Články dle značky: Rozhovor

Časopis Geological Magazine přinesl v květnu 2020 informace o výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, jemuž se podařilo popsat nový druh živočicha pocházejícího ze 480 milionů let starých hornin marockého Antiatlasu. V týmu byl i Lukáš Laibl z Přírodovědecké fakulty UK, odborník na prvohorní členovce.

Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“‎ popisuje vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.

Zájemci mají příležitost studovat nový a atraktivní obor. Na Fakultě sociálních věd UK zahajuje magisterský program Strategická komunikace, který přibude jako další možnost na tamním institutu k žurnalistice a mediálním studiím. Garantkou je docentka Denisa Hejlová.

Dr. Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matfyzu. Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka. Kromě studia chování naší planety upozorňuje na genderovou nerovnost vědeckého prostředí.

Plave od svých čtyř let. Jako dosud jediná v šestnácti letech pokořila kanál La Manche. Seriál Sportovci UK přináší rozhovor s Lenkou Štěrbovou. Dálkovou plavkyní a studentkou 3. lékařské fakulty UK, která chtěla létat helikoptérou. A která na konci své sportovní kariéry možná zkusí přeplavat kanál „na jeden zátah“, tedy z Anglie do Francie a zpět…

Nakladatelství Karolinum vydalo dvousvazkovou více než 1200stránkovou antologii, která čtenářům předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance. Pracovat na ní začal více než před šedesáti lety komparatista Václav Černý, monumentální dílo dokončil jeho žák Jiří Pelán z Filozofické fakulty UK.

Dr. Petr Prášek se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu UK. 

Je naším nejrychlejším vysokoškolákem. Má na to i „papíry“, 13. ledna 2020 si z finále hladké šedesátky v hale na Strahově odnesl titul akademického mistra ČR, nejkratší sprint vyhrál časem 6,77 s. Seriál Sportovci UK tentokrát přináší setkání se Štěpánem Hamplem, běžcem, který umí stovku za 10,36 s.

Je výjimečná, takřka ve všem se jí daří. Vystudovala biologii a imunologii na Přírodovědecké fakultě UK, v čase pandemie testovala vzorky koronaviru a v alpském lyžování sbírá medaile jednu za druhou. Tereza Kmochová navíc dokáže odezírat ze rtů, a umí to i v angličtině. Seriál Sportovci UK přináší seznámení s nejlepší neslyšící lyžařkou světa.

„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková.

Studentka sociologie Aneta Zvolská a studentka didaktiky anglického jazyka Tereza Pazderová z Filozofické fakulty UK strávily několik měsíců z minulého semestru na univerzitě Háskoli Íslands v Reykjavíku. A podělily se se svými postřehy nejen z výuky na Islandu.

Původně chtěla být baletkou a tancovat v piškotech. Místo toho, může za to bratr, už devatenáct let běhá po hřišti v krátké sukénce a s podivně zahnutou hokejkou. Seriál Sportovci UK dnes přináší setkání s Lucií Ledvinovou, hráčkou pozemního hokeje extraligového „A“ týmu SK Slavia Praha.

Podle původního plánu měla být nyní v dalekém Japonsku a v Tokiu bojovat o šanci na svou první olympijskou medaili. Místo toho může Simona Kubová užívat relativně volného léta, protože olympiáda byla kvůli pandemii koronaviru odložena. Na další účast na OH si nejlepší česká plavkyně posledních let musí počkat do příštího roku.

Vášeň pro počítače odstartovala u Jaroslava Švelcha v kanceláři jeho otce, který v 80. letech pracoval jako programátor pro Solo Sušice. Při čekání na rodiče se autor knihy s názvem Jak obehrát železnou oponu zabavoval na východoněmeckém počítači Robotron.

Kniha Právo v kontextu umění, filmu a literatury zkoumá klíčová témata práva a právní vědy prostřednictvím zásadních filmových, uměleckých, a literárních děl. "Ne-právníkům může ukázat, proč je důležité právo znát a právníkům, proč je důležité nežít jen ve světě práva," představuje knihu vedoucí autorského kolektivu Petr Agha z Právnické fakulty UK.