„Učte se cizí jazyky, alespoň tři. Angličtina je minimum. Na vyšších manažerských pozicích v evropských institucích se používá francouzština. A nejlépe je umět ještě jeden jazyk,“ nabádal studenty při středeční debatě na půdě Univerzity Karlovy ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Ministr Mikuláš Bek (na snímku v popředí) je emeritním rektorem Masarykovy univerzity, ale muzikologii studoval i na Univerzitě Karlově.
Ministr Bek hned na začátku setkání se studenty v Modré posluchárně v pražské Celetné ulici, kde sídlí Rektorát Univerzity Karlovy i Filozofická fakulta UK, s evidentní chutí připomněl české předsednictví v Radě Evropské unie, jehož úspěchy shrnul do tří bodů.
„Za prvé: nás úředníků bylo celkem málo, a pod tlakem ze sebe lidé vydávají víc. Za druhé: navzdory samozřejmému stresu panovala v našem týmu neuvěřitelně příznivá nálada. Možná to bylo tím, že předsednictví řídili dva emeritní rektoři, kteří se ho snažili vést ne jako firmu, ale jako univerzitu – přistupovali ke svým podřízeným s respektem a vnímali je jako kreativní osobnosti, jež lze inspirovat, navést ke kompromisu, a nikoli jim cokoli direktivně přikazovat,“ uvažoval Mikuláš Bek, sám bývalý rektor Masarykovy univerzity (druhým zmíněným emeritním rektorem je premiér Petr Fiala, jenž vedl MU před ním – pozn. red.).
Evropu spojovala i pomoc Ukrajině
A třetím důvodem hladkého předsednictví dle něj byla probíhající válka na Ukrajině, kvůli které členské státy potřebovaly – a hlavně chtěly – urychleně dojednat pomoc napadené zemi a pro sebe větší bezpečnost a energetickou soběstačnost. „Nejvíc mě překvapila dohoda o další finanční pomoci Ukrajině, která se podařila schválit v prosinci,“ odpověděl Bek rektorce UK Mileně Králíčkové, jež položila první otázku.
Pak už měli prostor studenti v posluchárně, kteří se zajímali především o rozličné praktické tipy ohledně budování kariéry v institucích Evropské unie, a pokládali související otázky.
Jak co nejlépe začít kariéru pro EU
„Buď můžete v EU nastoupit na nějakou nižší úřednickou pozici jakožto čerstvý absolvent. Anebo se můžete rozhodnout až v průběhu doktorského studia, že se nestanete akademikem, ale expertem v nějaké oblasti, jíž se Evropská unie věnuje. Cest je mnoho, žádná není lepší nebo horší, záleží na každém jednotlivci, jaké jsou jeho možnosti a preference. Mě by také nikdy nenapadlo, že se stanu ministrem pro evropské záležitosti,“ smál se Bek, původní profesí muzikolog, absolvent Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
Jedno zásadní doporučení z jeho úst nicméně zaznělo. Každý, koho práce ve službách Evropské unie láká, se musí učit cizí jazyky. „Angličtina je naprosto nedostačující, protože na vyšších manažerských pozicích se hovoří hlavně francouzsky. A k tomu je určitě fajn umět ještě jeden jazyk, jímž se odlišíte. Kdo neovládá alespoň tři, není v evropských strukturách příliš použitelný,“ nabádal posluchače docent Mikuláš Bek.
„Ale i s angličtinou to na začátku jde,“ mírnil jeho slova Štěpán Pech, ředitel odboru, jenž na Úřadu vlády ČR řeší strategie podpory Čechů v institucích Evropské unie, když v aule viděl, jak studenti nad nutnou šíří jazykové vybavenosti trochu nejistě kroutí hlavami.
Oba svorně doporučili na rozjezd stáž, jichž Česká republika vypisuje každoročně téměř sto. „Pokud se vidíte za dvacet let jako generální ředitel či ředitelka nějakého útvaru třeba Evropské komise, radím vám začít podnikat postupné, ale konkrétní krůčky co nejdříve. Kariéra evropského úředníka se buduje pomalu a skutečně desítky let. Nečekejte závratný vzestup. Na druhou stranu jsou to pozice stabilní s velkým potenciálem. Konkrétně stážista, pokud se osvědčí, má velkou šanci, že mu bude později nabídnuto kmenové místo,“ popisuje Pech s tím, že posty, na něž EU hledá pracovníky, jsou neskutečně variabilní.
Šanci zdaleka nemají jen politologové
„Rozhodně nejde jen o politology nebo ekonomy, to je mýtus. Tento obrovský administrativní aparát potřebuje mnoho lidí působících například v protokolu Evropského parlamentu. A to jsou jednak lidé ohromně sociálně zdatní, tak i experti znalí dat, s akademickým backgroundem. Proto je cest uplatnění v rámci evropských institucí tolik. Určitě doporučuji sledovat webové stránky Evropského úřadu pro výběr pracovníků (EPSO), kde najdete seznam aktuálně vypisovaných pozic včetně kritérií přijetí,“ dodává.
Debatu s ministrerm Mikulášem Bekem navštívila řada studentů Univerzity Karlovy, kteří chtějí najít profesní uplatnění v rámci unijních institucí.
Jak připomněl moderátor debaty a EU Career Student Ambassador na UK Tomáš Novotný, Univerzita Karlova společně s Vysokou školou ekonomickou nedávno otevřela kurz pro absolventy a studenty posledních ročníků magisterských programů, které láká práce v institucích EU, a mimo jiné je má připravit právě na přijímací testy EPSO. Jednotlivé přednášky a semináře poběží od března, další běh se bude konat na podzim.
„Ve chvíli, kdy už budete mít více jasno a přihlásíte se na konkrétní pracovní pozici, určitě nám o tom dejte vědět. Jedině tak vás budeme moci podpořit,“ vybídl studenty na závěr debaty Štěpán Pech, ředitel odboru evropské institucionální a právní podpory Úřadu vlády ČR.
