„Největší ´gamechanger´ v domácí péči je správné čištění mezizubních prostor,“ říká stomatolog Jan Schmidt. Mluví o tom, jak věda posouvá stomatologii k regeneraci tkání a digitální protetice — a proč může být kvalitní zdravotnická dokumentace pro lékaře někdy stejně zásadní jako vrtačka.

V únoru uplynulo 250 let od narození Josefa Ladislava Jandery, rodáka z Hořic v Podkrkonoší, profesora matematiky, děkana filozofické fakulty i rektora pražské univerzity. Jeho výročí připomenou výstava nebo konference, která začne tuto neděli.

Zuzana Arazim Dolejší z PedF UK se ve svém výzkumu snaží měnit pohled na to, co si obvykle spojujeme s matematikou i se školou. Nejde v něm pouze o vzorce a výsledky, ale především o rozvíjení kritického myšlení. „Děti jsou přirozeně zvídavé, jen je často brzdí pocit, že ve škole něco musí a nevědí proč,“ říká.

„Medici a medičky během studia téměř vůbec nezískají nástroje pro práci s traumatizovanými dětmi. Díky našemu výcviku budou připraveni,“ říká psychiatr David Adam z Národního ústavu duševního zdraví a 3. LF UK. O své zkušenosti se v rozhovoru podělili také dva účastníci výcviku – medička Anna Hrušáková a student psychologie David Strážovský.

Vyučující Univerzity Karlovy připravili pro elektronickou edici Futurebooks interaktivního průvodce výukou. Nabízí konkrétní odpovědi i nástroje, jak motivovat, hodnotit, plánovat výuku a zapojovat do ní studující, aby se učili aktivně a ještě s chutí. Ke stažení je zdarma.

Teoretický informatik Václav Rozhoň z MFF UK představuje algoritmy jakožto něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje. 

Kyselina hyaluronová a sfingolipidy – dvě látky, které mají klíčový význam pro zdraví a funkci pokožky. Právě jejich propojení stálo v centru bádání Martina Juhaščika, absolventa FaF UK, který za svou disertační práci získal Mimořádnou cenu rektorky a také Zvláštní uznání poroty v soutěži Cena Sanofi za farmacii. 

„Podpora lidí s intelektovým postižením se netýká pouze vzdělávání, jde o celkový život těchto lidí – o to, aby měli příležitost pracovat, bydlet a žít co nejvíce samostatně,“ říká respektovaný odborník na speciální pedagogiku, profesor Jan Šiška z PedF UK.

„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.

„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.

Šimon Libřický vystudoval MFF UK, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL). V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.

Laureátka Hlavní ceny Neuron 2025 neuroložka Eva Kubala Havrdová z 1. LF UK se celý život snaží měnit osudy pacientů s roztroušenou sklerózou. Prosadila nové způsoby hodnocení účinnosti léčby, bojovala za dostupnost moderních léků a stále posouvá hranice oboru. 

„Konečně jsem měl pocit, že můj názor ve třídě opravdu někoho zajímá.“ Věta jednoho ze zapojených žáků hezky vystihuje cíl mezinárodního projektu G-EPIC o tom, co brání mladým lidem mluvit o politice a jak mohou školy vytvářet bezpečný prostor pro diskuzi. Na konferenci PedF UK, která projekt uzavřela, si vyučující vyměňovali zkušenosti a tipy do výuky občanky.   

Psycholožka Jana Marie Havigerová propojuje ve svém výzkumu i výuce psychologii, matematiku a medicínu. Na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové učí mediky i budoucí zdravotní sestry a současně rozvíjí psycholingvistický výzkum, který ukazuje, jak jazyk odráží naši psychiku i zdravotní stav.

„Já ani nemám čas vyhořet – pořád se objevuje něco nového a zajímavého,“ říká vědkyně „očařka“ Petra Lišková z 1. lékařské fakulty UK, mezi jejíž největší úspěchy patří nalezení genů GRHL2 a OVOL2, spojených se vzácnými onemocněními rohovky.

„Naši studenti a studentky motivaci mají. Úkolem vyučujících je nerozbít ji hned v prvním semestru,“ říká Martin Vejražka z 1. LF UK, který se dlouhodobě věnuje rozvoji pedagogických kompetencí a vzdělávání vyučujících jak na fakultě, tak v rámci celouniverzitní platformy Paedagogium.

„Je důležité ověřovat, jestli to, co považujeme za relevantní my vyučující, vnímají stejně i studující. Je to dialog, během něhož se učíme společně, nejen ‚učíme je‘,“ říká vedoucí Centra jazykové a pedagogické přípravy Fakulty sociálních věd UK Lucie Poslušná.

Maturita ho čeká až za rok, ale už má za sebou vlastní úspěšný výzkum v oblasti umělé inteligence. V soutěži České hlavičky získal Theodor Ladin cenu UK INTENTIO za projekt, v němž propojil klasickou gramatiku s neuronovými sítěmi, aby bylo zpracování textu rychlejší, přesnější a energeticky méně náročné. 

Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber (1. LF UK) ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.

Poslední pátek v září patří již řadu let Noci vědců. Populární a široce navštěvované akci, jež otevírá odborné instituce veřejnosti a ukazuje, že věda není nuda. Každý ročník má své téma – letos je to Bohatství – a zapojují se do něj desítky měst a organizací po celé České republice. Letos díky iniciativě UK také Karlovy Vary.