Články dle značky: umění

Co se uměleckých ambicí týče, lidé se dělí na umělce profesionály, a pak na ty, co krásu vnímají v rámci aktivní formy relaxace. Ti první touží, aby jejich dílo bylo nadčasové a viselo v prestižních domech a galeriích, my druzí nacházíme uspokojení v dílčích momentech tvoření.

Sociální antropologii se snaží sbližovat se světem umění, přírodních věd, dokumentaristiky i publicistiky. V současném zahlcení informacemi je podle Boba Kuříka z Fakulty humanitních studií UK třeba hledat nové cesty, jak dostávat výsledky vědeckého poznání k veřejnosti. 

„Je to pohledný muž v důstojnické uniformě, s vyznamenáním na prsou, s prstem zabořeným do mapy a s pohledem upřeným do objektivu fotoaparátu...“ Tak začíná nová, více než sedmisetstránková kniha o díle Bohumila Kubišty, již editorsky vypravila docentka Marie Rakušanová.

Jedinečná edice dobových deníků Karla Teigeho, výrazné osobnosti meziválečné avantgrady, bodovala ve dvou anketách o knihu roku 2022: ve 32. ročníku ankety Lidových novin i v nové Deníku N. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis spolu s Filozofickou fakultou UK.

Marina Stejskalová pracuje jako psychoterapeut na Dětské psychiatrické klinice 2. LF UK a FN Motol. Je propagátorkou psychoterapie uměním, o níž napsala i řadu knih. V rozhovoru líčí, jaké možnosti tato terapie pro její pacienty skýtá.

Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.

Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.

„Každá tvůrčí činnost je ve své podstatě stejná. Proč skladatel skládá? Protože je to jeho potřeba,“ říká kombinatorik z MFF UK Jaroslav Nešetřil. Před deseti lety získal Cenu Neuron. Stál také u zrodu Evropské ceny za kombinatoriku.

Jak uspořádat uměleckou výstavu tak, aby byla atraktivní pro návštěvníky i vystavovatele pomáhá studentům KTF UK seminář Crashtest, který funguje už dvanáctým rokem. Povídali jsme si o něm s garantem a vyučujícím Milanem Pechem.

Zajímá vás umění a chodíte rádi na výstavy? Co si nenechat ujít, vám mohou poradit i Kunsthistoričky – podcast, který vedou dvě studentky z Katolické teologické fakulty UK Adéla Šatalíková a Klára Heřmánková.

Pomyslnou množinu podcastů spjatých s Univerzitou Karlovou nedávno obohatily Kunsthistoričky. Dvě studentky dějin umění na KTF UK, Adéla Šatalíková a Klára Heřmánková, se společně rozhodly nahrávat umělecký podcast. A zvou si zajímavé hosty, kteří se kolem umění točí.

„Výtvarná výchova v sobě skýtá neuvěřitelný potenciál pro celou společnost,“ říkají Magdalena Novotná a Marie Fulková z Pedagogické fakulty UK. V rámci mezinárodního projektu AMASS zkoumaly vliv výtvarného umění na vzdělávání sociálně znevýhodněných skupin žáků.

Nestihli jste ukázku českých korunovačních klenotů na Pražském hradě? Vydejte se s námi na obrazovou reportáž, kterou doprovází text profesora Jana Royta. „Svatováclavská koruna patří mezi nejstarší panovnické insignie v Evropě,“ píše emeritní prorektor UK a kunsthistorik KTF UK.

Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, washingtonské National Gallery of Art i v dalších kolekcích po celém světě. Akademický malíř Jaroslav J. Alt, jenž přednáší na FHS UK, v interview hovoří nejen o tom, proč je pro malíře restaurátorství dobrým sluhou, ale zlým pánem.

Kunsthistorik Ludvík Losos zasvětil většinu kariéry památkové péči, přesto se stihl věnovat i historii železnice a další dopravy. V obou oborech vydal okolo čtyřiceti knih, z nichž většina už je dnes těžko k sehnání, řada publikací byla přeložena i do zahraničí.

Když se v roce 1971 stal Josef Bavor anatomickým malířem Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, domníval se, že půjde pouze o přechodnou záležitost. Nakonec však u této profese setrval neuvěřitelných 48 let a svými odbornými ilustracemi se podílel na více než stovce publikací.

„Výuka dějin umění se začala masivně přesouvat k 20. století. Nejprve k první polovině, potom tedy ke druhé, která je teď v centru zájmu,“ říká profesorka Marie Klimešová z FF UK, jež byla hostem další epizody podcastu Balast.

„V Kampusu Hybernská bychom chtěli nabídnout společný prostor pro všechny fakulty a součásti UK, aby se na tomto území mohly setkávat jak mezi sebou, tak s partnery z města nebo aplikační sféry,“ říká Marcel Kraus, manažer projektu Hyb4City.

„‎Za hranicí představivosti“ - to je úryvek z Einsteinova citátu i název aktuální výstavy Milana Kunce, jež je do konce července k vidění v Galerii Kampusu Hybernská. Ještě dvakrát, v pondělí 19. a 26. července, vás výstavou provede sám její autor.

Tématem jí jsou především soudobé a experimentální opery. Žánr leckdy považovaný za přežitý hudební druh, ale do nějž invenční autoři vkládají nový náboj. Tereza Havelková z FF UK jim rozumí natolik, že její novou monografii vydalo vydavatelství Oxford University Press.