Články dle značky: Rozhovor
Open science vrací vědecké komunikaci primární účel
Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model vědecké komunikace open access. V rámci Ústřední knihovny UK vzniklo od ledna 2020 Centrum pro podporu open science, mezi jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data.
Individualizovaná výuka není fikce. Záleží na postoji pedagoga
„Učitel by neměl začít jednat až ve chvíli, kdy se mu ve třídě objeví dítě s diagnózou či handicapem, ale už dopředu s tím počítat, jednat proaktivně a rozvíjet potenciál všech žáků bez výjimky,“ říká Tereza Krčmářová z katedry preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK.
Duchem a vzděláním matematik se propracoval k výzkumu umělé inteligence
Michala Rolínka matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia na Matfyzu se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho ale věda zlákala zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence.
Spisovatelů, kteří vydají svou první knihu už na střední škole, opravdu mnoho nepotkáte. Marcela Remeňová, nyní už vysokoškolská studentka Univerzity Karlovy, však přesně to dokázala. A co víc - už má za sebou dokonce tři knihy z fantasy a sci-fi série nazvané Osm světů.
Přestupní stanice pomáhá vracet lidi bez domova do společnosti
„Druhá šance věcem i lidem!“ to je motto Přestupní stanice, neboli Přestupky, kterou Eva Dudová založila před třemi lety. Ve dvou obchůdcích s darovaným oblečením zaměstnává lidi bez domova, kteří se pak díky pracovním návykům snadněji vrací do společnosti.
Slečna Matfyzák využívá k oblékání i umělou inteligenci
„Studentka Matematicko-fyzikální fakulty UK se ráda dobře obléká a samozřejmě k tomu využívá i nové metody umělé inteligence,“ představuje Iveta Mrázová, vedoucí katedry teoretické informatiky a matematické logiky MFF UK, počítačový program, jenž dokáže ze vzorků kousků oblečení či individuálního šatníku navrhnout elegantní outfit.
Efektivní online hodina vyžaduje přípravu pedagoga i studentů
„Pokud bych výuku vedla stylem: Přečtěte si materiály a spočítejte…, přišla bych se studenty o to nejcennější – možnost vzájemně se obohacovat svými postřehy,“ říká Zdeňka Koupilová z katedry didaktiky fyziky MFF UK.
Pavla Dagsson Waldhauserová: Islandská prachová průkopnice
„Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače nevymyslíte,“ říká Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí půl na půl na Islandu a v ČR.
České ženy často opouštějí vědeckou kariéru ještě před jejím rozjezdem pro nerovně nastavené příležitosti a rozdílný systém podpory. Tématu se dlouhodobě věnuje Kateřina Cidlinská, doktorandka FSV UK a předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů.
Rakovinu nikdy nevymýtíme jednou zázračnou pilulkou
„Největší úskalí léčby rakoviny tkví v její podstatě jakožto genetické nemoci. Nádorové buňky mohou snadno mutovat, a procházet tak po celý svůj život jakousi zrychlenou evolucí,“ vysvětluje Jakub Hofman z FaF v Hradci Králové UK.
Hanč: Imunitní systém je rébus, baví mě snažit se ho rozluštit
„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.
„Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ říká kardioložka Renata Cífková, jež je s 35 tisíci citacemi nejcitovanější českou vědkyní.
