Využívat genderově citlivou češtinu je otázkou zdvořilosti. Zacházet férově s jazykem, který vyjadřuje jmenný rod tak výrazně jako čeština, je však někdy trochu oříšek. Vztahu genderu a jazyka se věnuje bohemistka Alena Andrlová Fidlerová z Filozofické fakulty UK. 

Věra Jourová se stala prorektorkou UK pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie. V prvním rozhovoru v této funkci hovoří i o tom, jak je pro UK důležité se při jednáních o vědecko-výzkumné a vzdělávací politice i v těch nejvyšších patrech unijních institucí aktivně hlásit o slovo.

Orální historie je unikátní metoda, která dokáže zachytit příběhy lidí, jež by se jinak do hledáčku historiků často vůbec nedostaly a upadly by v zapomnění. Jako obor se vyučuje na jediné univerzitě v České republice, a to na UK a její Fakultě humanitních studií.

Patří mezi ty, kteří stáli u zrodu FHS UK, a vytyčili směr, jímž se fakulta bude ubírat. Marie Dohnalová založila nejen u nás, ale i ve světě unikátní obor Studia občanské společnosti, jenž nabízí ucelené vzdělávání zaměřené na organizovanou občanskou společnost a na takzvaný třetí sektor.

Když před několika lety začala Čína oživovat myšlenku Hedvábné cesty, profesoru Michalu Tomáškovi z Právnické fakulty UK to vnuklo nápad. Nahlédl do historie, aby na pozadí dávných obchodních cest a mezinárodních kontaktů Číny vykreslil vývoj právní kultury země.

Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film.

Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout?

Stranou loňským událostem nezůstali ani studenti a studentky psychologie na Filozofické fakultě UK. Ihned po tragédii začali přemýšlet o tom, jak by se mohli zapojit do pomoci. Tak se zrodil spolek Peerko.

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Rozhovor jsme vedli na dálku mezi Prahou a Katarem. Tomáš Dumbrovský se vydal do Perského zálivu, protože potřeboval vykročit z kulturního rámce západního myšlení. Jako vůbec první vědec spjatý s PF UK získal prestižní ERC Consolidator grant.

Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně Univerzity Karlovy. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku. 

Se smíchem říká, že věnovat se tématům, kterými se obvykle zabývají ženy, mu přináší jistou konkurenční výhodu. Jinak to ale moc veselé povídání nebylo. Daniel Bartoň ve své advokátní praxi často zastupuje oběti sexualizovaného násilí. 

Filmařsky je to vděčná scéna – několik očíslovaných lidí se seřadí vedle sebe a svědek mezi nimi hledá pachatele. V reálném světě to během policejního vyšetřování vypadá podobně. S rekognicí se ale pojí řada problematických aspektů.

Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. 

Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.

Hned po tragédii, která se odehrála loni 21. prosince na Filozofické fakultě UK, sestavili osmičlenný tým, který pojmenovali Univerzita a který nabídl pomocnou ruku všem obětem. Vede ho Jana Mottlová, vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby.