Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019

Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český ekonom prof. Štěpán Jurajda, Ph.D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy.

Ondřej Maršálek, Kryštof Březina a Tomáš Martinek tvoří výpočetní podjednotku, která se podílela na mezinárodní studii, na kterou poutala i titulní strana prestižního časopisu Science. Spolu s vědci z ÚOCHB AV ČR, Los Angeles a Berlína detailně zmapovali proces, jak se z nekovové látky stává kov.

Antropologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tří amerických univerzit objasnili záhadu – jak mohl Homo erectus běžet za kořistí více než pět hodin bez vody.

Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model vědecké komunikace open access. V rámci Ústřední knihovny UK vzniklo od ledna 2020 Centrum pro podporu open science, mezi jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data.

„Učitel by neměl začít jednat až ve chvíli, kdy se mu ve třídě objeví dítě s diagnózou či handicapem, ale už dopředu s tím počítat, jednat proaktivně a rozvíjet potenciál všech žáků bez výjimky,“ říká Tereza Krčmářová z katedry preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK.

Univerzita Karlova pořádala celodenní odbornou konferenci na téma Co víme a nevíme o COVID-19. Odborníci z řad lékařů, imunologů, epidemiologů a dalších odvětví sdíleli nejnovější vědecké poznatky, diskutovali a společně hledali odpovědi na otázky týkající se nového viru.

„Kvalitní spánek a správně načasovaný příjem plnohodnotných živin ovlivňují naše zdraví ze sedmdesáti procent. Sport je jen příjemných dvacet procent, nelze na něm stavět,“ říká vědec a pedagog z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK Tomáš Soukup.

České ženy často opouštějí vědeckou kariéru ještě před jejím rozjezdem pro nerovně nastavené příležitosti a rozdílný systém podpory. Tématu se dlouhodobě věnuje Kateřina Cidlinská, doktorandka FSV UK a předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů.

„Největší úskalí léčby rakoviny tkví v její podstatě jakožto genetické nemoci. Nádorové buňky mohou snadno mutovat, a procházet tak po celý svůj život jakousi zrychlenou evolucí,“ vysvětluje Jakub Hofman z FaF v Hradci Králové UK.