FORUM 74 2/2026
Pro čtenáře FORUM nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.
Co víme nového o koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19? V tomto článku se zaměříme především na chování viru a možnosti jeho detekce. Nejnovější vědecké poznatky shrnuje viroložka Ruth Tachezy a imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Od roku 2018 funguje na Univerzitě Karlově specializované Herzlovo centrum izraelských studií (HCIS). Vede jej Irena Kalhousová, která vystudovala politologii v Jeruzalémě, evropská studia v Cambridge a doktorát z mezinárodních vztahů získala na London School of Economics. Co centrum chystá?
„Charakterizují ho dredy a zápal pro evoluční a vývojovou biologii. Je velmi inteligentní a má hodně načteno – umí si spojit různé věci a do týmu vybrat ty nejlepší lidi,” říká o Robertu Černému jeho kolega Peter Fabian. Společně stojí za článkem o studiu adenohypofýzy v časopise Science.
„Pro takové objevy musíte mít jednak štěstí, a hlavně musíte být připravený a schopný je vidět. A já jsem byl,“ říká Peter Fabian z University of Southern California. Je prvoautorem vědecké studie, která vyšla v Science - spolu s kolegy se mu podařilo odhalit evoluční původ adenohypofýzy.
Doktorandi Václav Zima z Přírodovědecké fakulty UK a Kateřina Radilová z 1. lékařské fakulty UK sdílí prvoautorské místo na vědecké publikaci, která popisuje mechanismus účinku flavonoidů proti chřipkovému viru.
Na začátku října se ve Velké posluchárně motolského areálu konala tradiční Vědecká konference 2. LF UK, i když kvůli probíhající koronavirové pandemii v netradičním podzimním termínu a hybridním prezenčně-distančním formátu.
Hematolog Jan Trka vyrůstal v rodině učitelů-vědců, tudíž od mala vnímal vědu jako neodmyslitelnou součást práce a života. Možná i proto se stal vedoucím vědecko-diagnostické laboratoře v Motole a je také proděkanem pro vědu a výzkum na 2. lékařské fakultě UK.
Výzkumným tématem Karla Blahny je spánek. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni zjišťuje, jak se mění spánková aktivita mozku ve zdraví a v nemoci. Tomuto tématu se může věnovat i díky interní podpoře UK Primus.
Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.
Hranická propast na Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů a odborníků z Přírodovědecké fakulty UK. Výzkum popisuje Petr Tábořík.
„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC).
Čeští senioři odcházejí z trhu práce dříve než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí, chybí jim motivace dále pracovat a často i vhodné podmínky. Tak by se daly shrnout závěry kulatého stolu na téma „Důchod: Konec nebo příležitost?“, který společně pořádaly think-tank IDEA při CERGE-EI a Nadace Krása pomoci.
V Praze se v září konal workshop Onygenales 2020: Pokroky v základním a klinickém výzkumu dermatofytů a dimorfních hub. Díky spolupráci Univerzity Karlovy a celosvětové síti odborníků a studentů ISHAM Onygenales se na něm podařilo online propojit světově uznávané odborníky, lékaře i studenty.
Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybových aktivit. Výzkum českých vědců ocenil vědecký svět, jejich práci publikoval v červnu 2020 časopis Brain Structure & Function.
Vědec a pedagog Jaromír Antoch z MFF UK analyzoval spolu s kolegyní z Fakulty stavební ČVUT veškeré doposud naměřené hodnoty teplot z pražského Klementina a za použití pokročilých statistických metod mimo jiné prokázali, že v posledních zhruba třiceti letech vzrůstá průměrná roční teplota výrazně rychleji než v letech 1837-1987.
Pro čtenáře FORUM nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.
Readers of FORUM EN can read the latest issue or older ones in our complete online archive.