Články dle značky: Evropská unie

Je jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie. Má zkušenosti z neziskového sektoru, byznysu i veřejné správy. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Dnes je Monika Ladmanová vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.

„Vy, jako Evropská komise, nám tady chcete zavést takové nehoráznosti, jako že ženy mají mít za stejnou práci stejnou odměnu jako muži nebo rovná práva pro LGBTQI?!,“ vtipkoval novinář Ondřej Houska s vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monikou Ladmanovou během natáčení podcastu Bruselský diktát v Karolinu.

Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.

První máj patří studentům. V převlecích, s tlampači, bannery, hudebním, mediálním i policejním doprovodem vyrazil průvod z Kampy přes centrum Prahy do Kampusu Hybernská, kde při Studentském Majálesu volili jeho krále či královnu. Tentokrát se ovšem neslavila jen láska a studentství, ale i výročí vstupu ČR do Evropské unie.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

Hana Tenglerová vystudovala FSV UK i FHS UK. Patnáct let se věnovala komunikaci, transferu znalosti a expertní podpoře veřejné správy v oblasti genderové rovnosti ve vědě. Nyní míří do Bruselu, kde bude působit v Ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, patří podle nejrůznějších žebříčků k nejvlivnějším lidem světa. A mimo jiné neustále přemýšlí, jak do evropských institucí dostat více Čechů. Na její popud nyní vznikl nový přípravný kurz.

„Učte se cizí jazyky, alespoň tři. Angličtina je minimum. Na vyšších manažerských pozicích v evropských institucích se používá francouzština. A nejlépe je umět ještě jeden jazyk,“ nabádal studenty při středeční debatě na půdě Univerzity Karlovy ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Loňský 24. únor se zařadil mezi historické milníky podobně jako 21. srpen nebo 11. září. Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu naše společnost utrpěla systémový šok, se kterým se od té doby snaží vyrovnat na různých úrovních. Na konferenci Fakulty sociálních věd UK o tom hovořili vědci i politici. 

České předsednictví v Radě Evropské unie neboli EU2022cz se s koncem uplynulého roku uzavřelo. Na to, aby vše klapalo, dohlíželi kromě řady jiných i absolventi či studenti Univerzity Karlovy. Čtyři z nich – dvě dámy, dva pánové – se nyní k práci pro předsednictví vyjadřují.

Česko již podruhé předsedá všem členským státům v Radě EU. K veřejné debatě o klíčových evropských tématech chce přispět i Univerzita Karlova v rámci šesti veřejných debat v Kampusu Hybernská, jež nesou název Úkol Evropa. Prvními diskutéry budou 25. července diplomatka Milena Vicenová a ministr Mikuláš Bek.

Jak rozeběhnout české předsednictví v Radě EU? Počátkem července k tomu v Bruselu přispěl i originální koncept společného běhu přátel – jako připomínka Zátopkova duelu s francouzsko-alžírským běžcem. Univerzitu Karlovu reprezentovala Lenka Henebergová a Jaromír Soukup.

Strana 1 z 2

Sdílejte článek: