Články dle značky: Rozhovor

Karpaty bere za jednu z posledních výsep divoké přírody ve střední Evropě a v podhůří milovaných Beskyd má základnu-chatu, odkud se vydává do terénu za velkými šelmami. Zoolog, molekulární biolog a ekolog Pavel Hulva ale nepohrdne ani Vysočinou a dalšími kouty republiky, kde se mihnou vlci.

Socioložka Anna Pospěch Durnová z FSV UK spolu se svými kolegyněmi zjišťovala, jakým způsobem se v ČR za posledních pětadvacet let debatovalo o domácích porodech. V závěrečné fázi výzkumu pak provedly šetření mezi více než šesti sty ženami, které se rozhodly rodit doma.

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

Emeritní profesor anglické literatury Martin Hilský je jedním z nejvýznamnějších překladatelů Shakespearových her a sonetů do češtiny. V roce 2011 vyšly jeho překlady v publikaci Dílo, na kterou nakladatelství Academia navazuje knihou Shakespearova Anglie: Portrét doby.

Docent Evangelické teologické fakulty Petr Sláma několikrát týdně vybíhá ke své oblíbené trase na patnáct kilometrů. Zpravidla sám, nepotřebuje se účastnit závodů, aby se poměřil s ostatními, běh vnímá především jako odreagování. 

Původně nebyla kompletně vypreparovaná a její hlava se „dívala“ z okna. Dnes má lebku za dveřmi a u okna ocas. Navíc úplně celá nádherně voní! Kostra plejtváka v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK ovšem zažila mnohem více změn.

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR. 

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

„Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s těmi nejlepšími a snažím se to předávat dál,“‎ říká světově uznávaný hematolog Josef Prchal, který působí jako vědec a lékař na University of Utah a stále inspiruje mladé, i ty v Česku.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

První únorový den je připomínkou naší zodpovědnosti vůči planetě, přináší šanci na změnu. U příležitosti Mezinárodního dne bez palmového oleje si magazín Forum povídal s Ondřejem Sedláčkem z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Věří, že chodecký boom posledních tří či pěti let není „jen“ módní vlnou. V rámci portálu 6000kroku.cz se stal propagátorem nových poznatků o významu chůze pro kvalitu života. Přijměte pozvání na procházku s kardiologem Alešem Linhartem z 1. lékařské fakulty UK.

Nejrizikovější skupinou jsou při nákaze koronavirem bezesporu senioři. Proto většina z nich raději během nouzového stavu udržuje se zbytkem rodiny jen omezený kontakt, a ti umístění v domovech jsou izolováni úplně. Pomáhá jim i studentka HTF UK Barbora Kadečková.

Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol.