Články dle značky: přírodověda

Tajemný mikrosvět učaroval Johaně Rotterové už když byla malá a rodiče jí koupili první mikroskop. A když „vyčerpala“ důkladné prozkoumávání vlasů a slin všech členů rodiny – a začala požadovat vzorky krve – poslali ji raději nabrat si vodu z potoka...

Časopis Geological Magazine přinesl v květnu 2020 informace o výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, jemuž se podařilo popsat nový druh živočicha pocházejícího ze 480 milionů let starých hornin marockého Antiatlasu. V týmu byl i Lukáš Laibl z Přírodovědecké fakulty UK, odborník na prvohorní členovce.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019

Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.

Přírodovědeckou fakultu UK vystudoval, po roční vojenské prezenční službě se na ni vrátil, prošel tzv. aspiranturou a postupně pozicemi odborného pracovníka, vědeckého pracovníka, asistenta… Dnes je zde prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkanem a s úsměvem glosuje, že už čtyřicet let chodí do stejné menzy.

Koronavirová současnost nás naučila setrvávat na jednom místě, ven do ulic vycházíme jen v nejnutnějších případech. Lidé se v centrech měst téměř nevyskytují, a když, tak s náležitým odstupem jeden od druhého.

Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty UK je mimo jiné spoluautorem studie o tom, že z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan. Další zkoumání biologických procesů pod ledem mu umožní pětiletý ERC CZ Consolidator Grant.

Geofyzik doc. Günther Kletetschka je členem mezinárodního týmu vědců, který je na cestě k potvrzení hypotézy, že život během doby ledové ovlivnila srážka s vesmírným tělesem.

„Doporučuji měnit týmy v každém stupni studia, ideálně vyrazit na zahraniční zkušenost,“ říká Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, jejíž výzkum ryb ozdobil obálku časopisu Science...

Kombinuje vlastnosti nanomateriálů – nano-částic a především nanovlákenných membrán s vlastnostmi fotogene-rovaného singletového kyslíku. Tak by se dala stručně popsat technologie, jejímž vývojem se zabývá výzkumný tým docenta Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy...

„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na PedF UK Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci.