Aleksi Šedo a hlavní řešitel projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny. 

„Všechno bylo zamražené, zastavené, šedé a bezbarvé,“ vzpomíná Marcela Maftoul na konec sedmdesátých let v ČSSR, než odešla s manželem do Francie, kde začala nový život. Od překladatelství a informačních technologií se dostala až k hypnóze, kterou dnes předává na kurzech.

„Největší ´gamechanger´ v domácí péči je správné čištění mezizubních prostor,“ říká stomatolog Jan Schmidt. Mluví o tom, jak věda posouvá stomatologii k regeneraci tkání a digitální protetice — a proč může být kvalitní zdravotnická dokumentace pro lékaře někdy stejně zásadní jako vrtačka.

V únoru uplynulo 250 let od narození Josefa Ladislava Jandery, rodáka z Hořic v Podkrkonoší, profesora matematiky, děkana filozofické fakulty i rektora pražské univerzity. Jeho výročí připomenou výstava nebo konference, která začne tuto neděli.

Zuzana Arazim Dolejší z PedF UK se ve svém výzkumu snaží měnit pohled na to, co si obvykle spojujeme s matematikou i se školou. Nejde v něm pouze o vzorce a výsledky, ale především o rozvíjení kritického myšlení. „Děti jsou přirozeně zvídavé, jen je často brzdí pocit, že ve škole něco musí a nevědí proč,“ říká.

„Medici a medičky během studia téměř vůbec nezískají nástroje pro práci s traumatizovanými dětmi. Díky našemu výcviku budou připraveni,“ říká psychiatr David Adam z Národního ústavu duševního zdraví a 3. LF UK. O své zkušenosti se v rozhovoru podělili také dva účastníci výcviku – medička Anna Hrušáková a student psychologie David Strážovský.

Vyučující Univerzity Karlovy připravili pro elektronickou edici Futurebooks interaktivního průvodce výukou. Nabízí konkrétní odpovědi i nástroje, jak motivovat, hodnotit, plánovat výuku a zapojovat do ní studující, aby se učili aktivně a ještě s chutí. Ke stažení je zdarma.

Teoretický informatik Václav Rozhoň z MFF UK představuje algoritmy jakožto něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje. 

Kyselina hyaluronová a sfingolipidy – dvě látky, které mají klíčový význam pro zdraví a funkci pokožky. Právě jejich propojení stálo v centru bádání Martina Juhaščika, absolventa FaF UK, který za svou disertační práci získal Mimořádnou cenu rektorky a také Zvláštní uznání poroty v soutěži Cena Sanofi za farmacii. 

„Podpora lidí s intelektovým postižením se netýká pouze vzdělávání, jde o celkový život těchto lidí – o to, aby měli příležitost pracovat, bydlet a žít co nejvíce samostatně,“ říká respektovaný odborník na speciální pedagogiku, profesor Jan Šiška z PedF UK.

„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.

„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.

Šimon Libřický vystudoval MFF UK, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL). V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.

Laureátka Hlavní ceny Neuron 2025 neuroložka Eva Kubala Havrdová z 1. LF UK se celý život snaží měnit osudy pacientů s roztroušenou sklerózou. Prosadila nové způsoby hodnocení účinnosti léčby, bojovala za dostupnost moderních léků a stále posouvá hranice oboru. 

„Konečně jsem měl pocit, že můj názor ve třídě opravdu někoho zajímá.“ Věta jednoho ze zapojených žáků hezky vystihuje cíl mezinárodního projektu G-EPIC o tom, co brání mladým lidem mluvit o politice a jak mohou školy vytvářet bezpečný prostor pro diskuzi. Na konferenci PedF UK, která projekt uzavřela, si vyučující vyměňovali zkušenosti a tipy do výuky občanky.   

Psycholožka Jana Marie Havigerová propojuje ve svém výzkumu i výuce psychologii, matematiku a medicínu. Na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové učí mediky i budoucí zdravotní sestry a současně rozvíjí psycholingvistický výzkum, který ukazuje, jak jazyk odráží naši psychiku i zdravotní stav.

„Já ani nemám čas vyhořet – pořád se objevuje něco nového a zajímavého,“ říká vědkyně „očařka“ Petra Lišková z 1. lékařské fakulty UK, mezi jejíž největší úspěchy patří nalezení genů GRHL2 a OVOL2, spojených se vzácnými onemocněními rohovky.