„Výjezdy, ať už na stáže nebo konference, jsou pro vědce nesmírně důležité. Nejen kvůli informacím, díky internetu si je už dnes ostatně z velké části můžeme předem nastudovat doma. Ale především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie FaF UK, jenž právě takovéto letité vazby na světové vědce zúročil v projektu STARSS věnujícího se výzkumu v oblasti analytické chemie, konkrétně v separačních vědách.
Během cesty na svou první mezinárodní konferenci v roce 1994 ve španělském Toledu se Petr Solich seznámil se začínajícím vědcem, dnes rovněž profesorem působícím na Univerzitě v Melbourne. Právě ta se stala jedním ze strategických partnerů projektu STARSS, který probíhal na Farmaceutické fakultě UK od roku 2017 a skončil letos v červnu. „Devětadvacet let s tímto vědcem, profesorem Kolevem, čile komunikujeme. Na ´jeho´ univerzitě už bylo několik našich doktorandů a postdoků. A všechno to vzniklo díky tomu, že jsme spolu vystoupili z autobusu z Madridu do Toleda, oba poprvé na zahraniční konferenci, ani jeden jsme nevěděli, co a jak, dali se do řeči a zjistili jsme, že jedeme na stejnou konferenci,“ vzpomíná garant projektu STARSS Petr Solich.
Zkoumáme principy, látky až tak ne
Projekt vznikl v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělání (OP VVV), výzvy Excelentní týmy, s cílem vytvořit expertní tým, který by z různých úhlů pohledu rozvíjel pokročilé separační vědy a zaváděl nové metody výzkumu.
„Naše katedra analytické chemie se dlouhodobě věnuje zejména základnímu výzkumu, i když spolupracujeme samozřejmě mimo jiné i s klinikami Fakultní nemocnice Hradec Králové – jedna kolegyně se zaměřuje přímo na požadavky lékařů – kdy například analyzujeme konkrétní markery pro medicínské účely, zjišťujeme způsoby, jak určité látky separovat za využití stávajících metod nebo vymýšlíme nové – propojíme to, co známe a umíme, s tím, co se stávajícím vybavením můžeme realizovat. To je také dobrý směr. Ale obecně nás ´látky´ až tak nezajímají. Nám jde o zkoumání principů a v souvislosti s nimi o zlepšení a urychlení separačních metod,“ vysvětluje profesor Solich mezi přístroji v jedné z laboratoří Farmaceutické fakulty. Posouvat možnosti analytických metod v oblasti separací mohou zdejší vědci díky tomu, že na program STARSS dostali v rámci projektu OP VVV od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR přes 150 milionů korun z evropských fondů, z nichž zhruba 60 milionů využili na nákup moderních přístrojů.
Přístroje za sto miliónů
Krátce po získání STARSSu byl fakultě navíc schválen v roce 2018 další projekt OP VVV, v rámci výzvy Excelentní výzkum, týkající se zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčiv a nutraceutik (EFSA-CDN), a s ještě větší dotací. Fakulta z obdržených 212 milionů korun nakoupila přístroje a technologie za přibližně 100 milionů korun. „Trochu jsme se báli, zda dokážeme všechny přístroje účelně využit a obhospodařovat. Ale podařilo se. A to nejenom díky zkušeným (starším) i juniorským akademickým pracovníkům, ale i díky schopnosti získat pro oba projekty mnoho kvalitních doktorandů a postdoků, včetně zahraničních. Závazek naplnit 70 vysoce kvalitních publikací (zejména v D1 či Q1 quartilu v rámci WOS) v rámci projektu STARSS a 160 v rámci ESFA-CDN jsme ve finále podstatně, prakticky o čtvrtinu, překročili!“ shrnuje oba projekty, jejichž byl garantem.
Náhody a otevřené oči
Pro zapojení dalšího zahraničního strategického partnera do STARSS – Universitu na Balearských ostrovech – využil Solich opět svůj letitý osobní kontakt, tentokrát profesora Manuela Miró, s nímž se zná od roku 1999, kdy Farmaceutická fakulta organizovala mezinárodní konferenci (International Conference on Flow Injection Analysis) a tento, nyní na pozici hostující profesor Univerzity Karlovy, na ni přijel coby čerstvý doktorand. „Nečekané náhody a setkání vás mohou ovlivnit na celý profesní život, i když v tu danou chvíli si to většinou neuvědomujete. Co přesně bylo tím startovním impulsem, zjistíte až zpravidla zpětně. Proto je třeba mít oči otevřené a využívat příležitosti,“ říká emeritní šéf katedry analytické chemie, jenž se touto zásadou řídí dodnes – rozhovor k projektu STARSS jsme domlouvali, když byl zrovna na mezinárodní konferenci v Marseille.
