Články dle značky: Rozhovor
Eliška Procházková: Od profesora Holého k protinožcům a zpět
„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.
Od počítačových her k multimediálnímu vzdělávání
„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.
Nejrizikovější skupinou jsou při nákaze koronavirem bezesporu senioři. Proto většina z nich raději během nouzového stavu udržuje se zbytkem rodiny jen omezený kontakt, a ti umístění v domovech jsou izolováni úplně. Pomáhá jim i studentka HTF UK Barbora Kadečková.
Větvička: I ke glukanům jsem se dostal náhodou
Imunolog Václav Větvička patří mezi největší odborníky na glukany. I když již třicet let působí na americké University of Louisville, do Česka se pravidelně vrací a s českými vědci spolupracovat nikdy nepřestal.
Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol.
„V biologii vám vždy zbývá prostor i pro kouzla,“ tvrdí Mikuláš Klenor, 22letý student Přírodovědecké fakulty UK, jenž navzdory zrakovému hendikepu působí i v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.
S Cenou Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických programů pokračuje Petr Vizina na Katolické teologické fakultě v doktorském studiu. „Zatím jsem slyšel jen o jednom doktorandovi starším, než jsem já, a ten studoval na ČVUT,“ směje se jeden z nejznámějších kulturních novinářů v Česku.
Nápad šít transparentní roušky uzrál v hlavě 22leté Kristýny Šimralové ještě před pandemií. Impulzem se prý studentce komunikace neslyšících na FF UK stala debata ve výuce, že neslyšící mohou být, čímkoliv si přejí – a že všechny bariéry jsou překonatelné.
Johana Rotterová zkoumá nálevníky, zachraňuje outloně
Tajemný mikrosvět učaroval Johaně Rotterové už když byla malá a rodiče jí koupili první mikroskop. A když „vyčerpala“ důkladné prozkoumávání vlasů a slin všech členů rodiny – a začala požadovat vzorky krve – poslali ji raději nabrat si vodu z potoka...
Hokejista s dezinfekcí: Nechtěl jsem volný čas proflákat
Pandemie koronaviru dočasně pozastavila i kulturní a sportovní život. Sportovci navyklí na pravidelný dril najednou hledali možnosti, jak se realizovat a být užiteční jinde. Hokejista Dominik Havelka například dezinfikoval kanceláře ozonem.
Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.
