Jak se připravují učitelky a učitelé v Británii? Proč mají rakouští středoškoláci vlastní notebooky a zároveň zákaz mobilních telefonů? Jak funguje důraz na wellbeing v Dánsku nebo samostatnost žákyň a žáků v Nizozemsku? Odpovědi na podobné otázky hledali studující učitelských programů Univerzity Karlovy během krátkodobých zahraničních stáží realizovaných v rámci projektu PRoUK. Přestože jednotlivé pobyty trvaly jen čtyři až pět dní, jejich dopad podle účastníků sahá daleko za hranice samotného výjezdu.
Tým studentů a vyučujících z PedF UK, který navštívil školy v Nizozemí.
Do stáží se zapojili studující a vyučující ze čtyř fakult MFF UK, PedF UK, HTF UK a FF UK. Vyjížděli například do Rakouska, Nizozemska, Velké Británie, Dánska, Německa, Francie, Finska, Španělska, Slovinska nebo na Island. Všude je čekal podobný model: intenzivní několikadenní program kombinující návštěvy univerzit, základních a středních škol, hospitace ve výuce, diskuse s vedením škol i společné reflexe získaných zkušeností.
Měsíce příprav
Klíčová aktivita (zkráceně KA4) projektu PRoUK je založena na myšlence, že zahraniční zkušenost by měla být přirozenou součástí profesní přípravy budoucích učitelek a učitelů. Nejde přitom pouze o možnost vycestovat, ale především o příležitost poznat vzdělávací systémy jiných zemí přímo v praxi, diskutovat s vyučujícími a studujícími, navštěvovat školy a reflektovat vlastní představy o tom, jak má vypadat kvalitní výuka. Základem projektu je myšlenka, že zahraniční stáž nemá být „studijním výletem“, ale promyšlenou součástí učitelského vzdělávání.
„Účastníci stáží nahlédli do samotného středu vzdělávacího systému, na střední školy, kde přímo v hodinách pozorovali proces výuky,“ popisuje koordinátorka výjezdu Míla Janišová z FF UK. Podobně vnímá přínos i Karolína Burešová z HTF UK, která vedla skupinu studentek a studentů na University of Sussex. Podle ní šlo o krátký, ale mimořádně intenzivní pobyt, během něhož studující získávali zkušenosti i při neformálních diskusích s vyučujícími. „Krátký formát stáže se nakonec ukázal jako výhoda. Díky němu se podařilo nabídnout zahraniční zkušenost většímu počtu zájemců a zároveň zachovat vysokou odbornou úroveň programu,“ doplňuje ji organizátorka výjezdů z PedF UK Miroslava Černochová.
Karolína Burešová (první zleva) a její studentky a studenti na stáži ve Velké Británii.
Za zdánlivě krátkými čtyř až pětidenními výjezdy se přitom skrývala mnohaměsíční příprava. Organizátoři dlouhodobě komunikovali se zahraničními univerzitami a školami, společně sestavovali program, vybírali vhodné školy k návštěvě a připravovali tematicky zaměřené skupiny účastníků. Velká pozornost byla věnována také tomu, aby jednotlivá setkání odpovídala odbornému zaměření studentek a studentů a nabídla jim co nejvíce příležitostí k diskusi s vyučujícími i vedením škol. „Příprava zahraničních stáží byla časově i organizačně náročným procesem. Celkově trvala přibližně tři až čtyři semestry, a ještě před výjezdem první skupiny probíhala intenzivní příprava po dobu jednoho celého semestru,“ shrnuje Miroslava Černochová.
Každý žák dostane notebook
Jedním z nejsilnějších zážitků byla pro mnoho zúčastněných možnost porovnat, jak rozdílně mohou fungovat jednotlivé vzdělávací systémy. Studenta učitelství matematiky a informatiky Marka Smolíka z MFF UK během stáže v rakouském Linci zaujal především přístup k digitalizaci výuky. Rakouští žáci a žákyně mají díky státní podpoře k dispozici vlastní notebooky, které využívají ve škole i doma. Současně však školy výrazně regulují používání technologií. „Laptopy mají lockdown mód, kvůli němuž jsou ve výukové době k dispozici jen některé aplikace. Současně panuje přísný zákaz používání mobilních zařízení ve škole,“ upřesňuje student.
Rakouské školy vynikaly také důrazem na skupinovou práci, komunikaci a aktivní zapojení žáků a žákyň. V jedné z navštívených škol například sledovali výuku, během níž děti programovaly drony, přičemž úkoly byly přizpůsobeny jejich individuální úrovni a schopnostem. „Naši studující mohli vidět jiný přístup k výuce a přímo jej srovnávat s domácím prostředím. Už během stáže mluvili o tom, které prvky by mohli využít ve své budoucí pedagogické praxi,“ říká koordinátorka stáže Petra Surynková z MFF UK.
Cílem přitom nebylo sestavovat žebříček „nejlepších“ vzdělávacích systémů. Studující byli vedeni k tomu, aby hledali souvislosti a přemýšleli o tom, proč jednotlivá řešení fungují právě v daném prostředí. Jak ukázala například zkušenost ze Slovinska, i země, kde informatika není povinným předmětem, může dosahovat velmi dobrých výsledků v oblasti digitálních technologií. Důležité proto nebylo jen zjistit, jak věci fungují, ale pochopit proč.
Matfyzáci na Johannes Kepler University v Linzu.
