Články dle značky: Rozhovor

Hranická propast na Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů a odborníků z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkum popisuje Petr Tábořík.

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Šimon Kobližek je prvním studentem, jemuž Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK umožnila individuální studijní plán z důvodu sportovních aktivit. Sbírá totiž medaile v triatlonu i aquatlonu. Jednou by se chtěl sportem živit, pokud by to ale z nejrůznějších důvodů nevyšlo, bude pracovat třeba v lékárně.

Jiří Mikušek si při nástupu na Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové UK (FaF UK) plánoval, že bude lékárníkem, ale už během studia ho zlákala věda a stal se organickým chemikem. Aktuálně již třetí rok působí na Australské národní univerzitě (ANU) v Canbeře.

V Praze se v září konal workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, lékaře i studenty.

Mistrovství Evropy ve veslování na trenažéru vyhrála i s odhozenými berlemi, před pár dny se podruhé za sebou radovala z vítězství na Univerzitních osmách. Rozhovor s veslařkou Lucií Stoklasovou proběhl na dálku. Zrovna byla totiž jako instruktorka na škole v přírodě, kde se starala dětem o program. 

Martin Popel a jeho kolegové z MFF UK vytvořili strojový překladač založený na neuronových sítích, který při překladu novinových článků z angličtiny do češtiny dosahuje výsledků srovnatelných s profesionálními překladateli, a v některých ohledech je ještě lepší. 

„O ničem s vámi nebudu mluvit raději než o běhání,“ komentuje svou vášeň pedagog a archeolog Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Během deseti dnů dokáže zvládnout tři závody – na pět, padesát a sto kilometrů. Mezitím střídá běh, kolo a plavání. 

Vědec a pedagog Jaromír Antoch z MFF UK analyzoval spolu s kolegyní z Fakulty stavební ČVUT veškeré doposud naměřené hodnoty teplot z pražského Klementina a za použití pokročilých statistických metod mimo jiné prokázali, že v posledních zhruba třiceti letech vzrůstá průměrná roční teplota výrazně rychleji než v letech 1837-1987. 

Když se řekne náboženská pouť, vybaví si asi většina z nás unavené poutníky s batohem a turistickou holí kráčející krajinou od jednoho kostela k dalšímu. Vojtěch Razima sám několik takových poutí absolvoval. S kamarádem si však navíc vymysleli i svoji variantu, jak se dostat na posvátná místa – doběhnout tam.

Docent Mirko Rokyta má před sebou výzvu, s níž se žádný jeho předchůdce hned po nástupu do funkce děkana nepotýkal. „Až to bude jen trochu možné, pokusíme se obnovit prezenční výuku v částečné formě, a především pro studenty prvních ročníků,“ říká nový děkan MFF UK.

Vztah s „první lékařskou“ je pro něj životním spojením. Kromě toho, že ji vystudoval, byl zde i proděkanem a je přednostou jednoho z jejích ústavů. Nejen na nové výzvy a plány se iForum ptalo doc. Martina Vokurky, nového děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Filozofické přednášky profesora Jana Sokola patřily na půdě Univerzity Karlovy vždy k těm nejvyhledávanějším a on sám je s akademickým prostředím spjat desítky let. Citlivě vnímal i proměnu univerzity a celé české společnosti po listopadových událostech v roce 1989.

MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D. je skvělým příkladem toho, jak úspěšně využívat nejnovější vědecké poznatky v klinické praxi. Působí jako lékařka na Klinice dětské hematologie a onkologie při Fakultní Nemocnici Motol a 2. LF UK a specializuje se na léčbu akutních dětských leukémií.

Verdikt, že má problém se sluchem, oznámili lékaři rodičům Lenky Bosákové až ve dvou letech. I když už před tím jim bylo podezřelé, že holčička moc nemluvila, spíše si „mumlala“ jen pro sebe a nereagovala na mnohé zvukové podněty.