Každou středu večer během semestru ožívá Kampus Hybernská setkáními studentů a studentek z různých fakult, oborů i zemí. Někdy je na programu kulturní večer, jindy karaoke, kvíz nebo neformální diskuse. Série akcí International Středa – Mezinárodní Wednesday už třetím rokem propojuje české i zahraniční studující nejen z Univerzity Karlovy, ale všech vysokých škol, a vytváří tak prostor pro setkávání mimo výuku.
„Necílíme jen na cizince. Čeští a slovenští studenti a studentky si tu zlepšují angličtinu, seznamují se s lidmi z různých zemí a získávají zkušenosti, které jsou běžně spojovány se zahraničním pobytem. Ne každý totiž může nebo chce vyjet na Erasmus. Mezinárodní zkušenost lze ale získat i doma,“ upozorňuje koordinátorka projektu Aldana Vlasáková (na obrázku dole) z UK Pointu.
Podobu jednotlivých setkání do velké míry určují sami studenti a studentky UK. Na organizaci se podílí přibližně třicítka studentských ambasadorů a ambasadorek z anglicky vyučovaných studijních programů napříč fakultami. Většinou jde o zahraniční studující, kteří už mají vlastní zkušenost se studiem a životem v ČR a dokážou ji předávat nově příchozím. Zapojují se i čeští a slovenští studenti a studentky, kteří si zvolili studium v angličtině.
Mezinárodní zážitky i bez Erasmu
Osobní zkušenost je podle Aldany Vlasákové jednou z největších předností ambasadorského programu. Kromě organizace akcí pomáhají jeho členové šířit informace mezi spolužáky, reprezentují univerzitu na mimoškolních akcích a podílejí se na budování mezinárodní studentské komunity. Program nevzniká shora. S nápady na jednotlivé akce přicházejí lidé z ambasadorského týmu, kteří nejlépe vědí, o jaké aktivity mají jejich vrstevníci zájem. Klasicky nejoblíbenější jsou kulturní večery. O spolupráci s Univerzitou Karlovou mají velký zájem také zahraniční ambasády. Chtějí podpořit studující ze své země a zároveň českým studujícím přiblížit svou kulturu. V programu se pravidelně objevují jazykové výměny, kvízy, karaoke, workshopy či swapy.
„Na Japonském dni si například účastníci vyzkoušeli přenášení fazolí hůlkami. Tato soutěž vzbudila nečekaně velké nadšení a stala se jedním z vrcholů našeho dosavadního programu,“ směje se Aldana Vlasáková. Podle ní bývá nejzajímavější sledovat, jak se mění motivace návštěvníků. Mnozí přijdou na kulturní večer kvůli konkrétní zemi nebo programu, postupně ale začnou chodit i na další akce. To, co studující přiměje vracet se, jsou lidé, které zde potkají. Součástí úspěchu projektu je i jeho neformálnost. Účastníci se nikam nepřihlašují, nezískávají kredity ani nemusí plnit požadavky. Mohou přijít jen na chvíli, zapojit se do programu nebo si jednoduše sednout a povídat. Právě absence studijního tlaku bývá pro řadu studujících jedním z důvodů, proč se vracejí.
Komunita napříč obory…
Díky pravidelným a četným setkáním se kolem International Středy postupně vytvořila stálá komunita. Mnozí studující přijdou poprvé kvůli konkrétnímu tématu nebo na doporučení známých, ale nezůstanou jen u jedné návštěvy. „Největší radost mám z toho, když vidím, že se lidé vracejí a začínají chodit pravidelně,“ říká Vlasáková. Podle ní jsou právě opakované návraty známkou toho, že projekt plní svůj účel. Z jednorázových návštěvníků se stávají aktivní účastníci, kteří se začínají postupně zasahovat do podoby programu a pomáhají rozvíjet celé společenství.
…i kontinenty
Důležitou roli v tom hraje také průběžná obměna ambasadorského týmu. S tím, jak jeho členové postupně dokončují studium a odchází z univerzity, předávají své zkušenosti mladším. Část absolventů pak přechází do pozice alumni ambasadorů či ambasadorek. Univerzita si díky tomu buduje jejich síť po celém světě. Jedním z příkladů je absolventka medicíny žijící v Dubaji, která pomáhá zájemcům z regionu představovat studijní možnosti na UK.
International Středa se nekoná pouze v Praze. Komornější setkání se organizují také v Hradci Králové a Plzni a přizpůsobují se místním podmínkám a potřebám studujících. Ať už se ale odehrávají v Kampusu Hybernská nebo na mimopražských fakultách, jejich cíl zůstává stejný: vytvářet prostor pro setkávání lidí – budoucích lékařů/lékařek, právníků/právniček, lidí z přírodovědných i sociálních věd, k nimž by v běžném akademickém prostředí tak snadno nedošlo. „Nejsou uzavření jen ve svých oborech a na svých fakultách. Poznávají lidi, s nimiž by se jinak nejspíš nikdy nesetkali,“ říká Vlasáková.
