Didaktikon, vzdělávací centrum Univerzity Karlovy a Kampusu Hybernská, navštívilo během roku a půl od otevření již několik set základních a středních škol. Ale teprve loni před Vánoci využily jeho služeb i děti z domácího vzdělávání. 

„Využíváme 3D technologie ve třech rovinách – pro podporu výzkumu, výuky a medicínské účely,“ říká Martin Kopeček, vedoucí laboratoře 3D technologií, jež nabízí „služby“ v oblasti 3D tisku celé Lékařské fakultě UK v Hradci Králové a částečně i fakultní nemocnici. 

Univerzita Karlova nabízí od září ve svých menzách ke stabilní nabídce vegetariánského menu také jídlo veganské. Plní tak další cíl, který si sama stanovila, být ještě více udržitelná a zodpovědná k životnímu prostředí. 

„Prokázali jsme, že nejefektivnější je postup, kdy vyučující doslova žongluje s mnoha míčky, přičemž největší důraz klade na třídní klima, aby se každé dítě cítilo v kolektivu bezpečně,“ říká vedoucí projektu týkajícího se školní neúspěšnosti Irena Smetáčková z katedry psychologie PedF UK.

„Nezajímá mě tolik, zda díky mým poznatkům někdo dokáže sestavit rychlejší počítač nebo popíše určitý fyzikální jev. Líbí se mi hledání a nacházení překvapivých souvislostí mezi jednotlivými pojmy a objekty,“ říká Lenka Slavíková z MFF UK, laureátka Ceny Neuron 2023 pro nadějné mladé vědce.

Odborníci ze tří fakult UK vyvinuli ve spolupráci s Asociací za lepší ICT řešení, unikátního AI asistenta pro žáky a učitele základních škol. Na rozdíl od slavnějšího ChatGPT  jejich chatbot „nehalucinuje“, ale plní svůj účel, jímž je připravit žáky na přijímací zkoušky na střední školy.

„Většina lékařů ve FN Hradec Králové i vyučuje, je to důležitá součást jejich práce. Věřili jsme, že se investice do kurzu pedagogických dovedností vrátí ve výuce i v přístupu samotných lékařů, kteří se problematice více otevřou a třeba se pro ni i nadchnou,“ říká proděkanka LFHK UK Iva Sedláková.

Univerzita Karlova pořádala první mezinárodní konferenci platformy Paedagogium, zaměřenou na rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků. „Vysokoškolští  pedagogové potřebují podporu,“ říká předseda Paedagogia David Hurný.

„Naším cílem je, aby o své výuce a o tom, jak se studenti učí, dokázali akademičtí pracovníci lépe přemýšlet, a přednášky i semináře lépe plánovat a vést,“ říkají lektorky vzdělávacího programu rozvíjejícího pedagogické dovednosti akademiků Karolina Duschinská a Radka High.

„Cílem Univerzity Karlovy je neustále zvyšovat kvalitu výuky, proto se snažíme rozvíjet pedagogické kompetence akademiků,“ říká člen kolegia rektorky David Hurný, který se věnuje rozvoji platformy Paedagogium, jež má vysokoškolským pedagogům pomoci efektivně učit.

V rámci prestižní soutěže České hlavičky byla podruhé udělena cena Univerzity Karlovy INTENTIO v kategorii udržitelný rozvoj. Získal ji gymnazista Šimon Kilián za vytvoření neplatinového katalyzátoru do palivových článků.

Univerzita Karlova při zahájení akademického roku představila nové propagační logo. „Odkazuje na Svatováclavskou korunu Karla IV., zachovává úctu k tradici, ale současně je lehké, moderní a flexibilní. Takové, jaká chce být i naše univerzita,“ vysvětlila rektorka Milena Králíčková.

Dovedete si představit, že byste se za týden naučili látku z chemie, která se dle vzdělávacích programů pro gymnázia probírá několik měsíců? A navíc bez stresu, písemek či biflování? Martin Rusek z Pedagogické fakulty UK se rozhodl dokázat, že to jde.

Co potřebují studentky a studenti se specifickými potřebami? Vědí, kde si o podporu žádat a umí ji efektivně využít? Podle Alice Rytychové a Petry Konupkové z UK Pointu je povědomí o nich stále větší. Důkazem je rekordní zájem o seminář pro doktorandy, jehož se zúčastnily tři neslyšící studentky a jedna vozíčkářka.

„Další miniaturizace součástek už není možná. Uvidíme, zda spintronika nabídne alternativní řešení,“ říká doktorand Antonín Baďura, spolupracovník vědců z Matfyzu a Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří vyvinuli nový koncept magnetického uspořádání, takzvaný altermagnetismus. 

„Výjezdy jsou pro vědce nesmírně důležité především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie FaF UK, jenž právě takovéto letité vazby na světové vědce zúročil v projektu STARSS věnujícího se výzkumu v oblasti analytické chemie.

„Zkoumáme efekt takzvané gamifikace, kdy jsou počítačové hry využívány k osvojení nové znalosti či dovednosti. Dítě hraje hru a v podstatě si moc neuvědomuje, že se u toho učí číst,“ říká Gabriela Seidlová Málková z FHS UK, která se svým týmem aplikovala do češtiny herní aplikaci Karaton.