Články dle značky: Rozhovor

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

Jako malá holka snila o práci veterinářky a ochránkyně zvířat v Africe. Láska ke zvířatům ji přivedla ke studiu zoogeografie, respektive geografie. Dnes Dagmar Dzúrová přednáší na Přírodovědecké fakultě UK o programu One Health, který usiluje o optimální zdraví člověka i přírody. 

Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování studie v časopise JACS, na které se v rámci projektu CUCAM spolupodílel, či čerstvě v Advanced Materials.

„Snaží se účinně a na odborné úrovni komunikovat s veřejností, dokážou reagovat na aktuální situaci a společnosti předkládají důvěryhodné informace," dal by se stručně shrnout přínos iniciativy Medici PRO Očkování, oceněné cenou Gratias Tibi.   

Má pomoci s orientací v nových postupech, jež onkologie v oblasti systémové léčby nabízí. Medikomiks: Precizní onkologie je nový vzdělávací materiál, pod jehož vznikem je podepsána i Kateřina Kopečková, onkoložka 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Profesor Jan Royt už přes třicet let přednáší o dějinách umění, a stejně tak rád zajede do malé vesničky, aby tamním obyvatelům přiblížil příběh jejich kostela... Podělit se o své znalosti totiž považuje za povinnost vědce i věřícího člověka. 

„Pochopení role lidské činnosti ve fungování naší planety není jen zajímavým akademickým cvičením. Bez nadsázky lze říci, že na něm závisí blahobyt, ale i samo přežití lidstva,“ upozorňují Jan a Jaroslava Frouzovi v nové knize z Nakladatelství Karolinum.

Profesor Jan Jehlička je výjimečným průkopníkem exobiologie – nové disciplíny 21. století. Spolu se svými kolegy a s využitím Ramanovských spektrometrů se snaží odpovědět na otázku: Existuje či v minulosti existoval život mimo planetu Zemi? 

Doktor Čestmír Štuka je v prvé řadě jedním z otců WikiSkript. A když zrovna není na 1. lékařské fakultě UK, dost možná se prochází krajinou Čertovy brázdy, kde archeologům pomohl objevit unikátní liniový val stojící v jejích základech.

Moderní technologie jsou už takřka neodmyslitelnou součástí našich životů. A zajímavé jsou i z teologického pohledu. „Teologie může být užitečná v oblasti analýzy a kritiky technologie i technologického způsobu myšlení,“ říká František Štěch z Evangelické teologické fakulty (ETF UK).

„Potřebujeme nejen znát demografické trendy, ale také je vysvětlit a na základě toho je předvídat,“ říká k projektu Současná česká rodina docentka Jiřina Kocourková z PřF UK. Výzkum si posvítil mimo jiné na reprodukční plány, partnerství a mezigenerační vztahy.

„K tomu, aby se zlepšila situace pedagogů, nepotřebujeme měnit zákon a obětovat mu pedagogickou kvalifikaci učitelů. Pozitiva, která sebou novela nese, lze prosadit i jinak,“ říká profesor z Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech.

O husitech mu vyprávěl už dědeček, navíc vyrůstal na pražském Žižkově, takže jej toto téma provází od nepaměti. Profesor Petr Čornej ostatně Žižkovi věnoval i velkou monografii, která loni dostala prestižní cenu Magnesia Litera jako Kniha roku. 

„Ekonomem jsem se stal omylem, ale jsem za to nakonec rád,“‎ říká Tomáš Havránek, který‎ působí na Institutu ekonomických studií FSV UK a přede dvěma lety byl Evropskou výzkumnou radou (ERC) osloven pro hodnocení prestižních ERC grantů.

Závodní plavky už pověsila na hřebík, přesto jsme se sešli v „bazénu“ – v centrálním prostoru Právnické fakulty UK. Nicole Fryčová je totiž studentkou práv, v době rozhovoru se chystala na obhajobu diplomky. Navzdory zrakovému hendikepu.