Po více než čtyřiceti letech působení na katedře si už dovolil bilancovat, a při tom si spočítal, že za tu dobu pracovně vycestoval, vedle nespočetně výjezdů na evropské konference a univerzity, více než čtyřicetkrát mimo Evropu, z toho dvacetkrát do USA, pětkrát do Austrálie a dále do mnoha asijských zemí. Otevřeně přiznává, že účast na konferencích pro něj není jen příležitost hovořit o výsledcích svého vědeckého týmu a zasazovat si aktuální dění v oboru do světového kontextu. „To je samozřejmě zajímavé, i když velkou část si mohu díky internetu (Web on Science, online přednáškám, přístupu do dalších vědeckých databází) nastudovat předem z domova. Nejzásadnějším přínosem jsou právě unikátní osobní vazby, které navážete při neformálních setkáních na cestách. Ideální je proto vyjet sám, bez kolegů, aby byl člověk nucen se seznamovat a komunikovat,“ usmívá se profesor s tím, že právě takto získává třeba doporučení na ty nejkvalitnější mladé vědce z ciziny, zejména postdoky.
S kolegyní, proděkankou pro vnější a mezinárodní vztahy fakulty, Lucií Novákovou.
Excelentní kolega
Na svůj pomyslný piedestal cenných kontaktů staví Petr Solich jednoho z nejcitovanějších světových chemiků (a nejcitovanějšího pracovníka UK, jehož h-index je vyšší než 90 – pozn. red.), profesora Františka Švece, jenž se kvůli projektu STARSS vrátil do Česka z USA, kde od roku 1992 působil mimo jiné na Cornellově univerzitě a na Kalifornské univerzitě v Berkeley a poté řídil výzkum ve výzkumné instituci Molecular Foundry, jež je součástí E. O. Lawrence Berkeley National Laboratory. Byl rovněž hostujícím profesorem na univerzitách v Rakousku, Jižní Koreji a Číně a v analytické chemii patří mezi absolutní světovou špičku.
„Nastoupil k nám do týmu jakožto klíčový zahraniční vědecký pracovník a neskutečně nám pomohl svými zkušenostmi a kontakty nejen odborně, ale také s publikováním, jelikož je například editorem v časopise Journal of Separation Science (Wiley). Přinesl k nám takový ten americký pohled, ovšem aplikovaný na české, respektive hradecké podmínky,“ popisuje Petr Solich spolupráci s excelentním vědcem, který má na kontě přes pět set publikací v mezinárodních časopisech s více než dvaceti tisícovkami citací a devětasedmdesát převážně amerických patentů. „Působí nenápadně, ale má neuvěřitelnou autoritu a je nesmírně lidský,“ dodává profesor Solich, pro něhož se s ukončením projektů STARSS a ESFA-CDN také uzavírá jedna velká etapa.
Sošku dostal profesor Solich od svých kolegů k narozeninám a přesně ho vystihuje.
Co bude dál
„Posledním červnem skončilo jedno krásné, ale časově náročné období. Zatím nevím, čemu budu kromě té běžné akademické práce věnovat uvolněný čas. Ale jak jsem už říkal a praktikoval po celý svůj profesní život, budu mít oči otevřené a něco se objeví. Každopádně teď budu mít víc času na oblíbené sporty, čtyři vnoučata i zahradničení,“ směje se profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru.
„Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů,“ směje se a za všechny jmenuje svoji bývalou doktorandku a nynější proděkanku pro vnější a mezinárodní vztahy fakulty, profesorku Lucii Novákovou, současného šéfa katedry analytické chemie, profesora Dalibora Šatínského, nebo čerstvého docenta, rodáka z Hamburgu, Bukharda Horstkotta. „Spolu s dalšími pracovníky tvoří propojený tým a je už na nich, aby si dokázali najít další nové hráče do stávajícího souboru. Pořád je kam se posouvat. Naším cílem teď musí být zejména programy Horizont Evropa a ERC granty,“ uzavírá Petr Solich.
