Články dle značky: genetika

Je teprve na začátku doktorského studia. Už jako magisterská studentka na Přírodovědecké fakultě UK však Alžběta Poupětová dosahovala mimořádných vědeckých výsledků.

„Smysl genetických testů vidím v kombinaci s dalšími biochemickými markery a nejrůznějšími senzory pro individuální optimalizaci tréninku a jídelníčku či například předcházení zranění. V žádném případě ale nelze dělat závěry typu – nemáš sprinterské geny, přestaň běhat,“ míní docent Miroslav Petr z FTVS UK.

Vědecká i společná životní cesta manželů Markéty a Jakuba Tomkových začala na Matfyzu UK. Následně oba získali stipendium a na doktorát odešli na Oxford, od letošního února oba bádají na University of California. Kromě toho jejich čas patří synovi i dobrovolničení.

Je odborníkem v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za polaritu a morfogenezi (tvarování) rostlinné buňky. Popsal mimo jiné buněčné cykly zrajícího pylového zrna, má řadu dalších vědeckých úspěchů. Profesor Viktor Žárský, vyhledávaný popularizátor vědy a pedagog Přírodovědecké fakulty UK.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Michael Svatoň vystudoval medicínu, již během studia ho ale zlákala genetika a vědecká práce. Nyní dokončuje doktorské studium ve vědecko-diagnostické laboratoři CLIP na 2. LF UK a svou výzkumnou prací již významně přispěl k objasnění dvou typů anémií.

Od narození Johanna Gregora Mendela uplyne již 200 let. I proto Lékařská fakulta UK v Hradci Králové spustila svůj LF HK Medicast hned několika epizodami jemu věnovanými: s hradeckými profesory Miroslavem Červinkou i Jaroslavem Mokrým.

Na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT) vede Monika Beličková Oddělení genomiky, jednu ze sedmi výzkumných částí. Vedle práce spojené s genetickým vyšetřováním a výzkumem je už téměř rok náměstkyně pro vědu a výzkum.

Dvojí oslavy: Ústavu výzkumu vývoje dítěte Fakulty dětského lékařství – dnes Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK – je 60 let. A Milan Macek – zakladatel Centra reprodukční genetiky a medicíny, jenž u zrodu ústavu stál – oslavil devadesátiny.

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

Bohumil Němec patřil mezi nejvýznamnější české vědce 20. století. Výjimečnou osobnost, rektora Univerzity Karlovy a botanika přibližují Viktor Žárský a Tomáš Hermann u příležitosti konference na Přírodovědecké fakultě UK.

Genetická genealogie – hledání příbuzných pomocí analýzy DNA – je stále oblíbenější disciplína. Díky vzájemné spolupráci Kriminalistického ústavu a Matfyzu UK vzniká výzkumná platforma, která vedle dalších cílů poslouží i pro vývoj bioinformatických nástrojů pro forenzní genetickou genealogii.

Univerzitu Karlovu navštívil profesor Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Dlouhodobě profesně spolupracuje se svou ženou Candy Lee Ambros, rovněž vědkyní. Magazín Forum měl příležitost položit oběma několik otázek.

„Já ani nemám čas vyhořet – pořád se objevuje něco nového a zajímavého,“ říká vědkyně „očařka“ Petra Lišková z 1. lékařské fakulty UK, mezi jejíž největší úspěchy patří nalezení genů GRHL2 a OVOL2, spojených se vzácnými onemocněními rohovky.