Akademická obec si 17. listopadu tradičními pietními akty připomněla události let 1939 a 1989. Od Národní třídy přes Hlávkovu kolej až po Albertov zaznívaly vedle vzpomínek na historické události také výzvy k ochraně demokratických hodnot a akademických svobod i k občanské angažovanosti.

Dvě historické události, jeden společný odkaz. Sedmnáctý listopad připomíná odvahu studujících, kteří se v letech 1939 a 1989 postavili totalitním režimům. V roce 1939 nacisté uzavřeli české vysoké školy a více než 1200 studentek a studentů odvlekli do koncentračního tábora Sachsenhausen, o padesát let později se brutální zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě stal impulzem k sametové revoluci. Právě tyto události si každoročně připomíná také akademická obec Univerzity Karlovy a zdůrazňuje, že svoboda, demokracie ani možnost otevřeně vyjadřovat vlastní názory nejsou samozřejmostí.
Hlávkova kolej a poučení z roku 1939
Už v ranních hodinách uctili zástupci a zástupkyně českých vysokých škol spolu s ústavními činiteli odkaz 17. listopadu položením květin a věnců k pamětní desce na Národní třídě. Následně se přesunuli k Hlávkově koleji v Jenštejnské ulici, kde se tradičně koná pietní shromáždění k Mezinárodnímu dni studentstva za účasti akademické obce, politické reprezentace, studentských organizací i veřejnosti.

Pietní shromáždění, které pořádá nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, zahájil člen prezídia a správní rady nadace, emeritní rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. „Scházíme se na tomto místě, abychom uctili památku obětí nacistické zvůle a připomněli si tragické události, které následovaly po brutálním potlačení demonstrací u příležitosti výročí vzniku Československé republiky 28. října 1939,“ uvedl Ivan Wilhelm a předal slovo slovenskému historikovi a spisovateli Jozefu Leikertovi, který se této kapitole českých dějin odborně věnuje. „Poučme se všichni z minulosti, aby se historie roku 1939 neopakovala. Nezavírejme oči a netvařme se, že zlo a nenávist, které zachvátily svět, se nás netýkají. Nezapomínejme, že všechno, co bylo, se může jednoho dne vrátit,“ apeloval na přítomné historik Leikert.
Připomněl také okolnosti vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva, k němuž došlo v roce 1941 v Londýně z iniciativy československých studentů v exilu. Tragické události roku 1939 se tak staly mezinárodním symbolem studentské solidarity a odporu proti nacismu.

Studující nejsou loutky
Předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol Tereza Marková ve svém projevu poukázala na paralely mezi událostmi roku 1939 a občanskou angažovaností dnešních mladých lidí. Připomněla osud Jana Opletala, který za veřejné vyjádření svého přesvědčení zaplatil životem. „Nikdo by neměl trpět za svůj názor, protože k demokratické společnosti patří diskuse, svoboda slova a střetávání různých postojů. Možnost shromažďovat se, demonstrovat a veřejně se postavit za své přesvědčení beze strachu z represí je něco tak běžného, že si často ani neuvědomujeme, jak výjimečná hodnota se za tím skrývá,“ upozornila Tereza Marková. Ohradila se rovněž proti zpochybňování autenticity současných studentských protestů.
Na její slova navázala prezidentka Evropské studentské unie Daciana Pop, která pietní vzpomínce dodala mezinárodní rozměr. „Chci, abyste věděli, že vás vidíme, že vás slyšíme a že stojíme při vás,“ vzkázala českému studentstvu.

Univerzity jako prostor svobodného myšlení
S projevy vystoupili u Hlávkovy koleje také představitelé Akademie věd ČR a dvou pražských univerzit. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek poukázal na nebezpečí omezování svobody myšlení a projevu. „Demokracie nestojí pouze na institucích a zákonech, ale především na úctě k člověku a respektu k jeho svobodě,“ zdůraznil. Na něj navázal rektor Českého vysokého učení technického v Praze Michal Pěchouček, který apeloval na studující, aby si vážili možností, jež jim demokratická společnost nabízí. „Svobodně studovat je privilegium, nenechme si ho vzít,“ pronesl.
Pietu, připomínající jednu z nejtragičtějších kapitol českých univerzitních dějin, zakončil rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Zdůraznil, že vysoké školy nejsou pouze místem vzdělávání a vědeckého poznání, ale nesou také odpovědnost za obranu základních hodnot svobodné společnosti. V této souvislosti upozornil na současné dění ve světě, kde opět sílí mocenská politika, zpochybňování lidských práv a tlak na nezávislé instituce. „Jako rektor Univerzity Karlovy považuji za zásadní, aby univerzity zůstaly prostorem svobodného myšlení, kritické diskuse a občanské odpovědnosti. Aby mladí lidé měli touhu po poznání, ale také odvahu se ptát, hájit své postoje a ozvat se proti nespravedlnosti,“ dodal.
Vzpomínkový program pokračoval na Albertově
Po položení věnců k pamětním deskám Hlávkovy koleje pokračoval pietní program v Žitné ulici u památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka. Odtud se účastníci přesunuli na Albertov, kde se letos uskutečnil hlavní studentský program. Po poledni zde začal pietní akt vystoupením Sboru Univerzity Karlovy, který zazpíval českou a evropskou hymnu i hymnu studentstva. Následovaly proslovy zástupců akademické obce a studujících.

Rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima se ve svém projevu zamýšlel nad současným ohrožením demokratických principů a významem respektu k odlišným názorům. Poděkoval studujícím za jejich občanskou angažovanost a ochotu ozvat se ve chvílích, kdy mají obavy o budoucnost demokracie či nezávislost veřejnoprávních médií. „Demokracie není jen vládou většiny, je také ochranou menšin, respektem k právu a vědomím, že žádná politická moc není neomezená. A je také schopností přijmout nesouhlas. Politický protivník není nepřítel, odlišný názor není důvodem k nenávisti. A kompromis nemusí být projevem slabosti, ale odpovědnosti,“ uvedl.

Demokracie potřebuje aktivní lidi
Rektor UK rovněž poukázal na nezastupitelnou roli univerzit v demokratické společnosti. „Univerzita nemá vzdělávat poslušné lidi, kteří bez otázek přijímají předkládané pravdy. Má vychovávat svobodně myslící osobnosti, které dokážou pochybovat, argumentovat, hledat souvislosti a postavit se za to, co považují za správné,“ pronesl Jiří Zima s tím, že svobodné univerzity, nezávislá věda a kvalitní vzdělávání jsou stejně jako svobodná média a nezávislé soudy základními předpoklady fungující demokracie.
Předseda České konference rektorů Milan Pospíšil ocenil odvahu současných studujících vystoupit ze své komfortní zóny, zajímat se o veřejné dění a otevřeně vyjadřovat své postoje. Přislíbil jim také podporu ze strany vedení vysokých škol. „Demokracie není perpetuum mobile, nefunguje automaticky, potřebuje energii a neustálou péči. Je jako oheň v krbu, který se musí udržovat, aby nevyhasl. Někdy stačí uhlíky, jindy je třeba přiložit. A já mám důvěru ve studující i celou naši akademickou obec, že máme toho dřeva připraveného dost a že nám ten oheň nevyhasne,“ vyjádřil své přesvědčení Milan Pospíšil.
Na téma občanské angažovanosti studujících navázal předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský, který v souvislosti s připravovaným zákonem o vysokých školách upozornil na nutnost zachování akademické samosprávy a rovnoprávného postavení studujících v ní. „Jsem přesvědčen, že univerzity se musí měnit a rozvíjet, ale změny by měly posilovat to, co funguje, nikoliv oslabovat základy, na kterých stojí jejich nezávislost,“ podotkl.

Chceme spoluutvářet budoucnost
Od role studujících v akademické samosprávě se k jejich angažovanosti ve veřejném prostoru přesunula předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol Tereza Marková. Ve svém projevu se věnovala především aktuálnímu politickému dění, ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií a úpadku politické kultury. Opět se ohradila proti tvrzením o manipulaci studujících. „Když studující mlčí, vyčítá se jim nezájem. Když promluví, tvrdí se, že je někdo řídí. Přitom studující zkrátka někdy nesouhlasí a rozhodnou se to dát najevo,“ konstatovala.
Student Univerzity Karlovy a místopředseda Akademického senátu UK Rafael Daniel Berti se ve svém projevu ohlédl za historií Albertova jako symbolického místa studentských protestů a občanské angažovanosti. Ocenil, že se zde dnes konají vzpomínkové akce v režii samotných studujících.

Prezidentka Evropské studentské unie Daciana Pop vzdala hold českému studentstvu a poděkovala generacím, které v minulosti bojovaly za svobodu a usilovaly o změnu společnosti k lepšímu. Zdůraznila, že 17. listopad formoval nejen minulost, ale utváří také přítomnost a budoucnost. „Ačkoliv nevíme, jak si nás historie jednou bude pamatovat, neměli bychom nečinně přihlížet současnému dění, ale aktivně se zasazovat o ochranu demokratických hodnot a sami se podílet na utváření dějin. I vy, současní studující, jste totiž součástí tohoto významného historického odkazu,“ vzkázala Daciana Pop.
Účastníci a účastnice pietního aktu završili vzpomínkové setkání položením věnců k památníku na Albertově. Program poté pokračoval diskusemi věnovanými aktuálním společenským otázkám.

Pieta i za oběti střelby na FF UK
Během dopoledne se zástupci Univerzity Karlovy včetně prorektora Martina Vlach a děkanky Filozofické fakulty UK Evy Lehečkové přišli poklonit také památce obětí tragédie na Filozofické fakultě UK z prosince 2023. Mezi účastníky tiché vzpomínky u památníku na pražském náměstí Jana Palacha byl i předseda Senátu Miloš Vystrčil. Podrobnosti zde.