Samostatnost a odpovědnost po Nizozemsku
Student PedF UK, který absolvoval stáž v Nijmegenu, byl překvapen především mírou důvěry, kterou tamní školy dětem svěřují. „Měl jsem pocit, že s nimi jednají spíše jako s mladými dospělými,“ popisuje svou zkušenost Filip Žák. Zaujalo ho také, jak systematicky nizozemské školy podporují samostatnost a osobní odpovědnost žáků a žákyň za vlastní chování i výsledky. Silný dojem na něj udělala návštěva školy v sociálně slabší části města, kde studovalo mnoho dětí z přistěhovaleckých rodin. Navzdory očekávání zde viděl stejně kvalitní výuku i organizaci školy jako v institucích navštěvovaných převážně dětmi ze střední třídy. „Uvědomil jsem si, jak silně může kultura školy, jasná pravidla a důslednost vyvážit rozdílné socioekonomické podmínky,“ shrnuje svou zkušenost Filip.
Jana Kočí, vyučující PedF UK, která se výjezdu rovněž zúčastnila, upozorňuje ještě na další aspekt nizozemského školství, a sice důraz na zdravé prostředí a wellbeing – dostupnost ovoce a zeleniny, množství času tráveného venku a celková péče o fyzické i psychické zdraví. „Bylo zřejmé, že právě každodenní drobnosti vytvářejí prostředí, které přirozeně podporuje pohodu dětí i vyučujících,“ komentuje Jana Kočí.
Dánské školy a pocit bezpečí
Inspiraci v oblasti wellbeingu přinesla také stáž studentek a studentů FF UK v Dánsku. Překvapilo je například, jak velkou pozornost školy věnují budování bezpečného a respektujícího prostředí. Studentka francouzské filologie Michaela Trojáková popisuje, že jedním z nejsilnějších momentů byla diskuse s učitelkou, která vysvětlovala, kolik času školy věnují tomu, aby se žáci a žákyně navzájem poznali a cítili se v kolektivu přijímaní. „Pokud se děti necítí ve třídě dobře, osvojování nového jazyka je pro ně mnohem náročnější,“ shrnuje zkušenost z dánského prostředí.
Zajímavé postřehy byly také z Islandu. Marii Maškovou z FF UK překvapilo, jak významné místo zde ve vzdělávání zaujímají tvořivé a řemeslné činnosti, kterým školy věnují více času než některým tradičním akademickým předmětům. Zaujalo ji také zázemí pro učitele. „Spokojený učitel je podle jejich slov jedním ze základních předpokladů spokojeného a úspěšného žáka,“ popisuje svou zkušenost.
Podobně silný dojem si odvezli také účastníci stáže na University of Sussex ve Velké Británii. Studentka HTF Ema Davidová ocenila zejména otevřenost škol a pedagogů, kteří se s návštěvníky ochotně dělili nejen o své zkušenosti a osvědčené postupy, ale i o problémy, s nimiž se britské školství potýká. Právě možnost nahlédnout do každodenní reality škol a vést přímé rozhovory s učiteli považuje za jednu z nejcennějších součástí celé stáže.
Vedle nových poznatků o vzdělávacích systémech si účastníci odváželi také nové kontakty a přátelství. „Asi měsíc po návratu nám do skupiny napsala studentka z Nizozemska, že přijela do Prahy a u nás se k tomu okamžitě rozběhla diskuze, kdo se s ní může potkat a ukázat jí město. Byl to krásný důkaz, že ty vztahy nevznikly jen na chvíli během programu,“ vzpomíná Jana Kočí z Pedagogické fakulty UK.
Studentky gymnázia v dánském městě Virum na hodině francouzštiny.
Od inspirace k vlastní výuce
Asi nejdůležitější je, že zahraniční zkušenosti nezůstaly pouze na úrovni zajímavých zážitků, ale promítly se i do vlastní pedagogické praxe účastníků. „Téměř okamžitě od nich začaly do naší společné WhatsAppové skupiny chodit zprávy, jak ve výuce se svými žáky a žákyněmi zkoušejí techniky a metody, které během stáže viděli na nizozemských školách,“ popisuje Jana Kočí. Podobnou zkušenost mají i na FF UK. Jedna ze studentek, která se stáže zúčastnila a sama již učí, začala po návratu úspěšně využívat metody odpozorované v dánských školách. Právě tento okamžitý přenos zkušeností do praxe organizátoři považují za největší důkaz smysluplnosti celého programu. Zahraniční stáž se tak nestává jednorázovým zážitkem, ale impulsem k dlouhodobému profesnímu rozvoji.
Krátká cesta, dlouhodobý dopad
Zkušenosti koordinátorek a koordinátorů i studujících ukazují, že internacionalizace nemusí znamenat pouze semestr strávený na zahraniční univerzitě. „Dobře připravená krátkodobá stáž může nabídnout intenzivní profesní zkušenost, která budoucím vyučujícím pomůže lépe porozumět vlastní profesi, inspirovat se novými přístupy a kriticky přemýšlet o fungování vzdělávání,“ shrnuje Karolína Burešová z HTF UK.
| Co je PRoUK? |
| PRoUK (Podpora Rozvoje Učitelských Kompetencí) je projekt Univerzity Karlovy financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Jeho cílem je zkvalitňovat přípravu budoucích učitelek a učitelů prostřednictvím rozvoje profesních kompetencí, inovace studijních programů, podpory pedagogických praxí, vzdělávání vysokoškolských pedagogů i užší spolupráce se školami. |
| Co je KA4? |
| Klíčová aktivita (KA4) je zaměřena na skupinové zahraniční stáže studentů, vysokoškolských pedagogů a spolupracujících učitelů. Účastníci během krátkodobých výjezdů navštěvují univerzity i základní a střední školy v zahraničí, seznamují se s fungováním různých vzdělávacích systémů a získávají inspiraci pro vlastní pedagogickou praxi. Smyslem stáží není pouze poznat jiné prostředí, ale také reflektovat získané zkušenosti a přenášet je do přípravy budoucích učitelů v českém prostředí. |
